Ing. Jan Krejza, Ph.D.
CzechGlobe - DendroNetwork
Letošní sucho je zásadním stresovým faktorem pro většinu našich dřevin. Můžete na základě vámi sledovaných dat uvést, jak naše lesy a dřeviny na nedostatek srážek reagovaly?
Dosavadní průběh roku 2026 lze hodnotit jako teplotně nadprůměrný a především srážkově výrazně podprůměrný. Za období leden–červenec dosahuje průměrná teplotní odchylka přibližně +0,9 °C vůči normálu 1991–2020, zatímco na území České republiky spadlo pouze přibližně 69 % obvyklého množství srážek. Významné jsou přitom regionální rozdíly. Největší kumulovaný srážkový deficit vykazuje Jihomoravský kraj, kde od začátku roku do konce července spadlo pouze přibližně 63 % normálu. Klimatologická zima 2025/2026 byla teplotně nadprůměrná a srážkově chudá. Průměrná teplota byla o 0,5 °C vyšší než normál a spadlo pouze 68 % normálního množství srážek. Zároveň bylo i menší množství sněhové pokrývky. Celkově spadlo o 40 % méně nového sněhu, než je dlouhodobý průměr. Výrazný srážkový deficit se začal prohlubovat na jaře. Léto bylo pak celkově druhé nejteplejší za dobu měření s velkým výskytem tropických dnů. Srážkově bylo léto podprůměrné (78 % normálu). Půdní sucho se proměnlivě na území republiky objevovalo od začátku roku. Od března se však v souvislosti s nedostatkem srážek začalo sucho znovu postupně rozšiřovat a během dubna výrazně zesílilo. Na přelomu dubna a května již zasahovalo více než 80 % území ČR, přičemž na značné části území dosahovalo kategorií výrazného až extrémního sucha. Na konci června došlo k prudkému rozšíření výrazného až extrémního sucha, které zasáhlo většinu území republiky. Nejzávažnější situace dosavadního průběhu roku nastala na počátku a v první polovině srpna. K 16. 8. se půdní sucho vyskytovalo na více než 90 % území České republiky, přičemž přibližně 85–90 % území bylo postiženo výrazným až extrémním suchem, včetně většiny významných zemědělských oblastí.
Trvání nedostatku vláhy v půdním profilu 0–100 cm v průběhu vegetační sezony v letech 2000–2026.
Data sítě DendroNetwork ukazují, že letošní sucho zasáhlo lesy velmi časně a přetrvávalo po značnou část vegetační sezony. Již na přelomu června a července dosahoval vodní deficit stromů hodnot obvyklých až pro vrchol nejsilnějších letních epizod sucha a na řadě lokalit šlo o nejvyšší hodnoty od začátku monitoringu. V průběhu nejvýraznějších horkých vln se navíc kombinoval nedostatek půdní vláhy s velmi vysokými teplotami a silným atmosférickým tlakem na výdej vody. Na konci června například přesáhly maximální teploty uvnitř porostů na více než 60 % území 35 °C a vodní deficit dosahoval nadprůměrných až extrémních hodnot na 92 % lesních ploch.
Právě tato kombinace se zásadně promítla do růstu stromů. V nejhorším období (začátek srpna) se prakticky celé území ČR nacházelo ve vodním deficitu (snížené vitalitě) a na většině sledovaných lokalit se sekundární růst, tedy tvorba nového dřeva, výrazně zpomalil nebo zcela zastavil. V tomto období bylo 92 % lesních porostů v kategorii vysokého až extrémního stresu a 73 % porostů vykazovalo podprůměrný až extrémně nízký přírůst kmene (tvorba dřeva). Důležité je, že následné krátkodobé srážky sice dokázaly vodní deficit částečně snížit, ale na mnoha místech již nevedly k obnovení růstu. Na konci srpna a začátku září tak stromy zůstávaly v útlumu i po odeznění nejvyšších teplot a dílčích srážkách. Letošní vývoj tak ukazuje, že při dlouhotrvajícím a intenzivním vodním deficitu může dojít k omezení růstu natolik silnému, že ani následné krátkodobé zlepšení vláhových podmínek již během dané vegetační sezony nemusí vést k jeho obnovení.
