Zobrazení položek podle značky: VÚLHM

Vrba (Salix), jedna z nejzajímavějších dřevin České republiky zahrnující 21 původních domácích druhů, je právem titulována Dřevinou roku 2018. Vrba zajišťuje ochranu břehových svahů nebo rekultivaci lomů. Důležitá je také jako zdroj proteinové včelí výživy při jarním vylétání z úlů. Výzkumem této dřeviny se řadu let zabývá VÚLHM, Výzkumná stanice v Kunovicích.

Jak uvádí tisková zpráva VÚLHM, rozsah poškození lesů kůrovcem představuje v současné době kalamitu, která nemá obdoby v historii českého lesnictví. Zvládnutí prvního rojení kůrovce na jaře 2019 je zásadní pro stabilizaci zasaženého území a ochranu dosud nenapadených oblastí. 

V letošním létě byly naše lesy vystaveny stresu horkého a suchého počasí. Borovice lesní trpí rozmary počasí a nejrůznějšími škůdci stejně jako smrk. Proto je na místě se ptát, zda lze lesy, v nichž má převahu borovice lesní, pěstovat přírodě blízkým způsobem.

Každým rokem ověřují odborníci na ekologii lesa VÚLHM zdravotní stav horských lesů v bývalých imisních oblastech. Vzorky jehličí a půdy na chemické rozbory sbírají v horách Krušných, Lužických, Jizerských, Orlických a v Krkonoších.

Nejen smrky trpí suchem a různými škůdci, kteří si libují ve vysokých teplotách. To samé trápí i naší druhou nejvýznamnější hospodářskou jehličnatou dřevinu – borovici lesní. Extrémně vysoké teploty a výrazný srážkový deficit spojený s poklesem hladiny spodní vody způsobují oslabení lesních dřevin, a tím usnadňují aktivitu řady houbových patogenů a podkorního hmyzu.

Meteorologické podmínky hrají důležitou roli při reprodukčních procesech jehličnatých stromů. Jaký vliv mělo počasí v uplynulých více než 40 letech na kvalitu semen borovice lesní a smrku ztepilého, zjišťovali odborníci na reprodukci lesa z Výzkumné stanice Kunovice, která je součástí Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., a z firmy IDS.

Vedle nejznámějšího kůrovce v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, lýkožrouta smrkového, má na svědomí nemalé škody v lesích také lýkožrout severský, který je u nás vnímán jako invazní druh. Ruku v ruce s jeho přemnožením dochází ve střední Evropě k jeho dalšímu šíření. Ochrana smrkových porostů před l. severským je z důvodu řady specifik značně komplikovaná.

Zvyšující se zájem o pěstování břízy pomalu mění historický pohled na ni jako na plevelnou dřevinu. Svědčí o tom například fakt, že bříza byla již v minulosti na našem území úspěšně využita při zakládání porostů náhradních dřevin v imisních oblastech. Zvýšila se také výměra samovolně vzniklých březových porostů na opuštěných zemědělských půdách. Nově je zkoušeno využití břízy při dvoufázové obnově kalamitních holin.

Lesy severní a střední Moravy a Slezska jsou obzvlášť zkoušené celou řadou nepříznivých vlivů. Důsledkem je kůrovcová kalamita, především lýkožrouta smrkového, jenž způsobuje odumření stromů během několika týdnů od začátku úspěšného náletu. Území, které trápí časté přísušky, je dlouhodobě postiženo tzv. chřadnutím smrku.

Po praktických návodech na zjednodušené určování domácích druhů dubů, bříz, olší a topolů vypracovali odborníci z VÚLHM nový klíč, tentokrát k určování domácích druhů jilmů. Praktická metodika vznikla, jako ty předchozí, na základě podnětu odborných pracovníků Lesů České republiky, s. p.