Dopis byl odeslán vládě, ministerstvu životního prostředí a Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) v úterý 20. srpna. S vyhlášením CHKO Krušné hory souhlasí zástupci jiných dotčených obcí i Karlovarský kraj.
„Město Boží Dar vyzývá a žádá o zastavení a úplné zrušení započatého procesu záměru vyhlášení CHKO Krušné hory. Boží Dar tímto dává na vědomí, že na svém správním území sestávajícím z k. ú. Boží Dar a k. ú. Ryžovna s navrhovanou CHKO a zonací nesouhlasí, protože porušuje základní principy Listiny základních práv a svobod,“ uvádí město v dopise. Podle božídarské radnice zákon uvádí, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu, i podle správního řádu správní orgán dbá i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly neodůvodněné rozdíly.
Ministerstvo životního prostředí ČTK sdělilo, že město má podle zákona, stejně jako další obce, kraje nebo vlastníci nemovitostí, tři měsíce času na to, aby formuloval svoje případné připomínky a podal námitky. Ty pak ministerstvo musí vypořádat podle správního řádu a zákona o ochraně přírody a krajiny.
V letech 2023 a 2024 se uskutečnilo okolo stovky jednání se zástupci samospráv 67 obcí a dvou krajů a dalších zájmových skupin. ... Je nezbytné si uvědomit, že návrh vymezení hranice CHKO je už navržený tak, že souvisle zastavěné území obce města Boží Dar bylo vyjmuto z návrhu na vyhlášení CHKO. Ochrana je navržená pro volnou krajinu, čímž se minimalizuje dopad na rozvoj města. Už tento návrh lze tedy považovat za kompromisní, řekla mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
Horské městečko už dříve tvrdilo, že při jednání AOPK se samosprávami obcí, kterých by se CHKO měla týkat, byl Boží Dar opomenut a na důležitá jednání, kde se rozhodovalo o konečné podobě a zonaci CHKO, nebyli jeho zástupci pozváni. Starostové obcí, kteří se záměrem souhlasí, ale poukazují na to, že Boží Dar neprojevil iniciativu se na jednání intenzivněji podílet.
Boží Dar poukazoval na to, že proces záměru a termíny pro podání námitek byly vyhlášeny v době prázdnin, kdy velká část představitelů samospráv i úředníků je na dovolené, a neměli tak dostatečnou možnost se k záměru vyjádřit. „Vyhlášení CHKO není nějaký závod s časem, který byl politicky odstartován aktualizací Programového prohlášení vlády dne 1. března 2023, kdy v původním Programovém prohlášení (...) návrh na vyhlášení CHKO nebyl zmíněn. Z toho plyne závěr, že aktualizací Programovaného prohlášení vlády o záměr vyhlášení CHKO, a to bez jakékoliv předchozí konzultace s dotčenými samosprávami, se jeví možná spíš motivací snahy o získání snadných politických bodů,“ uvádí v otevřeném dopise město Boží Dar.
Boží Dar je ve sporu i s Karlovarským krajem. Jeho radní na posledním jednání schválili záměry s některými výhradami. Do zastupitelstva kraje tak půjde jen zpráva, ale zastupitelstvo o něm nebude hlasovat, jak požadoval Boží Dar.
Čtěte také: Ministerstvo zahájilo proces vyhlášení CHKO Krušné hory, měla by být největší v ČR
Náměstek hejtmana Karel Jakobec ČTK řekl, že Karlovarský kraj se k myšlence vzniku CHKO Krušného hory přihlásil před třemi lety, vzhledem k tomu, že to je poslední pohoří v České republice, které ještě není celoplošně chráněno. Komise životního prostředí podle něj vytvořila pracovní skupinu, která se často scházela a ve které byli zástupci celé sféry, na kterou bude mít vyhlášení chráněné krajinné oblasti dopad. „Na základě připomínek z této pracovní skupiny pak ministerstvo životního prostředí připravilo návrh zonace, který byl obcím předložen na podzim loňského roku, a obce měly možnost se k této zonaci vyjádřit,“ uvedl Jakobec.
Návrh v některých ohledech podle něj vychází obcím vstříc více, než by zřejmě požadovali ochránci přírody. Jak ale dodal, proces ještě zdaleka není ukončen a bude třeba se vypořádat s mnoha připomínkami. Termín vyhlášení odhadl na začátek roku 2026.
Greenpeace ČR má několik výhrad k návrhu na vyhlášení CHKO Krušné hory
Ekologická organizace Greenpeace ČR má několik výhrad k návrhu ministerstva životního prostředí na vyhlášení CHKO Krušné hory. Podle ekologů některá území, na nichž se vyskytuje vzácná příroda, nejsou do návrhu zahrnuty. Další území, kde jsou vzácné bučiny, nejsou zařazeny do prvních zón možné CHKO, kde je příroda ponechána přirozenému vývoji. Jako problém vnímají i to, že vyhlášení je naplánováno až na rok 2026, neboť do té doby mohou některé zásahy poškodit tamní přírodu už nyní.
Své připomínky Greenpeace ČR zašle ministerstvu v následujících dnech. Bude v nich apelovat na to, aby se ochrana vzácné přírody v Krušných horách ještě zlepšila a aby byla CHKO vyhlášena o rok dříve.
„Nezačlenění některých oblastí se vzácnou přírodou do vznikající CHKO Krušné hory se dá ospravedlnit jen v případě, že se díky tomu CHKO vyhlásí rychleji. Následně pak může nově vzniklá Správa CHKO začít dlouhodobou a detailní diskusi s místními samosprávami, které mají k začlenění svého katastrálního území do CHKO výhrady či z něho mají obavy, o tom, jaké území a za jakých podmínek je možné ještě do CHKO přidat. Nedává ale žádný smysl ustoupit jakékoli kritice a nastavit termín vyhlášení CHKO až na rok 2026,“ uvedl mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek.
Podle organizace nejvíce zjevný nedostatek nově vyhlašované CHKO už v minulosti čelil kritice. Ministerstvo ustoupilo místnímu skiareálu a některým místním obcím, které nechtěly v CHKO být, a ve finálním návrhu tak chybí i místa se vzácnou přírodou, které by měly být do CHKO zařazeny, například okolí Klínovce, nejvyšší hory Krušných hor.
Mimo nezahrnutí některé oblasti do první zóny, návrh CHKO také ignoruje vyhlášené ptačí oblasti podle Natury 2000 včetně cenných ploch pro tetřívka obecného. Ekologům vadí to, že návrh nezajišťuje dostatečnou ochranu evropsky významných lokalit jako Krušnohorské plató ve třetí zóně a lokalita Rudné ve čtvrté zóně. Tam lze téměř bez omezení hospodařit.
Větší míru ochrany by si podle Greenpeace zasloužily i další oblasti, například bývalý vojenský prostor Tisá, oblast někdejší obce Rýžovna, okolí obce Český Jiřetín, okolí obce Loučná, okolí vodní nádrže Přísečnice či horního toku potoka Slatina. Nedostatečná je také ochrana bučin v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří, které jsou podle Greenpeace ČR unikátní pro své stáří i rozlohu.
Podle ekologů je nyní také nutné zajistit, aby ještě před vyhlášením CHKO nebyly povolovány záměry, které mohou tamní vzácnou přírodu nevratně poškodit. Například Lesy ČR nyní usilují o pokácení více než 15 000 stromů v lokalitách kolem Litvínova či Oseka, kde se nachází staré porosty. Téměř 7 000 z nich jim už Krajský úřad Ústeckého kraje podle vyjádření firmy povolil pokácet.
Podle ČTK, red.