Prostorové rozložení přírůstu kmene (tj. tvorba dřeva) v lesích České republiky k 20. září 2026. Zdroj: DendroNetwork
Sledujete nejrůznější typy porostů. Lze ze získaných dat vypozorovat, jaké pěstební postupy by v budoucnu mohly přispět k vyšší odolnosti proti epizodám sucha?
Letošní data ukazují, že při skutečně extrémním vodním stresu se rozdíly mezi dřevinami, které běžně považujeme za více či méně odolné vůči suchu, výrazně zmenšují. Samotná volba dřeviny proto nemusí být při podobně extrémních epizodách dostatečným řešením. Velkou výhodou sítě DendroNetwork je, že odezvu stromů sledujeme napříč širokým gradientem klimatických, stanovištních a porostních podmínek. To vytváří velmi dobrý základ pro posouzení, jak odolnost vůči suchu ovlivňuje nejen druhová skladba, ale také struktura a hustota porostu, stanovištní podmínky či způsob hospodaření. Pro formulaci konkrétních pěstebních doporučení je však potřeba tato data cíleně vyhodnotit právě z pohledu rozdílů mezi jednotlivými typy porostů a způsoby hospodaření. Taková analýza by umožnila určit, které typy porostů dokážou během sucha déle udržet růst, vykazují menší vodní deficit nebo se po odeznění stresu rychleji zotavují. Cílené vyhodnocení těchto dat by tak mohlo vytvořit vědecký základ pro konkrétní doporučení adaptačního hospodaření v českých lesích a představuje podle nás vhodné téma pro navazující aplikovaný projekt ve spolupráci s lesnickou praxí a státní správou.
Kompletní anketu s odpověďmi jedenácti respondentů najdete v říjnovém vydání Lesnické práce. Získejte předplatné Lesnické práce a mějte přehled o aktuálním dění v oboru.
Lze plošně kvantifikovat např. roční ztrátu přírůstu dřeva vlivem sucha v kontextu toho, že trvalá udržitelnost zjednodušeně znamená, že netěžíme více než přírůst, ale vycházíme z přírůstu, který se počítal za jiných klimatických podmínek?
Ano, data sítě DendroNetwork umožňují průběžně hodnotit, o kolik se letošní tvorba dřeva odchyluje od dlouhodobě běžného průběhu. Definitivní zhodnocení celého roku bude možné až po úplném ukončení růstové sezony, již nyní však předběžně odhadujeme, že na úrovni celé České republiky by se ztráta letošní produkce dřeva mohla pohybovat kolem 40 % běžného ročního přírůstu. Na téměř 80 % území republiky je přitom letošní přírůst pod dlouhodobým průměrem. Nadprůměrného přírůstu bylo dosaženo především ve výše položených lokalitách, kde byly podmínky pro růst během sezony příznivější.
Průběh radiálního růstu stromů v roce 2026 ve srovnání s dlouhodobým průměrem. Šedá plocha vyjadřuje postupně se kumulující rozdíl mezi očekávanou (červená přerušovaná linie) produkcí podle dlouhodobého průběhu a skutečnou produkcí v roce 2026 (černá přerušovaná linie). Vertikální červené panely znázorňují významné horké vlny v roce 2026. Zdroj: DendroNetwork
Do letošního vývoje se výrazně promítly také tři významné horké vlny, které opakovaně zesilovaly již existující nedostatek vody a vodní stres stromů. Důležité je však jejich načasování. Nejkritičtější fáze sucha a s ní spojené omezení růstu nastaly až poté, co proběhlo období nejvyšší rychlosti tvorby dřeva. Část letošního letokruhu tak byla vytvořena ještě před tím, než kombinace výrazného vodního deficitu a vysokých teplot vedla na velké části území k výraznému zpomalení nebo úplnému zastavení tvorby nového dřeva. Pokud by stejně intenzivní sucho a horké vlny přišly již v období hlavní růstové aktivity, mohl být výsledný propad roční produkce ještě podstatně vyšší. Letošní zkušenost zároveň ukazuje, že při odhadech dlouhodobě udržitelné produkce lesa nelze automaticky vycházet pouze z historických hodnot přírůstu. Pokud budou epizody silného sucha a horka častější, může se skutečný přírůst v jednotlivých letech výrazně odchylovat od hodnot odpovídajících minulým klimatickým podmínkám.
Odpovědi vznikly s přispěním Růženy Janoutové, Tomáše Hanouska a Pavla Zahradníčka.
