Některé z regionů zasažených požáry nejvíce zaznamenaly od ledna do listopadu dosud nejvyšší emise od roku 2003, kdy Copernicus zahájil svoje pozorování. Jednalo se například o Jakutsk na severovýchodě Sibiře, Turecko, Tunisko či západ USA. Z celosvětového hlediska rekord v ročních emisích nepadl, podle vědců je však stále pravděpodobnější, že se množství uvolňovaných skleníkových plynů v důsledku požárů bude s působením změn klimatu stále zvyšovat.
„Viděli jsme, že rozlehlé regiony zažily intenzivní a dlouhé požáry. Sušší a teplejší regionální podmínky za proměňujícího se klimatu zvýšily riziko vzplanutí a riziko požárů vegetace,“ řekl vysoce postavený vědecký pracovník služby Copernicus Mark Parrington.
V okolí Jakutsku vzniklo letos nejvíce emisí od roku 2003, zatímco na západě Sibiře se při požárech uvolnilo množství oxidu uhličitého, které značně převyšovalo průměr z posledních 19 let.
V Severní Americe hořel porost zejména v Kalifornii, která mimo jiné zaznamenala svůj dosud největší požár v historii nazvaný Dixie Fire. Požáry trápily rovněž části Kanady a severozápadního pobřeží USA. Celkově se v Severní Americe v důsledku živlu uvolnilo do ovzduší kolem 83 milionů tun oxidu uhličitého.
Požár rašeliny v Rusku, 22.10. 2011 Foto: European Union, Copernicus Sentinel-2 imagery
Požáry zachvátily také části Středozemí, zejména Řecko a Turecko, tisíce lidí tam musely opustit svoje domovy. Podle Copernicusu se po letošním létu na mnoha místech zhoršila kvalita ovzduší, jelikož se tam uvolnilo do vzduchu velké množství mikročástic.
Čtěte také: Požáry v Turecku jsou nejhorší za 20 let, většinu se jich už podařilo uhasit
ČTK
