Ing. Roman Berčák, Ph.D.
Katedra ochrany lesa a entomologie FLD ČZU v Praze
Letošní rok se vyznačoval mnoha velkými lesními požáry zejména v západní a jihozápadní Evropě. Mohl byste je zasadit do kontextu evropských požárů minulých let a uvést, v čem byly výjimečné?
Tohle téma často diskutujeme se zahraničními kolegy a je zde pozorovatelná jedna skutečnost. Požáry, jichž jsme v současné době stále častěji svědky v jižní Evropě, jsou podobné, s jakými se začaly výrazněji setkávat Spojené státy americké před 20–30 lety. Naopak požáry běžné v jižní Evropě před 20 lety stále častěji pozorujeme v severnějších částech Evropy. Není tedy divu, že v hasičském světě v oblasti hašení přírodních požárů často právě do USA obracíme zrak s cílem zlepšit naše schopnosti hašení nebo bezpečnost hasičů.
V letošní sezóně požáry nebyly prakticky v ničem tak moc výjimečné. Je to bohužel již standard dnešní doby, kdy se vlivem meteorologických podmínek a dostupnosti vhodného paliva požáry stále častěji rozvíjejí do svých extrémních forem jako požáry poháněné konvekcí, v extrémnějších formách jako rozvoj pyrokonvekce (přes pyrocumulus, pyrocumulonimbus, výjimečně až po ohňové bouře nebo ohňová tornáda). Právě například požár ve Francii byl výjimečný tím, že poprvé v historii země došlo k formaci silného pyrocumulonimbu. Také tato událost poukázala nebo spíš připomněla nebezpečnost některých typů hospodářského lesa.
Kompletní anketu s odpověďmi jedenácti respondentů najdete v říjnovém vydání Lesnické práce. Získejte předplatné Lesnické práce a mějte přehled o aktuálním dění v oboru.
Jaká opatření by Evropa v prevenci vzniku lesních požárů měla zlepšit?
Je to dlouhodobě známá věc. Požáry jsou ovlivňovány třemi základními skupinami faktorů – meteorologické faktory, topografické faktory a palivo. Člověk svojí aktivitou dokáže v krátkodobém hledisku ovlivnit pouze třetí skupinu, tedy palivo. Klíč tak leží v managementu paliva. Právě management paliva v zemích jižní Evropy mnohdy selhává. Krajina se vlivem globálního oteplování stává méně úrodnou a tradiční způsoby obhospodařování již nejsou ekonomicky výnosné nebo jsou náročné a málo atraktivní pro mladší generace. Krajina v těchto oblastech se vylidňuje, není obhospodařována, zarůstá a poskytuje dostatek paliva pro rozsáhlé a nebezpečné požáry. Základem řešení problému v těchto zemích je tedy návrat lidí do krajiny a její správa.
To je na druhou stranu současně velkou výhodou střední Evropy, kde zemědělství, lesnictví, správa obcí a měst fungují a díky tomu nedochází k rozsáhlé akumulaci biomasy. Nicméně v podmínkách střední Evropy čas od času dochází k významné akumulaci biomasy v lesních porostech se zvýšeným stupněm ochrany. Často říkám, že není správné požadovat absolutní čistotu lesa, ale ani ponechávat naprosto všechen materiál v lese. To platí zvlášť při plošných rozpadech porostů způsobených abiotickými nebo biotickými škodlivými činiteli, kdy se z lesních porostů stává obrovská zásobárna paliva s potenciálem se rozhořet do extrémních podob. V lesních porostech bez tohoto poškození nedojde přirozenou cestou k takovému nahromadění paliva. Problematické by také mohly být zemědělské plochy, pokud by náhle zkolabovalo zemědělství, například podpora zemědělců dotacemi na půdu. To však věřím, že se bavíme spíše pouze o teoretickém problému.
Počet a plocha lesních požárů v ČR v jednotlivých letech. Data za rok 2026 k neděli 30. srpna 2026. S výjimkou posledního roku jsou data vždy za celé roky. Zdroj: GŘ HZS ČR
Abych to celé shrnul, klíčem v oblasti prevence je management paliva v krajině, a to všemi dostupnými formami péče o krajinu. Neméně důležitá je rovněž všeobecná znalost přírodních požárů, jak se projevuje extrémní chování požáru, za jakých okolností vzniká, apod. Musíme si umět připustit, že takový ničivý oheň může vzniknout i u nás, a musíme chápat, co to může znamenat pro les, obyvatelstvo a majetek lidí. V rámci prevence se dají zmínit další věci (přístup do prostoru, dostatek zdrojů požární vody, schopnosti hasičů, informovanost a osvěta aj.). Nicméně bez managementu paliva budou všechny ostatní metody prevence jen částečně účinné, nebo dokonce neúčinné.