Děkuji za odpovědi (22. 9. 2026), Jan Příhoda
Ing. Jiří Svoboda
Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR
Můžete za členy SVOL shrnout dopady letošního nedostatku srážek na obnovu lesa, případně na riziko rozvoje kůrovcové kalamity?
Dopady nedostatku srážek pocítila významná část vlastníků lesů a kromě několika málo lokalit na severu a západě Čech je situace vážná, až kritická. Sucho se projevilo zejména nezdarem při zalesnění a ztráty se pohybují od 30 do 100 %. Současně se sucho projevuje předčasným opadem listí na listnatých dřevinách a chřadnutím a oslabením jehličnanů, následkem čehož hrozí návrat kůrovcové kalamity. Východní Morava již vykazuje počínající známky a kůrovcová kola se objevují prakticky ve všech starších smrkových porostech. I kdyby začalo pršet nyní, míra stresu způsobená suchem je natolik významná, že příchod kůrovcové kalamity je velice pravděpodobný.
Prohlédněte si digitální archiv Lesnické práce na lmda.silvarium.cz.
Lesy hrají při zadržování vody v krajině zásadní roli, přesto nejsou zástupci vlastníků ani správců lesa součástí tzv. Koalice proti suchu. Jakou roli by měli lesníci hrát v opatřeních pro zadržování vody v krajině a jak by měla vypadat podpora těchto aktivit?
Toto nás, řekněme, překvapilo. Snad každý vnímá les jako faktor, který zásadně ovlivňuje klima, a jeho podíl v krajině naší země je snad neopominutelný. Reagovali jsme na tuto skutečnost dopisem adresovaným panu ministrovi zemědělství s požadavkem, abychom byli přizváni k řešení této problematiky a také aby bylo na lesy pamatováno s prostředky určenými na boj se suchem. Konsolidované lesní porosty jsou zásadním faktorem zdravé krajiny. Zatím nemáme žádnou odezvu. Očekáváme, že se najdou prostředky na výplatu podpory v rámci nařízení vlády, kdy vlastníci nemají vyplaceno dosud za druhé pololetí roku 2025. Chceme jednat o tom, aby významné ztráty na zalesnění v rámci podpor byly zahrnuty opět do prvního zalesnění. Očekáváme rovněž navýšení prostředků na úpravu vodního režimu v lesích, např. na budování tůní a zásakových jímek.
Podle aktuálního návrhu státního rozpočtu to vypadá na zásadní pokles podpory lesního hospodářství. Pokud k tomu dojde, kde spatřujete hlavní možné dopady a jak se jim budete snažit zabránit?
Jak jsem již uvedl, chybí nám prostředky za podpory na hospodaření v lesích za druhé pololetí roku 2025 a dle našich informací na jejich vyplacení zatím finance nejsou. Výnosy z emisních povolenek jsou nižší, než se předpokládalo, a tak očekáváme, že se najde nějaký jiný zdroj, který umožní doplacení dlužné částky. Současně máme informace, že vázne proplácení za újmy za omezení z titulu ochrany přírody ve smyslu vyhlášky č. 335/2006 Sb. vzhledem k nedostatku finančních prostředků na Ministerstvu životního prostředí. Toto jsou velice nepříjemné informace. Finanční situace mnoha vlastníků se podstatným způsobem zhoršila, zejména těch, kteří mají po kalamitě významně sníženou těžební možnost. Zhoršení kondice vlastníků v předvečer nové kalamity a celkové zhoršení stavu lesů může fatálním způsobem dopadnout na celou naši společnost. Již nyní dochází k potížím se zásobováním pitnou vodou a absence porostního prostředí v krajině jistě tyto problémy znásobí. Hodláme tedy vyvolat jednání k těmto otázkám s příslušnými ministry a budeme hledat cesty, jak prostředky pro podporu hospodaření v lesích najít. Věříme, že se to nakonec povede. Je to v zájmu celé společnosti, nejen vlastníků lesů.
Děkuji za odpovědi (8. 9. 2026), Jan Příhoda
RNDr. Petr Doležal, Ph.D.
Lesní ochranná služba VÚLHM
Suchem oslabené smrky opět ztrácí vitalitu a čelí tlaku kůrovců. Jak probíhal letošní vývoj lýkožrouta smrkového a jak lze zatím v kontextu minulých let hodnotit možná rizika?
