Aktivní lesní hospodaření je ten největší přínos pro ochranu životního prostředí

Erwin Thoma je rakouský lesník, autor celosvětového patentu na domy ze stoprocentního dřeva Holz100, zakladatel společnosti Thoma vyrábějící celodřevěné domy po celém světě, v Evropě asi nejznámější propagátor měsíčního dřeva, tedy dřeva těženého jen v zimě v určité fázi měsíce, spisovatel a popularizátor lesnictví a dřeva jako obnovitelného materiálu. Čeští čtenáři se s ním jako s autorem mají možnost seznámit prostřednictvím dvou knih, které vyšly i u nás – „Tajná řeč stromů“ a „... viděl jsem tě růst“.

– Jste zastáncem celostní pohledu na přírodu. Věda ale spíše směřuje ke specializacím. V množství informací a zaměření se na detail je pak těžké si zachovat holistický přístup. Jak podle vás vyvážit touhu dozvědět se víc a schopnost ještě vnímat informace v rámci většího celku?

Specializace není nic špatného, pokud tím nic neztrácíme. Je důležité se neustále ptát, proč tady na Zemi jsme, musíme si být vědomi toho, že máme pomáhat a sloužit životu. To je mnohem důležitější než peníze, moc a podobně.

– Odmítáte technokratický přístup k lesům, směr, který poznamenal vývoj lesů v centrální Evropě. Pokročili jsme jako středoevropští lesníci, nebo se podle vás neumíme ze zaběhnutého myšlení vymanit?

Není to tak, že bych se stavěl odmítavě k vývoji lesů ve střední Evropě. Stále více vnímám naše lesní hospodaření jako vzor pro ostatní hospodářská odvětví. Kde jinde se hospodaření týká tolika generací. Pokud to například srovnáme s moderním zemědělstvím, pracuje lesnictví prakticky bez chemie a jedů. To považuji za velký přínos.

– O lese mluvíte jako o lesní univerzitě, která nabízí „znamenité" učební prostory. Co by si z této univerzy měli obecně vzít evropští lesníci a jak by podle vás měli obhospodařovat současné lesy?

Aktivní lesní hospodaření, pěstování lesa, péče o les a těžba, to jsou ty největší přínosy pro ochranu životního prostředí a ochranu proti změnám klimatu. Bez aktivní práce lesníků bychom museli spotřebovat o mnoho více plastů a betonu namísto dřeva. Trvale udržitelné hospodaření je to, co předáváme našim dalším generacím.



Woodcube - pětipodlažní dřevěná stavba představená na stavebním veletrhu IBA v Hamburku získala v roce 2013 německou cena za udržitelnou budovu. Woodcube se svou konstrukcí i provozem řadí mezi CO₂ neutrální stavby.

– Hodně se obracíte k přírodě, poukazujete na bezodpadové hospodářství v přírodě, které bychom si jako lidé měli osvojit. Proč se nám to podle vás nedaří?

Uvedu příklad: Celosvětová ekonomika je zodpovědná až za 50 % emisí CO₂ a především za více než polovinu celkového odpadu. To ale tak dále není možné. Musíme zase vyrábět produkty a stavět domy, které budou mít dlouhou životnost a pak budou jako surovina využitelné pro další domy. To je ten koloběh, který nám předvádí třeba les. Z jednoho domu musí vzniknout zase další dům a ne odpad, který bude muset být draze likvidován. To platí také pro technické přístroje a další produkty.

Díky zpracování bez použití lepidel mohou být domy firmy Thoma i po stoletém používání rozloženy, z jednotlivých dílů se odstraní spojovací prvky a pak je možné jednotlivé dřevěné díly zase skládat a použít pro stavbu dalšího domu. Tak se stává každý dům hodnotným zdrojem suroviny pro využití dalšími generacemi.

– Ve své knize uvádíte, že kdo si myslí, že les ochrání tím, že přeruší či zredukuje těžbu dřeva a vytvoří větší pralesní rezervace, hrubě se mýlí. Přesto se zdá, že právě snahy o vyčlenění více a více území s vyloučením hospodaření je ten směr, který má v Evropě silnou tendenci (pozn.: viz například návrh Evropské komise ponechat deset procent přísně chráněných území zcela bez vlivu člověka, tj. vyloučit lesnictví, myslivost i rybářství).

Nelze nic namítat proti tomu, aby byly pod ochranou obzvláště hodnotné a ekologicky významné lesní porosty. Podíl 10 % považuji ale za příliš vysoký. V době, kdy je nutné redukovat obsah CO₂, se nemůžeme vzdávat možnosti využívat dřevo jako surovinu z našich lesů, ve kterých se hospodaří trvale udržitelným způsobem.

– Jak by podle vašeho názoru měla vypadat ochrana přírody v hospodářských lesích?

Druhová mnohotvárnost je velké téma. Doby monokultur při zakládání nových porostů jsou již za námi a většina lesníků se podle toho chová. Veřejné mínění je však někdy uváděno v omyl, protože mnoho debat se týká porostů, které byly zakládány před sedmdesáti až sto lety.


Tradiční venkovský dům v Rakousku postavený technologií Holz100. Ke stavbě dřevostaveb Thoma Holz100 je používáno výhradně měsíční dřevo. Nejsou používány lepidla, toxické chemikálie, ropné látky, prostředky na ochranu dřeva ani kovové spojovací materiály.

– V Evropě jste nejznámější propagátor měsíčního dřeva, které má podle vás unikátní vlastnosti. Velká část vědců, ale i samotní lesníci se na měsíční dřevo dívají jako na určitou pohádku. Můžete ve stručnosti shrnout vaše celoživotní zkušenosti s tímto dřevem?

Dřevo, které je káceno v zimě při ustupujícím měsíci, má prokazatelně vyšší odolnost proti houbovým chorobám a hmyzím škůdcům než dřevo, které bylo vytěženo v létě. Na Polytechnické univerzitě v Curychu byly prováděny vědecké výzkumy, které potvrdily, že měsíční dřevo obsahuje podstatně méně živin pro houby a hmyz. Díky jinému procesu sušení je toto dřevo také hustější. Pro použití v praxi to představuje velké výhody, protože dřevo je daleko trvanlivější bez použití jedovatých nátěrů.

Pohled do továrny s již dokončenými stěnami. Stěny Wood100 jsou v zásadě konstruovány stejně jako lepené dřevěné prvky. Překřížené vrstvy dřevěných desek jsou spojeny a tvoří kompaktní konstrukční prvek. Velkým rozdílem je materiál, který drží stěny pohromadě: jako spojovací materiál jsou používány vysušené bukové kolíky, které jsou vlisovány přes všechny vrstvy v celé hloubce stěny.

– Z lesníka jste se stal stavitelem domů ze stoprocentního dřeva, technologií, na kterou vlastníte celosvětový patent (Holz100). Přiblížíte prosím čtenářům hlavní principy tohoto systému?

Naše domy stavěné technologií Holz100 byly prvními opravdu celodřevěnými stavbami v Evropě. Umíme stavět zdravé, úsporné a bezodpadové domy, které mají venkovní stěny plně ze dřeva o tloušťce 30–40 cm.

Děkuji za odpovědi (14. 4. 2021), Petra Kulhanová
Překlad: Hana Nováková
Foto: archiv společnosti Thoma

Celý rozhovor najdete v květnové Lesnické práci