
prof. Ing. Vladimír Gryc, Ph.D.
*1979
Vladimír Gryc je absolventem někdejší Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. V roce 2019 byl jmenován profesorem v oboru materiálové inženýrství dřeva. Od roku 2019 do června 2026 stál v čele Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií. Specializuje se především na problematiku struktury dřeva na makroskopické a mikroskopické úrovni.
Zastával funkci předsedy Akademického senátu Lesnické a dřevařské fakulty. Děkanem fakulty byl zvolen v prosinci 2025. Funkce se ujal 3. dubna 2026 jako 45. děkan Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.
Vedení fakulty
V jakém stavu fakultu přebíráte a jaké podstatné změny v jejím vedení a fungování připravujete?
Fakultu přebírám ve stabilizovaném stavu s vědomím její bohaté historie, kterou nemůžeme opomenout. Zároveň se dívám do budoucnosti a vidím výzvy, které si žádají zásadní strategická rozhodnutí. Už v kandidátských tezích jsem jasně definoval, že chci stavět na tom nejlepším z naší minulosti, ale zároveň výrazně posílit naši roli v klíčových oblastech, ať už se jedná o moderní lesnictví a myslivost, krajinářství, ochranu přírody, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, nebo o moderní dřevařství, stavby na bázi dřeva a nábytkářství. Pokud jde o konkrétní změny ve fungování a vedení fakulty, zaměříme se s kolegy na modernizaci výuky, aby odrážela nejnovější vědecké poznatky, na podporu mezioborového výzkumu, který je aplikovatelný v praxi, na posílení internacionalizace ve vzdělávání i výzkumu, rozvíjení partnerství s praxí a v neposlední řadě musíme zintenzivnit komunikaci směrem k veřejnosti, abychom lépe prezentovali naše výsledky.

Komplexní cvičení studentů studijního programu Lesnictví.
Spolupráce s dalšími subjekty
Podepsali jste memorandum o spolupráci ve vzdělávání s ČLA Trutnov a SLŠ Hranice. Jaké konkrétní aktivity z něj vyplynou a plánujete podobná partnerství i s dalšími lesnickými školami?
Součinnost škol včetně vysokých a středních škol je pro náš obor velmi důležitá. Rozvoj věcné spolupráce je pro mě osobně i pro celou naši fakultu naprostou prioritou. Pro rok 2026 plánujeme kompletní revizi stávajících partnerských smluv a máme střednědobý cíl uzavřít nová memoranda o spolupráci.
První memoranda s ČLA Trutnov a se SLŠ Hranice jsou již podepsána. Rozhodně máme zájem navázat oficiální partnerství i se zbývajícími lesnickými školami v České republice. Vzhledem k širokému portfoliu našich studijních programů se však nechceme omezovat jen na ně. Intenzivně chceme spolupracovat i s dalšími odbornými školami, ze kterých přichází zájemci o studium na naší fakultě. Mnohem více se zaměříme na gymnázia. Středoškolákům a jejich učitelům máme rozhodně co nabídnout. Už dnes pro ně organizujeme specializované programy postavené na naší špičkové infrastruktuře. Patří mezi ně např. odborné exkurze na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny), kde studentům ukazujeme komplexní fungování lesních ekosystémů a trvale udržitelné hospodaření v praxi, nebo exkurze ve Výzkumném centru Josefa Ressela v Brně-Útěchově. V tomto špičkovém pracovišti jim pro změnu přibližujeme jedinečnost dřeva jako obnovitelné suroviny pro 21. století. Standardně nabízíme vzdělávací kurzy pro učitele odborných předmětů středních škol.
Budete se snažit také o rozšíření spolupráce se soukromým sektorem? Pokud ano, s jakým cílem a jak budete chtít soukromý sektor ke spolupráci motivovat?
Přenos výsledků vědy do praxe je jednou ze standardních činností fakulty. Proto také průběžně zvyšujeme počet aplikovaných projektů ve spolupráci s partnery, počet zakázek smluvního výzkumu i komercionalizovaných výstupů a posilujeme transfer znalostí. Firmám nabízíme zázemí našich špičkových laboratoří a infrastruktury. Že to funguje, dokazuje již zmíněné Výzkumné centrum Josefa Ressela, kde se nám daří propojovat výzkum s praxí nejen v klasickém dřevařském sektoru.

Exkurze studentů středních škol na ŠLP Křtiny.
Jakým způsobem nyní probíhá přenos poznatků z vědy do praxe a připravujete v tomto nějaké změny?
