Ještě výrazněji přepisovalo počasí dosavadní rekordy v Evropě, kde byla letos průměrná zářijová teplota z let 1991-2020 překonána o 2,51 stupně, sdělil Copernicus.
„Je to naprosto neskutečné. Nic takového jsme ještě v našich záznamech neměli,“ komentoval teplotní skok šéf programu Copernicus Carlo Buontempo.
„Bezprecedentní teploty, které byly v září zaznamenány (po rekordním létě), překonaly rekordy o mimořádnou hodnotu. Tento extrémní měsíc posunul rok 2023 na první místo a míří k nejteplejšímu roku, a to zhruba o 1,4 °C nad předindustriální průměrné teploty, uvedla jeho zástupkyně Samantha Burgessová.
„Tady nejde o nějakou vyšperkovanou statistiku ohledně počasí. Jde o rozsudek smrti pro lidi i pro ekosystémy,“ komentovala nejnovější data klimatoložka Friederike Ottová z londýnské univerzity Imperial College.
Globálně zprůměrované anomálie přízemní teploty vzduchu ve vztahu k období 1991-2020 pro každé září v letech 1940-2023. Data: ERA5. Kredit: C3S/ECMWF.
Rekordně teplé září zažila i Česká republika, kde byly teploty o 3,5 stupně Celsia nad normálem z let 1981 až 2010. Podobně na tom byly i další evropské země a teplotní rekordy pokračovaly i na začátku tohoto měsíce: v úterý naměřili nejvyšší říjnové teploty v dějinách v Rakousku a v Polsku.
Nejdůležitější údaje o přízemní teplotě vzduchu:
- Září 2023 bylo celosvětově nejteplejším zářím v historii měření s průměrnou teplotou vzduchu při povrchu země 16,38 °C, což je o 0,93 °C více než průměrná teplota v září v letech 1991-2020 a o 0,5 °C více než předchozí nejteplejší září v roce 2020.
- Globální teplota v září 2023 byla nejteplejším anomálním měsícem ze všech let v souboru dat ERA5 (od roku 1940).
- Měsíc jako celek byl přibližně o 1,75 °C teplejší než průměr září v letech 1850-1900, tedy v referenčním předindustriálním období.
- Globální teplota za leden až září 2023 byla o 0,52 °C vyšší než průměr a o 0,05 °C vyšší než ve stejném období nejteplejšího kalendářního roku (2016).
- Pro období leden až září 2023 je průměrná globální teplota pro rok 2023 až do současnosti o 1,40 °C vyšší než předindustriální průměr (1850-1900).
- V Evropě bylo září 2023 nejteplejším zářím v historii měření, a to o 2,51 °C vyšším než průměr let 1991-2020 a o 1,1 °C vyšším než předchozí nejteplejší září 2020.
Globální denní přízemní teplota vzduchu (°C) od 1. ledna 1940 do 30. září 2023, vynesená v časové řadě pro každý rok. Rok 2023 a rok 2016 jsou znázorněny tlustými čarami vystínovanými světle červenou, resp. tmavě červenou barvou. Ostatní roky jsou znázorněny tenkými čarami a vystínovány podle dekády, od modré (40. léta 20. století) po cihlově červenou (2020). Tečkovaná čára a šedá obálka znázorňují hranici 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí (1850-1900) a její nejistotu. Zdroj dat: ZDROJ DAT: ERA5. Kredit: Copernicus Climate Change
O programu Copernicus a ECMWF
Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU, a je vlajkovou lodí programu pozorování Země, který funguje prostřednictvím šesti tematických služeb: Atmosféra, Moře, Země, Změna klimatu, Bezpečnost a Nouzové situace. Poskytuje volně přístupná provozní data a služby, které uživatelům poskytují spolehlivé a aktuální informace týkající se naší planety a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF), agenturami EU a společností Mercator Océan a dalšími.
Další informace o klimatických proměnných v září a aktualizace klimatu v předchozích měsících, stejně jako grafiku ve vysokém rozlišení a video si můžete stáhnout zde
Podle TZ Copernicus a ČTK
