Zobrazení položek podle značky: VÚLHM

Na otázku, kolik uhlíku ukládá douglaska v českých lesích, odpověděli vědci z VÚLHM, v. v. i., vytvořením nových národních modelů pro výpočet biomasy douglasky tisolisté, které zpřesní odhady množství uhlíku poutaného touto dřevinou.

Ilustrační fotografie: porosty douglasky v českých lesích, archiv VÚLHM

Se změnami klimatu a s nimi souvisejícími kalamitami přibývá v lesích nahodilých těžeb a následně rozsáhlých holin. Ty se zpravidla vyznačují extrémnějšími klimatickými podmínkami ve srovnání s holinami běžných výměr. I když obnovit zde úspěšně les je složitější, úspěšná a včasná obnova je významným krokem ke stabilizaci lesního prostředí. Nezastupitelnou úlohu při obnově kalamitních holin hrají přípravné dřeviny, což opakovaně dokazují výsledky výzkumu.

Ukázky porostů v břízou, osikou, lískou v České republice. Foto: archiv VÚLHM

Současné změny podmínek prostředí a s nimi spojený ústup smrkových porostů vedou lesníky k hledání alternativních řešení při obnově a pěstování lesů. Tím by mohlo být širší využití ekonomicky cenných a zároveň klimatickým výkyvům lépe odolných dřevin, včetně introdukovaných druhů. Jednou z perspektivních dřevin je severoamerická douglaska tisolistá, jejíž pěstování má ve střední Evropě více než stoletou tradici.

Poškozování lesa spárkatou zvěří představuje jeden z hlavních problémů ochrany lesů v Česku. Okusem vrcholu je v mladých lesních kulturách v současné době poškozeno kolem 30 % jedinců hlavních dřevin a kolem 60 % jedinců dřevin zpevňujících a melioračních. Modelovými výpočty bylo současně zjištěno, že nové a opakované poškození kultur zvěří vyšší než 20 % se nachází na více než polovině území Česka.

Vědci z lesnické a dřevařské fakulty ČZU v Praze vyvinuli a otestovali postupy zjišťování fyziologické kvality sazenic na principu měření obsahu a fluorescence chlorofylu v listech sadebního materiálu vybraných dřevin a identifikaci fyziologického stresu pomocí přenosných přístrojů. Své výsledky shrnuli do certifikované metodiky, kterou v ediční řadě Lesnický průvodce vydal VÚLHM, v. v. v. i.

Zachování cenných, původních a odolných populací dřevin pro další generace je důležitou prioritou lesnického výzkumu. Vedle generativního množení (semeny) ověřují odborníci na biologii a šlechtění lesních dřevin také metody vegetativního množení.

V chráněné krajinné oblasti (CHKO) Lužické hory je problematice ochrany tisu červeného (Taxus baccata L.) věnována systematická pozornost již od roku 1999. Hlavním cílem v současné době realizovaných projektů je především repatriace (zpětný návrat na území s historickým výskytem) tisu na vhodné lokality. Postupně tak již bylo vysazeno přes 2000 sazenic na téměř 50 místech CHKO.

Vlastníci lesa a lesní hospodáři mohou při zakládání nebo obnově porostů využít poradenských služeb, které nabízejí odborníci na semenářství, pěstování lesa nebo biologii a šlechtění lesních dřevin z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. K dispozici jim jsou také akreditované zkušební laboratoře Školkařská a Semenářská kontrola.

Dlouho trvající sucho ohrožuje lesy nejen tím, že podporuje množení kůrovce, ale i dalších parazitů, včetně některých houbových patogenů. Suchem oslabené stromy mají malou šanci se ubránit. V roce 2018 byl výskyt některých houbových patogenů výrazně nižší než v minulých letech, neboť ani jim extrémní sucho nesvědčilo. Momentálně však jejich význam opět narůstá. Situaci monitoruje Lesní ochranná služba při VÚLHM, v. v. i. (LOS VÚLHM).

Škody způsobené lýkožroutem smrkovým (kůrovcem) jsou v posledních letech velmi diskutované téma. Výzkumem a prognostikou jeho invazivní strategie se zabývali odborníci z Lesů České republiky, s. p., a České zemědělské univerzity v Praze.