Lesy ČR pro odchyt kůrovce zatím připravily 200 000 lapáků a 36 000 feromonových lapačů. Do obrany proti kůrovci zatím investovaly 130 milionů korun. Pokud však rojení kůrovce nenastane krátce po položení lapáků, stromy zavadnou a pro kůrovce přestanou být po čase atraktivní. "Je možné později lapáky doplnit, ale už ne v takovém objemu," uvedl Szórád.
Rojení kůrovců letos začalo kolem 8. května, tedy o 14 dní později, než je obvyklé, a to díky nízkým teplotám. I nynější ochlazení rojení kůrovce zpožďuje, takže by se letos nemusel opakovat loňský rok, kdy se kůrovec díky velkému teplu vylíhl až ve čtyřech generacích. Odhaduje se, že z jednoho stromu v jedné generaci může vyletět asi 350 000 kůrovců.
Kvůli loňskému pro kůrovce velmi příznivému horkému a suchému počasí lesníci letos očekávají meziročně trojnásobné množství kůrovce. Brouk nejvíce ohrožuje smrkové lesy na severní Moravě, zejména jde o oblast lesních správ Bruntál, Albrechtice, Vítkov, Opava a Šternberk. Lesy tam jsou dlouhodobě v horší kondici než lesy v jiných částech republiky. Kvalitu lesů tam výrazně snižuje deficit vláhy, porosty tam ničí i houba václavka. Na oslabené porosty kůrovec útočí nejčastěji.
Stromům loni neprospěl ani semenný rok. Silné kvetení a rozvoj šišek je rovněž oslabily. Nastal tak jev, který popisují učebnice ochrany lesa, tak zvané sekundární šíření škůdců. Ti napadají již výrazně oslabené stromy. Stejné množství kůrovců tak dokáže v krátké době napadnout daleko větší množství stromů než v době, kdy jsou stromy zdravé a silné. Teplé počasí navíc způsobilo, že se namnožily minimálně tři generace lýkožrouta smrkového i severského. „Podnikáme všechny kroky proti šíření kůrovce. Je to naše letošní priorita," uvedl generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád.
Podle lesníků se nejedná o typickou kůrovcovou kalamitu. „Ta naposledy nastala v roce 2008 po orkánu Kyrill. Kůrovci tehdy napadali polámané stromy. Nyní hubí stojící stromy, které trpí nedostatkem vody a jsou oslabované dalšími škůdci," dodává Václav Lidický. Tisíce lapáků i lapačů denně lesníci kontrolují. „Zatím se plní pomalu, další desítky lapáků jsme doplňovali jen na Znojemsku, kde je teplo. Vzhledem ke střídavému počasí se kůrovci teprve rojit začínají a další stromy tak nejsou napadeny. Situace na severní Moravě je samozřejmě jiná," uvedl Daniel Szórád.
Lesy ČR hledají i další cesty, jak se obdobné situaci do budoucna vyhnout. „S ohledem na prognózy vývoje klimatu zakládáme nové porosty ve směsích více dřevin - v nižších polohách to jsou zejména listnáče - duby, javory, lípy, habry, topoly, na suchých a v chudých stanovištích uplatňujeme borovice. Využíváme i zdomácnělé dřeviny jako je douglaska," uzavřel Daniel Szórád.
red.