České republice (když odmyslíme květnový požár v Národním parku České Švýcarsko) se letos velké lesní požáry prozatím vyhnuly. Jak hodnotíte vývoj počtu a plochy lesních požárů v letošním roce v ČR?
Po měsíci květnu, kdy jsme byli svědky rozsáhlejšího požáru v Národním parku České Švýcarsko a více než 1 000hektarového požáru v Polsku, jsem s obavami očekával, co se stane v letních měsících. Naštěstí se však moje obavy nepotvrdily a žádný významnější požár na našem území jsme nezaznamenali.
Jeden trend je však pozorovatelný – přibývá nám větších lesních požárů. Před deseti lety byly poměrně ojedinělé požáry velikosti 10 a více hektarů, dnes se zdá, že je to poměrně standardní velikost požáru. Pravděpodobně to souvisí s vyšší suchostí krajiny a lesního prostředí. Naopak stále funguje výše zmiňovaná správa krajiny, tedy požáry nebývají nebezpečné a daří se je poměrně rychle a efektivně zastavovat.
Týdenní počet požárů v Evropské unii v roce 2026. Zdroj: EFFIS
Celkově je možné říct, že se nelze na požáry dívat pouze z pohledu počtu a spálené plochy. Spíš bychom měli posuzovat, jak moc byly nebezpečné bez ohledu na spálenou plochu, co jsme se z nich naučili a jak na podobné události budeme příště reagovat. Stejně tak bychom měli předpovídat, co nás čeká v budoucnu a jak s tím budeme pracovat. Bavíme se například o přírodě blízkém hospodaření v lesích a jak ovlivní budoucí požáry. Je otázka, jak budeme řešit situaci v chráněných územích, kdy zejména Šumava mi dělá dlouhodobé vrásky na čele.
Děkuji za odpovědi (21. 9. 2026), Jan Příhoda
Ing. Ladislav Půlpán
analytik ochrany lesa Lesů České republiky
Jak hodnotíte letošní kůrovcovou sezónu a dopady suchého jara a léta na riziko šíření lýkožrouta smrkového?
Letošní rok kůrovcové sezóny opět potvrdil, že nerozhoduje jaro, ale léto. Duben a květen téměř celé bez výrazných teplotních vrcholů, tedy bez náletů na stojící stromy, vyvolaly u řady lesníků určitý optimismus, který však obrátily následující měsíce naruby. Dle dat Českého hydrometeorologického ústavu jen 11 stanic z 271 v letošním roce nenaměřilo tropický den, a co je horší, 215 stanic zaznamenalo minimálně jeden supertropický den (35 °C). Naprostá většina rojících se kůrovců proto podle očekávání zamířila rovnou do stínu porostů a střídající se tropické a supertropické dny vyvolaly opakovaně sesterské rojení, takže vznikala sice malá, ale početná ohniska uvnitř porostů v různé vzdálenosti od sebe. Dá se říct, že počasí bylo velmi podobné roku 2015, ale s ještě vyššími teplotami. Opakování sesterských rojení tak způsobilo, že stejná populace dokázala napadnout v jedné sezóně až tři stromy místo jednoho, proto je početní nárůst napadených stromů vyšší než obvykle, nicméně o kalamitu se nejedná. Vyhledávání ale vyžaduje trpělivost a důslednost. Protože se jedná o množství malých ohnisek, nikoli o velká ohniska z dceřiného rojení (ta se vyskytují rovněž, ale není jich převaha), je potřeba je vyhledávat a postupně asanovat. Jelikož leží i desítky metrů od sebe, obkacování nalezených stromů nic neřeší, jen problém zhoršuje. Na počtu napadených stromů se rovněž podílí extrémní srážkový deficit. Suchem oslabené stromy mají nižší odolnostní potenciál, takže stejné množství kůrovců, které by ve vlhkých letech stromy dokázaly stromy, tentokrát stačilo na založení ohniska. Podle zjištění jsou často napadeny jen části kmenů, což stačí na zahubení stromu i při malé početnosti brouků. I tyto stromy je samozřejmě nutné zpracovat. Rojení v letošním roce trvalo déle než v letech minulých, pravděpodobně skončilo ochlazením 10. září. Brouci ale byli v té době ještě z podstatné části létaví. Rozbory ze druhé poloviny září nicméně ukazují, že se zvýšením vlhkosti a zkrácením dne proces přechodu do nelétavé podoby rychle postupoval. Stromy nalétnuté na začátku září ale budou pravděpodobně napadeny převážně pod korunou a budou se nadále objevovat (přičiněním datlů) po celou zimu a v předjaří, s čímž je zapotřebí počítat.
Přečtěte si první část ankety: Anketa: Jak se projevil klimatický extrém roku 2026 v lesích I.
Jak v situaci, kdy jsou porosty opět stresovány suchem, co nejefektivněji snižovat riziko rozvoje kůrovcové kalamity?