Fakulta sice disponuje nadstandardně úzkými vazbami na aplikační sféru, ale je pravdou, že potenciál společného aplikovaného výzkumu s podniky zatím není plně využitý. Stávající projekty nám umožňují účinně spolupracovat v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje, ale do budoucna se chceme zaměřit také na zvyšování příjmů z licencí, patentů a transferu technologií. Posílení transferu technologií připravujeme ve spolupráci s vedením univerzity. Příkladem takového transferu může být propojení teorie s praxí na území ŠLP Křtiny formou inventarizace lesa za použití metodologicky unikátního přístupu zjišťování stavu lesa, respektive tvorby lesního hospodářského plánu. Jedná se o přístup, který kombinuje tradiční postupy s moderními statistickými metodami. Kombinace obou metod umožňuje sledovat dynamiku lesa s vysokou mírou přesnosti při stanovení důležitých hospodářských ukazatelů, jako je celkový běžný přírůst či porostní zásoba, zejména pro přírodě blízké hospodaření, kde je kladen důraz na individuální dynamiku stromů v čase.
Studium
Jaký je dlouhodobý trend v zájmu uchazečů o studium?
Zájem o studium na naší fakultě má v posledních letech stoupající tendenci, což mě velmi těší. V roce 2025 se nám podařilo naplnit cílové kapacity. Do bakalářského studia se zapsalo přibližně 580 studentů a do navazujícího magisterského 242. Mírně zvýšený počet zapsaných uchazečů očekávám i v letošním roce. Tento stabilní zájem je dán dvěma faktory. Tím prvním jsou samozřejmě silnější populační ročníky maturantů a kvalita práce akademických a vědeckých pracovníků fakulty. Tím druhým, neméně důležitým, je skvělá práce našeho PR oddělení. S uchazeči komunikujeme dlouhodobě a systematicky, abychom jim ukázali, že studium u nás je pro jejich budoucnost tou správnou volbou.
Jak se mění výuka v důsledku nutnosti adaptace lesů na globální klimatické změny, kůrovcové kalamity a potřeby zvýšení odolnosti lesů?
Problematika adaptace lesů patří v současnosti k ústředním bodům výuky. Studenti se seznamují s teoretickými základy vhodných adaptačních a mitigačních opatření zaměřených na přizpůsobení lesního hospodářství klimatickým změnám. Nezastupitelné místo proto sehrává přechod k přírodě blízkým způsobům hospodaření při uplatňování adekvátních opatření: změny druhové skladby lesů, úpravy prostorové struktury a forem smíšení, změny pěstebních systémů a hospodářských tvarů, včetně péče o lesní půdu, vodu a infrastrukturu. Důležitou roli mají také vhodné sociálně-ekonomické a legislativní nástroje.
Kompletní rozhovor najdete v aktuálním červencovém vydání Lesnické práce. Předplatné snadno získáte ZDE.
Jak ovlivňuje rozvíjející se umělá inteligence (AI) studium i výuku a jak na to bude fakulta reagovat?
Umělou inteligenci vnímáme jako významnou příležitost pro modernizaci a zefektivnění chodu celé instituce. AI nepovažujeme za hrozbu, ale za nástroj, který při správném a etickém používání dokáže výrazně zjednodušit širokou škálu procesů – od každodenní administrativy až po tvůrčí činnost. Naším cílem je zajistit rovný, bezpečný a institucionálně krytý přístup k těmto technologiím pro všechny studenty i pracovníky. Chceme docílit stavu, kdy je umělá inteligence přirozenou součástí akademického prostředí a pomáhá posouvat kvalitu vzdělávání i výzkumu.
Připravenost studentů do praxe
Jakou přidanou hodnotu dnes absolvent fakulty přináší zaměstnavateli a v čem se podle vás budou očekávání zaměstnavatelů od absolventů v budoucnu měnit?
Dnešní absolventi přinášejí do firem především novou energii, aktuální teoretické poznání a přirozenou technologickou gramotnost. Pro zaměstnavatele jsou cenní svým otevřeným pohledem, který často pomáhá objevovat nové synergie a inovativní přístupy k zavedeným procesům. Pokud jde o budoucnost, očekávání zaměstnavatelů se budou podle mého názoru spíše postupně vyvíjet než radikálně měnit. S postupným rozvojem technologií a automatizace poroste význam tzv. měkkých dovedností. Stále důležitější bude schopnost kriticky myslet, efektivně komunikovat v týmu a nahlížet na problémy v širších souvislostech. Snažíme se proto rozvíjet u studentů nejen pevný odborný základ, ale také otevřenost k celoživotnímu vzdělávání.

Den otevřených dveří na LDF MENDELU, experimentální modul určený k výzkumu dřevostaveb.
Z lesnické praxe občas zaznívá kritika, že absolventi nejsou dostatečně připraveni na reálné provozní podmínky. Jak tuto výtku vnímáte a jak na ni fakulta reaguje?
