Dříve přijaté změny mysliveckého plánovaní měly být účinné od konce listopadu a měly posílit roli státu v regulaci přemnožené zvěře. Předloha ruší větší úlohu státních úředníků, kteří měli určovat plány v jednotlivých honitbách místo uživatelů a vlastníků honiteb. Uživatel honitby bude podle předlohy každý rok provádět sčítání zvěře a bude zpracovávat plán mysliveckého hospodaření. Pokud se na něm nedohodne s majitelem honitby, vstoupí do schvalovacího procesu úředník.
Stráž přírody bude moci zastavovat vozidla ve zvláště chráněných územích nebo významných ptačích oblastech při podezření, že porušila zákaz vjezdu. Obdobnou pravomoc získá lesní stráž při podezření, že osádka automobilu porušila lesní zákon. Lesní stráž navíc bude moci vyžadovat například souhlas vlastníka lesa s vjezdem, pořizovat zvukový a obrazovaný záznam a zadržet člověka, který porušuje lesní zákon.
Cílem předlohy je omezit šíření invazních druhů rostlin a živočichů v Česku. Reaguje na unijní nařízení a má vytvořit rámec pro opatření potřebná k prevenci zavlečení invazních druhů a k regulaci těch, které už se v Česku rozšířily. Za invazní druhy se považují zavlečené nepůvodní organismy, které se rychle šíří, agresivně vytlačují původní druhy a způsobují rozsáhlé ekologické škody.
V Evropské unii je více než 12 000 nepůvodních druhů rostlin a zvířat, deset až 15 procent z nich se považuje za invazní. V Česku se eviduje přes 2 000 nepůvodních druhů, podíl invazních se pohybuje také do 15 procent. Jde například o některé druhy severoamerických raků, kteří šíří račí mor, mývaly severní, psíky mývalovité nebo nutrie říční. Z rostlin jsou za invazní považovány bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá či javor jasanolistý.
Čtěte také: Plánování mysliveckého hospodaření se měnit nebude, schválila Sněmovna
ČTK
