- Jaké trendy v růstu lesních dřevin pozorujete v poslední době a odkdy zaznamenáváte výraznější změny, které by se daly spojit s globální změnou klimatu?
Na základě dlouhodobých studií je zřejmé, že trend zrychleného růstu dřevin se projevuje minimálně posledních 30 let. Oproti tomu však vidíme také jiný důležitý trend, a to zvýšení mortality. To znamená, že dřeviny sice v průměru rostou rychleji, ale zároveň je daleko větší četnost extrémních událostí, kdy dochází k oslabení celých porostů, následuje gradace různých patogenů a z toho plynoucí větší mortalita. Důsledkem je stagnace objemu kmenové biomasy v lesích jako celku, a u smrku dokonce pozorujeme její pokles vlivem rozpadu porostů po kůrovcové kalamitě.
- V současnosti v lesnictví dochází ke změnám druhového složení nově vysazovaných porostů. Přesto zde ale bude smrk dominovat ještě poměrně dlouhou dobu. Jak vidíte budoucnost těchto smrků?
Z hlediska růstového potenciálu má u nás smrk stále v určitých oblastech budoucnost. Podle některých modelů, které používáme, nám vychází, že v nejvyšších polohách, přibližně od 900 – 1 000m n. m., budou minimálně pro příštích 30 až 40 let podmínky pro růst smrku příznivé.
- Jsou některé lesní dřeviny výrazně méně náchylné ke změnám klimatu?
Jako nejvíce rezistentní nám vycházejí duby, tedy jak dub letní, tak dub zimní, které jsou opravdu relativně tolerantní k extrémním suchým obdobím, jsou schopné se velmi rychle navrátit v růstové křivce k původním hodnotám a zároveň velká část jejich růstu v sezóně probíhá na jaře, tedy za relativně optimálních podmínek. Sucho přichází v době, kdy už mají hlavní část růstu ukončenou, a není tak výrazným limitujícím faktorem ročního přírůstu. Z jehličnanů se v poslední době jako nejlepší jeví určitě jedle. Přesto, že na sucho reaguje citlivě, v posledních 30 letech je jehličnanem, který vykazuje trvalou akceleraci růstu, nejvýraznější z našich dřevin.
V následujícím videu najdete podrobnější odpovědi na tyto a další otázky a můžete se podívat na krátkou ukázku fungování dendrochronologické laboratoře Př.F. UK.
Celý rozhovor si můžete přečíst v únorovém čísle Lesnické práce, předplatit si můžete časopis zde.
Red.