Studium lesnických studijních programů je do značné míry založeno na teoretické přípravě širokého spektra základních předmětů, které jsou nezbytné pro pochopení komplexnosti lesnictví. Na LDF ale klademe také velký důraz, a to nejen u lesnických studijních programů, na povinné praxe. V bakalářském studijním programu Lesnictví absolvují studenti již v prvním ročníku pětidenní výrobní praxi. Ve druhém ročníku pak šestidenní provozní praxi celoročníkovou. Obě probíhají na ŠLP Křtiny. Současně studenti ve druhém ročníku absolvují také povinnou čtyřtýdenní provozní praxi v různých lesnických subjektech. Tato praxe je zaměřena na získání zkušeností s odbornými pracemi v lesním hospodářství, jako je zjišťování zásob dřevní hmoty, vyznačování pěstebních zásahů, zpracování lesnického hospodářského plánu a další plánovací činnosti. V navazujícím studijním programu Lesní inženýrství je součástí studia rovněž čtyřtýdenní odborná praxe. Studenti bakalářského i navazujícího magisterského programu mohou navíc absolvovat volitelnou praxi v rozsahu nejméně tří týdnů. Praktickou výuku významně podporují terénní výjezdy v rámci odborných předmětů, tzv. hlavní cvičení, a to ve většině semestrů studia. Například studenti bakalářského programu Lesnictví stráví 56 dní v terénu. Praktickou přípravu završuje čtyřdenní komplexní cvičení. V jeho průběhu studenti aplikují znalosti, které získali v klíčových lesnických disciplínách, jako jsou hospodářská úprava lesa, pěstění lesů, ochrana lesa apod.
Postoj fakulty k aktuálním výzvám
Jak posuzujete konkurenci pražské fakulty? Čím se chcete odlišovat a být pro studenty atraktivní?
Na pražskou fakultu se nedíváme jako na rivala, ale spíše jako na zdravou konkurenci a zdroj inspirace, který nás motivuje neustále se posouvat kupředu. Jsem přesvědčen, že brněnská fakulta nabízí mnoho unikátního. Určitě je to náš školní lesní podnik, který považuji za klenot, je podle mě srdcem výuky. Studenti zde tráví podstatnou část studia – od provozních praxí a hlavních cvičení až po výzkum k závěrečným pracím. Nejde přitom o obyčejný les, ale o živou laboratoř s několika prvenstvími v rámci České republiky. ŠLP je průkopníkem v převodu na výběrný les, pracují s historicky prvním lesním hospodářským plánem (2023–2032) postaveným na kontrolní metodě v hospodářských lesích ČR. Jako první v republice zavedli opakovaný a provozně využívaný monitoring škod zvěří pro plánování lovu. Jsme také prvním majetkem s dlouhodobou koncepcí pestrých lesů a odolné krajiny. Vše, co se studenti naučí teoreticky, si v těchto lesích mohou okamžitě „osahat“.
Vzdělání ale není jen o skriptech, lesích a dřevě, je také o lidech. Obrovskou zásluhu na tom má náš Spolek posluchačů, který realizuje neuvěřitelně rozmanitou činnost. Studenti tak u nás nacházejí nejen skvělé zázemí pro růst, ale často i přátelství na celý život.
A v čem vidím naši velkou přednost? V unikátním propojení celého řetězce od pěstování lesa přes jeho ochranu až po finální produkty ze dřeva.

Lesnická všestrannost pořádaná Mezinárodní sekcí Spolku posluchačů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.
Jaký je váš názor na současnou debatu o novele zákona o myslivosti a jaký postoj zaujímá fakulta k navrhovaným změnám?
Novelizaci zákona o myslivosti, respektive jeho úpravu, považujeme za nezbytnou pro současnou praxi jak z pohledu vlastníků lesů, tak z pohledu ostatních v krajině hospodařících subjektů. Jsem si vědom, že toto téma je často ovlivňováno spíše politickými a lobbistickými zájmy než věcnými argumenty. Citlivost tématu přesahuje standardy jiných, aktuálně novelizovaných právních norem. Fakulta a její pracovníci jsou stejně jako dosud připraveni aktivně se zapojovat do odborných debat o úpravách zákona o myslivosti a jeho prováděcích vyhlášek.
Jak by měla fakulta vypadat za čtyři roky vašeho působení a s čím by měli školu opouštět vaši absolventi, abyste byl se svým působením spokojený?
Ve svých tezích jsem si stanovil, že Lesnická a dřevařská fakulta bude otevřená, spolupracující a inspirující. Fakulta, která efektivně propojuje vědu s výukou i praxí a vytváří motivující prostředí, v němž mohou studenti i zaměstnanci naplno rozvinout svůj potenciál. Budu rád, když se mi to spolu s kolegy podaří zrealizovat.
Děkujeme za odpovědi (18. 6. 2026),
Martina Nentvichová, Jan Příhoda
Foto: archiv MENDELU























