Pokud výbor povolení pro Roundup neprodlouží, jeho prodej bude možný do konce letošního roku, používání pak do konce příštího roku. ČR dříve podporovala prodloužení použití Roundupu na dobu 15 let. Současný návrh je ale podle Jurečky kompromisním řešením, které Česko podporuje spolu s dalšími 19 zeměmi EU.
"Chceme prodloužit povolení pro glyfosát o jeden rok, aby Evropská agentura pro chemické látky komplexně posoudila, jestli opravdu může mít bezpečnostní rizika pro zdraví lidí a živočichů. Zatím o tom nemáme ověřená fakta," uvedl Jurečka. Roundup je podle ministerstva obtížně nahraditelný, velmi rychle se v půdě rozkládá a odbourává. "Pokud by najednou skončila možnost jeho užívání, nemají zemědělci mnoho jiných vhodných alternativ," dodal ministr.
Na prodloužení licence se v červnu neshodli evropští ministři zemědělství.
Glyfosát je zařazen na seznamu Světové zdravotnické organizace jako lehčí karcinogen. Podle ekologů může ohrozit vývoj lidského plodu, zvyšuje riziko genetických mutací a rakoviny. Z těla se ale dostane už po týdnu, proto je jeho přímý vliv na lidské zdraví těžko prokazatelný. V přírodě snižuje biologickou rozmanitost a vyplavuje se z půdy do podzemních vod.
Roundup se kromě hubení plevele na polích používá k postřikům v parcích nebo na železnici. Do těla se může dostat v jídle, vdechnutím nebo dotykem. Ekologům hlavně vadí jeho použití k dosoušení řepky, kukuřice nebo slunečnice před sklizní. Roundup vyrábí firma Monsanto.
Lesnický výzkum: Škodlivost Roundupu a důsledky omezení pro lesnictví
V médiích v poslední době proběhla celá řada informací o nebezpečnosti účinné látky glyfosátu, respektive jeho metabolitů, z nichž zřejmě nejproblematičtější je AMPA. Není to nic nového. Již v Živě č. 6 z roku 2012 vyšel obsáhlý článek M. Kovářové, který poukazoval na řadu negativních dopadů používání Roundupu (účinná látka v něm je glyfosát). V Živě č. 4 z roku 2013 Z. Opatrný tato tvrzení nejen vyvrací (dokládá to tím, že nenašel žádné seriózní studie, které by tyto negativní dopady řádně dokumentovaly), naopak uvádí studie prokazující výhody používání této účinné látky. Tím to u nás zdánlivě skončilo. V Německu však kampaň proti používání glyfosátu pokračovala. I díky tomu začal Spolkový úřad pro hodnocení rizik (BfR) hodnotit jeho rizika. V prvé řadě bylo nutné vyvrátit tvrzení, že BfR bere v potaz pouze studie výrobců glyfosátových přípravků. Ovšem při hodnocení (kromě vlastních studií) pracovali se stovkami až tisíci různých článků, které se touto problematikou zabývaly a které byly různě publikovány. Postupně vyvrátili názory, že glyfosát se objevuje v moči lidí (zde bylo nalezeno nepatrné množství, které nemůže způsobit žádné problémy), v mateřském mléku (zde nebyl nalezen vůbec), v pivu (tam sice byl prokázán, ale aby měl negativní účinky, musel by člověk vypít 1000 l piva denně!), že se neprojevuje genotoxicky (negativní účinky na plod). Vyvráceno bylo i podezření na potenciální karcenogenitu (mimochodem – u kouření je jednoznačně prokázána souvislost se vznikem rakoviny a uvažoval někdo o zákazu výroby a prodeje cigaret?). O výsledcích této studie informoval 19. května tohoto roku dr. Bernd Stein z BfR na konferenci k problematice pesticidů konané v Praze na Ministerstvu zemědělství. Je snad tato studie nevěrohodná? Konečné výsledky BfR budou zveřejněny pravděpodobně v roce 2017.
Skutečností však je i to, že glyfosát je v oblasti herbicidů nejpoužívanější účinnou látkou, a to i v lesnictví. Jeho zákaz povede k tomu, že bude nahrazen jinými herbicidy založenými na jiných účinných látkách. Mechanickým hubením plevelů jej nenahradíme. A tyto ostatní účinné látky mají mnohem delší poločas rozpadu jak v půdě, tak i ve vodě (glyfosát se rozloží během několika měsíců). To lze dokladovat nepřímo i tím, že jak v půdě, tak i ve vodě stále nalézáme rezidua účinných látek, které se již řadu let nepoužívají.
Petr Zahradník, Marie Zahradníková
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
red.
