Chroust maďalový (Melolontha hippocastani Fabr.) se stal v posledních letech na území obhospodařovaném Lesy ČR, LS Strážnice, největší překážkou úspěšné obnovy lesa, zvláště na území poškozeném požárem z května 2012. Celá oblast Hodonínské a Bzenecké Doubravy o výměře cca 6 500 hektarů poskytuje ideální podmínky pro gradaci tohoto významného škůdce mladých porostů.

Lesy ČR vyhlásily 8. 7. 2014 pro část spravovaných lesů otevřené nadlimitní zadávací řízení na zajištění lesnických činností počínaje datem 1. ledna 2015, ve kterém lesnické firmy soutěží o celkem 27 částí (smluvních územních jednotek - SÚJ).

Výměra lesních pozemků na jihu Čech podle statistiků roste. S 378.332 hektary Jihočeskému kraji připadá první místo mezi 14 českými regiony. Druhý Středočeský kraj má zhruba o 70.000 hektarů méně. Proti začátku tisíciletí se plochy na jihu Čech zvýšily o více než 4500 hektarů. Loni bylo zalesněno dalších 327 hektarů půdy.    

Lesnicko-dřevařská komora ČR byla založena koncem roku 2013 jako zájmové sdružení právnických osob. Jejími hlavními cíli je prosazování a hájení klíčových zájmů odvětví bez ohledu na formu vlastnictví, a současně dlouhodobě usilovat o zajištění ekonomické stability a zvýšení prestiže oboru.

Foto: celkový pohled na polesí Hůrky v Písku.

7. 2. 2014 rozhodlo zastupitelstvo Jihočeského kraje o zřízení Krajského školního hospodářství – příspěvkové organizace, která začne vykonávat činnost 1. 7. 2014. Do ní budou vloženy majetky školního polesí Hůrky při VOŠL a SLŠ v Písku a školního rybářství střední a vyšší rybářské školy Vodňany. Školy tímto krokem ale ztratí nejen možnost nakládat se ziskem z hospodaření, ale do značné míry také možnost ovlivňovat způsob hospodaření. Tématu se věnovala Lesnická práce 6/2014.

Aktualizováno. Senát schválil návrh zákona o Národním parku Šumava. Jeho plánované rozčlenění do zón dnes nijak nezměnil. Návrh, proti němuž se bouří ekologické organizace a výhrady k němu má ministerstvo životního prostředí, poslal do Sněmovny ke schvalování.

Předsednictvo sdružení PEFC ČR schválilo dočasné zrušení notifikačního poplatku pro zájemce o udělení certifikace PEFC spotřebitelského řetězce. Toto zvýhodnění bude platné do konce roku 2014 a vztahuje se na všechny zpracovatelské firmy, které dosud certifikát C-o-C neměly.

Celkem čtyři miliardy korun chtěla ve Vodňanech investovat rakouská firma Schweighofer do závodu na zpracování dřeva. Místní obyvatelé ale její stavbu jasným poměrěm odmítli v obecním referendu na konci května. 23. 6. o investici, která měla sedmitisícové obci přinést 500 pracovních míst, rozhodovalo zastupitelstvo. "Město investici neschválilo," uvedl pro server Ihned.cz místostarosta Vodňan Pavel Janšta.

Jak uvedl Ihned.cz, v květnovém referendu hlasovalo proti projektu 1122 lidí, jednalo se tak o více než 60 procent zúčastněných. Chyběla asi stovka lidí, aby referendum bylo formálně závazné.

Slibům rakouské firmy místní obyvatelé moc nedůvěřují. Podle vodňanského stavebního inženýra Jana Rychtáře byl projekt megalomanský a zbytečný. "Když se podíváte po jižních Čechách, najdete hned několik nevyužitých areálů po zaniklých dřevozpracovatelských závodech. Nesouhlasím proto, aby tady zcela na zelené louce měl vzniknout další," uvedl Rychtář již dříve pro Hospodářské noviny.

Argumenty, že by pila přinesla práci pěti stovkám lidí a znamenala by investici za čtyři miliardy korun, na Vodňanské nezafungovaly. Podle J. Rychtáře se údajný přínos přeceňoval. Firma by si podle něj stejně přivedla vlastní manažery a zaměstnala dělníky ze Slovenska, Polska nebo Ukrajiny.

Podle Ihned.cz mohl projekt ovlivnit i celý dřevařský průmysl - společnost Schweighofer totiž slibovala zpracovávat až pětinu dřeva, které se dnes vyváží pouze v surovém stavu. "Hodláme zpracovávat významné objemy jehličnaté kulatiny, která se exportuje bez další přidané hodnoty," prohlásil dříve manažer firmy Jürgen Bergner. Celkem chtěla firma na vodňanské pile zpracovávat milion kubíků dřeva ročně.

Podle studie, které si nechalo zpracovat vedení města, mohlo v novém závodě najít práci 310 uchazečů o zaměstnání z regionu. Mezi negativní dopady by patřil jednak zábor 50 hektarů zemědělské půdy, a jednak dopravní zátěž. Právě obavy z kamionů patřily nakonec také k argumentům, které ovlivnily rozhodování obyvatel.

Pila tak s největší pravděpodobností u Vodňan vybudována nebude.

red.