„Krušnohorské přírodní fenomény jsou už dnes chráněny jako evropsky významné lokality a maloplošná zvláště chráněná území lokálního a národního významu. Tento způsob ochrany přírody je dostatečný a vytvoření dalšího velkoplošného zvláště chráněného území by podle nás jen více administrativně zatížilo majitele pozemků a hospodařících subjektů v oblasti,“ řekla pro Českou televizi mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Ministerstvo životního prostředí pověřením AOPK ČR ke zpracování podkladů reagovalo na petici za vyhlášení chráněné krajinné oblasti a na výzvu vědců k důsledné ochraně bučin v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří.
„Jde o mimořádně hodnotné území, které je bezesporu prioritním územím pro vyhlášení velkoplošného chráněného území. Jde též o území, jehož vyhlášením za CHKO může Česká republika přispět k naplňování Strategie EU o ochraně biodiverzity do roku 2030, jejímž cílem je mimo jiné zvýšení podílu chráněných území v Evropě,“ vysvětluje Tomáš Růžička, ředitel odboru vnějších vztahů AOPK ČR.
Agentura tak začala získávat odborné poznatky a provádět výzkum cenných druhů a biotopů. Tyto podklady budou podle ministerstva životního prostředí následně sloužit například pro vymezení hranice CHKO a zón ochrany přírody. Záměr by měl být poté ještě projednáván s příslušnými obcemi a kraji, a také s vlastníky nemovitostí dotčených záměrem. Vyhlášení CHKO nakonec schvaluje svým nařízením vláda.
Podle vědců stávající ochrana krušnohorských bučin nestačí
Už teď jsou krušnohorské bučiny, představující jeden z největších bukových komplexů v Česku, chráněny v rámci evropsky významné lokality Východní Krušnohoří v síti Natura 2000. Podle odborníků a autorů vědecké výzvy však jejich dosavadní ochrana není dostatečná a probíhající těžba narušuje stanoviště evropsky chráněných druhů. K těm patří například ptáci jako sokol stěhovavý, holub doupňák, lejsek malý, jestřáb lesní či orel mořský a brouci jako roháč obecný, páchník hnědý nebo kovařík fialový. Většina z těchto druhů vyhledává porosty se starými a odumírajícími stromy, které se v dostatečném počtu vyskytují jen v chráněných územích, kde je zásadně omezeno lesnické hospodaření.
„Ukazuje se, že pro dlouhodobé přežívání životaschopných populací zpravidla nestačí chránit lokalitu, kde se daný druh vyskytuje, ale je potřeba nějakým způsobem pamatovat na jeho ochranu i v regionálním měřítku,“ vysvětluje Jeňýk Hofmeister z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Podle ČT 24, red.
