„O kolik se případně bezzásahová plocha zvýší, zatím není jasné. Návrh ale bude součástí plánu péče o Národní přírodní rezervaci Boubínský prales, který bude zpracován pro období v letech 2025 až 2034 a schvalovat jej bude ministerstvo životního prostředí,“ uvedl Dvořák.
Rozloha Boubínské rezervace je přibližně 670 hektarů. Vědci nyní zjistili, že i v porostech, které jsou považovány za stejnověké monokultury smrku staré 100 až 140 let, se ojediněle nacházejí stromy staré 250 i 400 let, které patrně vyrůstaly v původních šumavských pralesích. "„To se asi dalo očekávat. Větší překvapení bylo, že se na masivu Boubína dokonce i mimo oplocené jádro pralesa zachovaly pralesovité relikty, kde staré stromy nejsou statistickou výjimkou, ale přímo základem porostu,“ uvedl Pavel Šamonil z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví.
„Opět se potvrzuje, že o šumavských lesích nevíme zdaleka všechno. Jsem přesvědčený, že spousta překvapivých zajímavostí o šumavské přírodě na nás ještě čeká, a já se těším na jejich odhalování,“ uvedl ředitel NP Šumava Pavel Hubený. Boubínský prales je třetí nejstarší přírodní rezervace v České republice. Vyhlášena byla v roce 1858. Boubínský prales tvoří kombinace buku, smrku a jedlí a je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů.
Podle ČTK
