„Lesy mají významnou ekologickou, ekonomickou i sociální funkci a je potřeba hledat mezi těmito pilíři rovnováhu. Stejně jako zemědělství se i lesnictví musí vyrovnávat s dopady klimatických změn, přitom ale potřebujeme zachovat schopnost lesů poskytovat dřevo jako obnovitelnou surovinu. Proto je důležité vytvářet stabilní podmínky pro odpovědné hospodaření v lesích a současně podporovat využití dřeva v české ekonomice,“ řekl prezident AK ČR Jan Doležal.
Agrární komora ČR a ALDP považují za zásadní především zlepšování podmínek pro pěstební a těžební činnost v rámci trvale udržitelného hospodaření. Cílem je zajistit dostatek dřeva pro navazující zpracovatelský průmysl a současně zachovat všechny důležité funkce lesů. Stabilní podmínky jsou důležité také s ohledem na vývoj trhu se surovým dřívím a riziko nedostupnosti některých klíčových sortimentů. Komora proto na svém květnovém sněmu v Olomouci podpořila také zřízení Lesnického a dřevařského fondu, který by mohl vytvořit stabilnější systém podpory opatření důležitých pro lesnický a dřevozpracující sektor a přispět k jeho dlouhodobému rozvoji.
„Potřebujeme, aby se na dřevo nahlíželo jako na surovinu a současně jako na obnovitelný materiál s významným potenciálem pro českou ekonomiku. Důležité je proto nejen zajistit jeho dostupnost, ale také podporovat jeho zpracování a využití v Česku. Pokud se dřevo zpracuje u nás, vzniká v tuzemsku vyšší přidaná hodnota a posiluje se celý navazující zpracovatelský řetězec. Velký prostor vidíme například ve stavebnictví a ve veřejných zakázkách,“ uvedl výkonný ředitel Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků Ivan Ševčík.

Agrární komora ČR a ALDP chtějí o těchto otázkách vést dialog se státní správou i odbornou veřejností a společně hledat řešení, která povedou k dlouhodobě udržitelnému hospodaření v lesích. Společným cílem je obnovení rovnováhy mezi ekologickým, ekonomickým a sociálním pilířem trvale udržitelného hospodaření v lesích.
Agrární komora České republiky sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazuje a obhajuje oprávněné zájmy svých členů už třicet let. Její členové produkují přes 80 % veškerých komodit a obhospodařují 1,4 milionu hektarů zemědělské půdy. AK ČR má zhruba dva tisíce členů, což zahrnuje kolem sedmi set soukromě hospodařících rolníků, a zbytek tvoří zemědělské organizace. V tomto počtu nejsou zahrnuti členové 32 profesních svazů, sdružení a unií, v nichž se příslušnost podnikatelů překrývá a které rovněž sdružuje AK ČR. Je také součástí mezinárodních organizací COPA-COGECA, ELO a Farm Europe a účastní se pravidelných jednání zemědělských nevládních organizací Visegrádské skupiny.
Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků je profesní sdružení právnických osob podnikajících v lesnictví a dřevozpracujícím průmyslu, které chce přispět ke kultivaci a pozitivnímu rozvoji prostředí lesnicko-dřevařského sektoru. S přesvědčením o prospěšnosti zodpovědného hospodaření s dřevní surovinou a výrobků z ní, směřuje úsilí asociace k podpoře zvyšování spotřeby tuzemského dříví a jeho zpracování s vysokou přidanou hodnotou.
Podle TZ AK ČR a ALDP, red.






















Komentáře
https://forestmania.ro/paradoxul-pietei-europene-a-lemnului-busteanul-scump-cheresteaua-in-asteptare-si-o-industrie-care-isi-regandeste-dimensiunea/
Píše to sice Rumun, ale mnoho toho platí i tady .
"Nejde o objemovou krizi. Je to krize propojení. Spojení mezi cenou kulatiny a cenou hotového výrobku oslabilo. A v tomto rozkolu spočívají jak dnešní obtíže, tak možná i hlubší rekonfigurace odvětví.
Evropský trh se dřevem se nezhroutil. Roztříštil se. Některé segmenty se drží, jiné se zmenšují a spojení mezi lesem a hotovým výrobkem se stalo křehčím. Tato křehkost se ve střednědobém horizontu projevuje nejen v cenách, ale také v mapě výrobních kapacit v Evropě
A mapa, jakmile je jednou přepsána, se nedá snadno vrátit zpět."
Iluze o výrobě nábytku / levného / v Evropě, je jen iluze.
Ceny kulatiny jsou na vrcholu - mizí kapacity těch, co to vzdali.
A leckde /Rumunsko určitě / stojí palivo / tvrdé / stejně jako kulatina.
A číňan se učí nakupovat v Africe a Jižní Americe.
A do toho přijde příští rok kalamita.
https://nadmetanja.hrsume.hr/JavnoNadmetanje/20260821_drazba/06%20Obavijest%20o%20odabiru%20najpovoljnijeg%20ponuditelja%20na%20Javnom%20nadmetanju%20broj%202026-30.pdf
Odvozní místo, volná aukce, po cca odvozní soupravě / ne kusy / :
Smrk, jedle pilařina - 80-100 Eur/m3
černá borovice pilařina - 50
buk pilařina - 60-100 průměr 80 - maxima jsou na kontejner na asii, kdo fandí místnímu zpracování
buk loupačka - 80-100
buk 3A/C ale na štípání - 50-70
dub pilařina - 100-500 průměr 250, velmi závislé na kvalitě
dub dýha - 700-1000 průměr 750
dub palivo - cca 40
habr 3A/C ale na štípání - obrovský zájem - 50-60
jasan dlouhodobě - 100-300
třešeň dlouhodobě - 40-60
lípa pilařina - 40-60
jehličí tam jde převážně do palet
dub tam mají za slušné ceny a horší fakt levný
buk - na celém Balkánu cenu dělá asie a není vysoká, jakákoli snaha o zpracování buku zde je marnost, nebo musíte najít trotla co ty ceny nezná
obrovský zájem je o tvrdé palivo a naštípe se vše, co má cenu pod 70 eur - horší pilařina buk se štípe
obrovský zájem o jakoukoli energetiku - štěpka, větve, měkký listí
https://gebrueder-daub.de/fichtenpreise-2026-rundholzmarkt/
smrk ještě zůstane, borovice jde do p..., douglaska ještě horší, listí se neví, energetika a vláknina nahoru.
Já bych ještě pčidal mírně dolů modřín, aspoň v průměrné ceně, dub dolů v horších kvalitách jistě - v sudu a dýze to je velká otázka - sudy prudce brzdí, buk - v německu a na Balkáně odbyt drhne, jasan ve všech třídách nahoru, ořešák v horší kvalitě dolů v dýze nahoru, javor v dýze nahoru, akát zůstane, červený dub zůstane.