Podle ministerstva životního prostředí je stanovisko kompromisním řešením k návrhu předloženému vedením národního parku s dalšími oponentními názory, které se v souvislosti s touto problematikou objevují. Jak se v tiskové zprávě dále uvádí, dle aktuálních údajů o skutečném rozsahu kácení stromů na území Národního parku Šumava v předchozích letech bude další postup přijatý ministrem efektivnější v boji proti kůrovci a přitom mnohem šetrnější k bezzásahovým zónám parku.
Konečné stanovisko ministra životního prostředí Tomáše Chalupy se opírá o několik odborných studií, které si nechal k problematice boje proti kůrovci v Národním parku Šumava připravit. Další závěry přineslo také šetření o rozsahu kácení stromů v bezzásahovém území Národního parku Šumava pod vedením bývalého ředitele Františka Krejčího.
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa vycházel při rozhodování o konečné podobě dalšího postupu z návrhu pracovní skupiny vedené Josefem Vovesným. „Ředitel Stráský mi na základě závěrů pracovní skupiny předložil bezpochyby odborně a logisticky dobře připravený plán, jak nyní postupovat na Šumavě při současném stavu poznání výskytu kůrovce. Za tuto práci mu chci poděkovat,“ hodnotí materiál ministr Chalupa.
Dodal zároveň, že ve svém následném rozhodnutí musel jako představitel všech směrů ochrany přírody a krajiny zohlednit i další specifické aspekty spojené s ochranou přírody národního parku. „Proto jsem se rozhodl navržený plán upravit,“ doplňuje Chalupa. Současně zdůraznil, že v úpravě respektoval práva nestátních vlastníků lesa, se kterými Národní park Šumava sousedí.
Návrh dalšího postupu a pravidla pro boj s kůrovcem:
1. vyloučit letecké postřiky na celém území Národního parku Šumava
2. nevjíždět jakoukoli technikou do území současně platných prvních zón mimo zpevněné lesní cesty a komunikace
3. nepoužívat jakékoli biocidní prostředky k hubení kůrovce na území prvních zón
4. omezit veškerá protikůrovcová opatření v prvních zónách na pokácení stromů motorovou pilou, odvětvení a odkornění kmene
5. ponechat veškerou asanovanou hmotu v prvních zónách na místě k zetlení
Ministr Tomáš Chalupa také rozhodl, oproti návrhu pracovní skupiny, o zákazu kácení v dále uvedených prvních zónách s převahou rašelinišť a nařídil tyto zóny zařadit do bezzásahového režimu. Jedná se o tyto zóny:
- Pod Vltavskou cestou – číslo první zóny 59
- Černohorský močál – číslo první zóny 60
- Cikánské slatě a Mlynářské slatě - jižní část první zóny číslo 44
- Rybárenská slať – číslo první zóny 41
- Prameny Vltavy – číslo první zóny 58
„Těmito kroky chceme zachovat jádrové území Národního parku Šumava a ponechat je k samovolnému vývoji ve styku s Bavorským národním parkem,“ říká Chalupa.
- Novohůrecké slatě – číslo první zóny 6
- Soutok, Vysoké lávky – číslo první zóny 8
- Jezerní slať – číslo první zóny 69
- Mezilesní slať (část, která je ve správě NP Šumava) – číslo první zóny 85
- Chalupská slať – číslo první zóny 89
Těmito kroky ponechat převážně rašelinné první zóny samovolnému vývoji
A dále ponechat samovolnému vývoji:
- Velký bor – číslo první zóny 24
- Kaňon Křemelné – číslo první zóny 25
- Kotlina Valné – číslo první zóny 102
- Silnice – číslo první zóny 103
- Medvědice – číslo první zóny 112
- Hučinka – číslo první zóny 117
- Oslí les – číslo první zóny 118
- Kaliště – číslo první zóny 134
- Úval – číslo první zóny 135
- část první zóny Smrčina – číslo první zóny 132 (mimo území, kde jsme v souladu s mezinárodní dohodou s Rakouskem povinni kůrovce asanovat v příhraniční oblasti)
Ve speciálním zásahovém režimu s ojedinělými výběrovým zásahem u jednotlivých stromů, navíc v režimu podmíněném protokolárními schvalovacími postupy, se budou kácet kůrovcem napadené stromy v těchto prvních zónách:
- Paštěcké stráně – číslo první zóny76
- Tetřevská slať – číslo první zóny 67
- Mezilesní slať (část, kt. je v majetku Města Kašperské Hory) – číslo první zóny 85
- Buková slať – číslo první zóny 91
- Ždárecká slať – číslo první zóny 94
- Silnice – číslo první zóny 103
Pro druhé bezzásahové zóny stanovil ministr následující pravidla:
1. Při asanaci kůrovce ve druhých zónách budou použity co nejstandardnější metody ochrany lesa. Dále ministr navrhl nepoužívat biocidní prostředky v porostech, kde jsou stanoviště ovlivněna vodou.
2. Nepoužívat biocidní prostředky na stojící živé stromy. Přičemž ministr upozornil, že tam, kde se budou biocidní prostředky používat, se v žádném případě nebude jednat o letecké postřiky.
Dále ministr nařídil řediteli Stráskému:
1. učinit veškeré nutné legislativní opatření v souladu se zákonem tak, aby bylo možné zahájit realizaci opatření
2. založit pravidelný informační dispečink a o kůrovcových těžbách objektivně informovat širokou veřejnost
Zásah do přírody bude menší než v předchozích letech
Proti kůrovci se zasahovalo v bezzásahových prvních i druhých zónách i v předchozích letech. Podle nových zjištění Ministerstva životního prostředí bylo například v roce 2010 uděleno 115 výjimek k povolení kácení stromů, které významně zmenšily rozsah bezzásahových zón. Nově přijatý Chalupův návrh tedy vedle efektivnější ochrany lesa před kůrovcem přinese mnohem menší zásah, a to jen tam, kde je to nezbytně nutné pro další budoucnost parku.
Své stanovisko ministr včera sdělil řediteli Národního parku Šumava.
Srovnání rozsahu bezzásahových zón uvádí následující tabulka:
Mapky návrhu území s vyloučením aktivních obranných opatření proti kůrovci na území NP Šumava