Opět se jednoznačně potvrdilo, že klíčový je odchyt kůrovců na jaře do obranných opatření. Pokud teplotní vrcholy nenastanou, je to jediná možnost, jak populaci redukovat a tím minimalizovat rizika neúspěšného hledání po vzniku napadených stromů. Pokud nejsou stromy nalezeny hned v době náletu, případné extrémní teploty a sesterská rojení pak působí, že než jsou stromy dohledány a asanovány, stojí někde dále další ohnisko a cyklus se opakuje. To u odchycené části populace nehrozí. Před situací, která nás čeká v dalším roce, máme velký respekt, nikoli strach. Zatímco strach a zprávy o nevyhnutelné kalamitě vyvolávají obvykle chaos, respekt umožňuje racionálně vyhodnotit situaci a přijmout adekvátní opatření, která kalamitě zabrání. Výzkumy posledních let nám k tomu pomohou.
Ve vyhledávání napadených stromů proto budeme kontinuálně intenzivně pokračovat i po ukončení rojení tak, aby napadené stromy byly co nejdříve odvezeny z lesa. Odstranění napadených stromů do počátku rojení je podmínkou účinnosti obranných opatření. Od počátku nového roku pak kromě dohledávání dalších objevujících se stromů bude probíhat příprava plánu obranných opatření a jejich realizace, aby maximum populace bylo odchyceno v průběhu jarního rojení a zvýšené riziko se neprojevilo dalším nárůstem. Počasí nelze předvídat, proto v době rojení budeme reagovat na jeho skutečný vývoj.
Děkuji za odpovědi (21. 9. 2026), Jan Příhoda
Ing. Jana Kostelníková
manažerka Sdružení lesních školkařů ČR
Jak z pohledu školkařů hodnotíte dopady letošního nedostatku srážek?
Sucho mělo negativní vliv zejména na ujímavost výsadeb při obnově lesa jak v případě těch letošních, tak i z roku 2025. Nejvýrazněji se to projevilo na stanovištích s nedostatkem vody. Regionálně existují ovšem významné rozdíly, největší vláhový deficit zaznamenaly jižní Čechy, Vysočina, jižní a střední Morava, kde přetrvává až do současnosti. V některých případech hrála roli v mortalitě výsadeb i vysoká teplota vzduchu a složení spektra slunečního záření. V době, kdy byly v ČR zaznamenány teplotní rekordy na mnoha meteostanicích, byla např. na několika obnovovaných lokalitách jižní Moravy naměřena povrchová teplota půdy přes 55 stupňů Celsia.
Školkařské provozovny se kvůli nedostatku závlahové vody potýkají s významnými škodami na pěstovaném sadebním materiálu. Vysoké teploty vzduchu jsou samy o sobě růstovým stresorem rostlin. V letošním roce se navíc muselo velmi často s vodou šetřit, a tak nebylo vždy možné zalévat všechny výpěstky. Přes tyto obtíže připravili lesní školkaři dostatek sadebního materiálu pro podzimní obnovu lesa. Dopady sucha se ale mohou projevit v dalších letech nedostatkem vyšších výškových tříd i v kvalitě produkovaného materiálu. Zároveň se mohou vyskytnout problémy s kvalitou osiva pro podzimní síje.
Jaká jsou vaše doporučení vlastníkům a správcům lesů pro letošní podzimní obnovu lesa?
Doporučení pro podzimní obnovu je jednoduché. Pokud jsou příznivé podmínky a vhodné počasí v dané lokalitě, neměl by vlastník lesa s umělou obnovou otálet. Při podzimní obnově je vyšší předpoklad dobrého zakořenění výsadeb. Nelze předvídat, jaké podmínky budou pro obnovu lesa panovat na jaře. Z našeho pohledu lesních školkařů je vhodnější volit nižší výškové třídy, které mají obecně lepší poměr kořenové a nadzemní části rostliny. Plánování výsadeb rostlin 50 cm a vyšší nepovažujeme v dobách suchých period za rozumné. Zda použít pro obnovu prostokořennou nebo krytokořennou sadbu, je na preferenci každého vlastníka lesa a toto rozhodnutí by mělo vycházet ze znalosti místních podmínek. S umělou obnovou je tedy vhodné začít už od podzimu a poté pokračovat na jaře. Tím se riziko rozloží na 50 % (podzim) a 50 % (jaro). Listnáče je vhodné sázet na podzim, jehličnany během jara. Z hlediska výběru sadebního materiálu je dobré objednávat sazenice na podzim současně i pro jarní obnovu. Tím se odstraní problém, že by na jaře dalšího roku nebyly sazenice v požadované kvalitě a množství k dispozici (přes zimu nelze další sadební materiál napěstovat).
Děkuji za odpovědi (18. 6. 2026), Jan Příhoda
