Ponravy (larvy chrousta) vyvíjející se v půdě poškozují kořeny rostlin a způsobují mnohonásobně větší škody než dospělí brouci, kteří se rojí jednou za čtyři roky. Jejich žírem jsou poškozovány nejen čerstvé výsadby, ale i odrostlé sazenice.
Na území spravovaném Lesy ČR, Lesní správou Strážnice, došlo v posledních třech vývojových cyklech (cca po 12 letech) ke zničení 200 hektarů mladých lesních porostů. Dalších 75 hektarů bylo zničeno v roce 2013. V uvedeném vyčíslení nejsou zahrnuty další škody vznikající vlastníkům okolních obecních a soukromých lesů a škody v sadech a zahradách mimo les.
Poškození porostů ponravami se začíná více projevovat druhým a třetím rokem po rojení brouků, kdy provádí žír na kořenech stromků robustnější ponravy druhého a třetího vývojového stupně. Možnosti obrany jsou velmi omezené. Aktuálně není v ČR registrován žádný půdní přípravek, který by mohl být použit na ochranu sazenic před žírem ponrav. Jiná opatření vedená proti ponravám jsou finančně velmi nákladná a nezajistí efektivní snížení jejich populační hustoty. Nejúčinnějším známým způsobem obrany proti chroustům je hubení dospělců v průběhu rojení leteckou aplikací přípravků na ochranu rostlin. Takto bylo zasahováno ještě v 90. letech minulého století (letecký postřik byl naposledy prováděn v letech 1999 a 2003, v dalších letech již nebyl povolen).
Lesní zákon ukládá vlastníkovi lesa monitorovat stav škůdců a realizovat opatření, která by zabránila vzniku škod na lesních porostech. Z těchto důvodů bude zažádáno o povolení letecké aplikace přípravků proti dospělcům chroustů v roce rojení 2015. V případě jeho neprovedení lze předpokládat postupný vznik až kalamitních škod s omezením všech funkcí lesa včetně zde nejvýznamnější funkce půdoochranné.
Lesy ČR zahájily novou výsadbu velkým požárem poničených lokalit v oblasti tzv. Moravské Sahary, tedy území mezi Bzencem, Strážnicí a Ratíškovicemi v okrese Hodonín, v Jihomoravském kraji, již v březnu 2013. Loni se tak podařilo znovu zalesnit plochu o velikosti cca 45 hektarů, a to následujícími dřevinami: borovice lesní, dub zimní, lípa srdčitá a buk lesní. Listnaté dřeviny byly ochráněny oplocenkami a sazenice borovice ihned po výsadbě ošetřeny nátěry proti okusu zvěří; následně navíc provedena ochrana proti klikorohu borovému. Celkové náklady na pěstební činnost dosáhly v roce 2013 částky 3,8 mil Kč.
Škody žírem ponrav byly velmi záhy po výsadbě vyčísleny na více než 1,6 milionu korun. Úhyn sazenic vlivem poškození kořenů ponravou se dle očekávání dále navýšil a na podzim loňského roku dosahoval v průměru 73 %.
Došlo proto k odkladu další výsadby sazenic na podzim letošního a jaro příštího roku, kdy se bude chroust nacházet ve stádiu kukly a následně malých larev nové generace - působené škody tudíž budou dočasně omezeny. Pokud se ale populace chroustů provedením leteckého postřiku nesníží, lze reálně počítat s dalším nárůstem škod.
Vývoj území "Dúbrava"
Požár lesa u Bzence z května 2012 představoval největší lesní požár v České republice posledního desetiletí. Vlivem velmi nepříznivých podmínek se oheň rozšířil na téměř 165 hektarů lesních porostů. Škoda způsobená požárem na lesních porostech dosáhla výše 27 milionů korun. Domněnka, že většina stromů zasažených požárem nepřežije, se ve velmi krátké době po požáru skutečně potvrdila. Celkem muselo být na požářišti vytěženo 24 000 m³ dříví. Pracovníci Lesů ČR požářiště v porostech vyznačili zřetelnou hranicí, na místě přitom ponechali všechny vitální stromy.
Po jednání s ochránci přírody Lesy ČR na 5,5 hektarů velké ploše vymezili část tak zvaného bezzásahového území, které se nachází na hranici mezi zcela zničeným a částečně poškozeným porostem. Bude sloužit pro účely studia přirozeného vývoje obnovy porostů zasažených požárem. V současné době probíhá na území ovlivněném požárem výzkum osídlování hmyzem, který zajišťuje Mendelova univerzita v Brně.
Lesní komplex s místním názvem „Dúbrava“ byl tvořen dle historických pramenů původně dubovými lesy (13. století). Tyto byly při osídlování mýceny pro potřeby lidí bez následných obnov a z 16. století je doloženo i jejich poškozování pastvou dobytka. Na počátku 19. století se zde vyskytovaly jen jednotlivé stromy a velké plochy bez porostů. Větrné bouře tak uváděly do pohybu obnažené písky, které postupně pokrývaly okolní zemědělské pozemky tzv.“Moravské Sahary“.
Na znovuobnovení lesních porostů má největší podíl lesmistr Jan Bedřich Bechtel (1800 – 1868), který byl v roce 1825 jmenován nadlesním v Bzenci a působil zde až do roku 1865. Vyzkoušel při zalesňování obtížných holin síje i sadby různých druhů lesních dřevin. Nejlepší ujímavosti dosáhl při výsadbách jednoletých semenáčků borovice lesní po celoplošné přípravě půdy s klučením pařezů a přeoráním. Mezi řadami vysázených stromků se zemědělsky hospodařilo (tzv. polaření), převážně se pěstovaly okopaniny. Na bohatších půdách odrůstaly i sazenice dubů, ve vlhčích lokalitách potom olše i bříza.Zdroj: TZ LČR
