Jednou z metod zadržení vody ze srážkově bohatších období pro využití rostlinami během pozdějšího sucha je aplikace hydrogelů. Tyto látky na bázi hydrofilních polymerů jsou schopné navázat do sebe velké množství vody a také poutat živiny.
Zadržená voda může představovat 400 až 1 500násobek suché hmotnosti hydroabsorbentu. Jejich vlastnosti jim dovolují fungovat jako „umělý humus“. Proto jsou tyto půdní kondicionéry a přihnojení aplikovány s výhodou na erodovaných půdách nebo využity při rekultivacích a v lesních školkách.
Mezi pozitivní efekty hydrogelů na rostliny patří lepší přežívání období stresu, ochrana před vysycháním nebo zvýšený příjem vody rostlinami a následné zlepšení fyziologického stavu. V oblastech se suchými periodami jsou účinným prostředkem k prodloužení doby dostupnosti vody, a tím i sezóny vhodné pro výsadbu sazenic.
Na tuto problematiku se ve svém výzkumu zaměřili vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i. a výsledky publikovali v článku Indiferentní reakce sazenic borovice lesní a buku lesního ošetřených hydroabsorbenty, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2024. Příspěvek vznikl při řešení výzkumného projektu financovaného Grantovou službou LČR, s. p.
Cílem vědců bylo ověřit vliv čtyř hydroabsorbentů aplikovaných při výsadbě na holiny na vývoj sazenic borovice lesní a buku lesního. Od aplikace hydrogelů očekávali zvýšenou ujímavost a přírůst stromků.
Důvodem pro testování výsadeb právě těchto dřevin je fakt, že buk lesní je v Česku nejvíce zastoupená listnatá meliorační a zpevňující dřevina a borovice lesní je jehličnatá hospodářská dřevina často vysazovaná na stanoviště s nižšími srážkovými úhrny, na kterých dochází ke značným ztrátám v období delších přísušků po zalesnění.
Na základě analýzy trhu vědci vybrali čtyři komerční přípravky, které v experimentech doplnili kontrolní variantou bez přidání hydroabsorbentu. Při testování více typů hydrogelů očekávali možné rozdíly v dopadech jejich aplikace.
Pro sledování vlivu testovaných přípravků vědci založili celkem 11 výzkumných ploch. Prostokořenný sadební materiál pocházel z provozních školek. V případě borovice lesní vědci použili jednoleté semenáčky nebo dvouleté sazenice, u buku lesního pak sazenice 2–4leté.
Při výsadbě realizované v letech 2020 a 2021 se dbalo na vysokou kvalitu zalesňovacích prací i aplikace přípravků. Hydroabsorbenty byly umístěny do blízkosti kořenů sazenic.
Hodnocenými parametry prosperity výsadeb byly ztráty, výškový přírůst a přírůst tloušťky kořenového krčku. Součástí experimentu bylo také ekonomické porovnání nákladů realizace jednotlivých variant.
V závěru vědci shrnuli výsledky:
V rámci provedených experimentů ve vybraných poloprovozních podmínkách v letech 2020 a 2021 nebyl zaznamenán pozitivní vliv aplikace testovaných přípravků zadržujících vodu (hydroabsorbentů) na ztráty po výsadbě a růst prostokořenných sazenic borovice a buku.
Druh dřeviny může být rozhodující do té míry, že smysl má podpora dřevin citlivých na sucho; dřevinám tolerantním přidání hydrogelu nepomůže. Buk lesní a už vůbec borovice lesní nejsou považovány za druhy se zvýšenou citlivostí na sucho, přestože se na nich klimatické extrémy také projevují.
Přirozená resilience těchto dřevin spolu s konkrétním vývojem počasí na plochách tak navodila situaci, v které se hydrické vlastnosti půd na stanovištích ukázaly jako dostatečné a vliv hydromeliorantů byl nepodstatný. Souběh faktorů zahrnujících přirozené vlastnosti půd, průběh počasí dotčených let i vlastnosti testovaných dřevin nevedl k projevení významného vlivu aplikovaných preparátů.
Význam ekonomických úvah narůstá u nejednoznačných výsledků, jaké přinesl tento výzkum, a použití hydroabsorbentů se ukazuje jako neúčelné navyšování nákladů na zalesnění, a to až o vyšší desítky procent ceny sadebního materiálu.
Podstatným faktorem, který ovlivňuje úspěšnost umělé obnovy, je kvalita používaného sadebního materiálu. Jedná se jak o jeho morfologické parametry, tak o fyziologickou kondici, která se odvíjí nejen od podmínek pěstování v lesní školce, ale zejména od vhodné formy manipulace s ním před samotnou výsadbou.
To, že výzkum neprokázal rozdíly v relativně vysoké mortalitě ošetřených i kontrolních sazenic vysázených na holiny, jen potvrdilo, že od přidání přípravků zadržujících vodu v půdě při výsadbě nelze očekávat nápravu problémů týkajících se kvality sadebního materiálu.
TZ VÚLHM