První vyletující dospělci lýkožrouta smrkového byli zaznamenáni ve druhé dekádě dubna. Intenzivnější rojení nastoupilo až na přelomu dubna a května. Celkově byl tedy počátek jarní letové aktivity v porovnání s předchozími několika roky opožděn. Další vrchol jarního rojení byl spojen s vlnou nadprůměrných teplot v polovině června. Mladí brouci první dceřiné generace se začali objevovat od druhé červencové dekády. Ve druhé polovině srpna a na počátku září pak dokončovali průběžně vývoj i dospělci druhé dceřiné generace. Letošní vysoký počet tropických a supertropických dnů vedl ve zvýšené míře i k sesterským přerojením. Vývoj v napadených stromech tak byl ještě více asynchronní a často jsme se vzhledem k nízké výchozí populační četnosti setkávali s postupným náletem na stromy, kdy v první fázi byla obsazena svrchní partie kmene a neobsazené spodní části dolétávaly až později. Tato skutečnost ve spojení s nízkou odolností smrků, kdy práh pro úspěšné překonání obrany odhadujeme na pouhých několik set lýkožroutů (oproti několika tisícům běžně uváděným v minulosti), a náletem směřovaným do nitra porostů vedly ke vzniku menších izolovaných ohnisek, jejichž nalezení bylo obtížnější. Ochlazení v druhém a třetím zářijovém týdnu vedlo již k plnému nástupu diapauzního vývoje, ale nově napadené stromy mohly vznikat ještě počátkem září.
Vlevo: Blanokřídlá krásenka (Megastigmus pictus) jejíž larvy vyžírají modřínová semena. Vpravo: Dvoukřídlá květilka modřínová (Strobilomyia laricicola). Larva vyžírá vnitřní pletiva a semena šišek modřínu. Foto: archiv LOS
Jaká jsou vaše doporučení pro vlastníky a správce lesů ke snižování možnosti rozvoje plošné kůrovcové kalamity?
Vzhledem k poměrně pozdnímu vzniku posledních napadených stromů na počátku září je nutné se věnovat vyhledávání a asanaci napadených stromů a pokusit se do jara 2027 co nejvíce snížit početnost lýkožroutů v místě. Smrky s opadávajícím jehličím, které se začaly objevovat ve druhé polovině srpna, se zpravidla vyznačovaly již poměrně pokročilým vývojem a část populace se nacházela ve stadiu dospělců v různých fázích úživného žíru. Při těžbě proto může dojít k opadávání kůry s lýkožrouty a v místě ohnisek je tak nutné počítat pro jarní rojení 2027 i s částí populace zimující v hrabance.
Jaké další změny v oblasti ochrany lesa a šíření škůdců v souvislosti s dopady klimatické změny pozorujete?
Dosud poněkud zanedbávanou skupinou škůdců, která zde určitě stojí za zmínku, jsou škůdci plodů. Kvůli nadprůměrně teplým vegetačním sezónám a mírnému průběhu zim začíná narůstat význam druhů, o nichž jsme dosud věděli jen to, že byl potvrzen výskyt na území ČR. Nečetné starší (a zahraniční) práce pak uvádějí, že hospodářský význam v době vzniku studie byl zanedbatelný. Například rozbory modřínových šišek v letošním roce však prokázaly významný výskyt dvou škůdců z řádu dvoukřídlých (Strobilomyia laricicola, Resseliella skuhravyorum) a jednoho z řádu blanokřídlých (Megastigmus pictus). Mimo to byly šišky napadeny i „tradičními“ druhy z řádu motýlů – zavíječem smrkovým (Dioryctria abietella) a píďaličkou šiškovou (Eupithecia abietaria). V celkovém úhrnu zůstala nenapadena jen zhruba pětina až desetina šišek. Do roku 2027 se proto pokusíme připravit několik metod ochrany, z nichž některé by měly účinkovat proti více druhům škůdců zároveň. Enormní je v letošním roce i výskyt nosatce žaludového (Curculio glandium). Jeho přítomnost můžete v tomto období snadno rozpoznat podle otvorů v opadaných žaludech. Otvor larva vykouše při přesunu do půdy za účelem zimování.
Děkuji za odpovědi (18. 9. 2026) Jan Příhoda
