Zobrazení položek podle značky: VÚLHM

Koloběh vody v lesních ekosystémech je důležitým a v současné době velmi aktuálním tématem lesnického výzkumu. Shromažďování a vyhodnocování dat je zaměřeno na udržení nepřetržité časové řady výsledků. Ta má nezastupitelný význam z hlediska stanovení trendů vývoje srážkoodtokových vztahů, vlivu lesa na vodní režim krajiny a koloběhu prvků v lesních ekosystémech. Tomuto účelu již více než 60 let slouží hydrologické pracoviště v Moravskoslezských Beskydech. Měření na plně zalesněných povodích Červík a Malá Ráztoka zde probíhá od roku 1953.

Vědečtí pracovníci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. zmapovali v uplynulých letech stav lesních půd v oblasti severní Moravy a Slezska, konkrétně v Podbeskydské pahorkatině a Nízkém Jeseníku. Jejich poznatky poslouží při dalším postupu pro záchranu a obnovu tamních lesních ekosystémů.

Lesy hrají důležitou úlohu při udržování koloběhu vody v krajině. Chrání před povodněmi a suchem a filtrují nečistoty, zejména dusičnany. Lesnické hydrologii, jako důležité součásti lesního hospodářství, se podrobně věnuje i výzkum. Lesnické a zemědělské aspekty řízení vodního režimu v krajině díky dlouhodobému průzkumu zmapovali odborníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství, v. v. i., Útvaru pěstování lesa (Výzkumná stanice Opočno).

Národní banka osiva a explantátů lesních dřevin, kterou od loňského roku provozuje Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., se může pochlubit novým zázemím s moderními technologiemi. Cílem genové banky je postupně shromáždit kolekci vzorků především z populací domácích dřevin tak, aby byla podchycena jejich stávající genetická pestrost v rámci ČR.

Podobně jako v předchozích letech je přehled poškození lesních porostů v roce 2014 zpracován na základě obdržených hlášení lesnického provozu a údajů získaných při poradenské činnosti Lesní ochranné služby (LOS), působící v rámci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Předkládané údaje o výskytu škodlivých faktorů jsou vztaženy na přibližně dvě třetiny výměry lesů v Česku, pokud není výslovně uveden přepočet na celkovou plochu lesa. Zahrnuty jsou všechny subjekty hospodařící v lesích ve vlastnictví státu. Lesy obecní, soukromé a lesní družstva jsou zastoupeny pouze částečně. Příslušné číselné údaje je proto třeba chápat ve smyslu tohoto omezení.

V krizových situacích, například po rozsáhlých větrných kalamitách, mohou snížit riziko napadení lesů kůrovcem netradiční metody v ochraně lesa. Jejich cílem je snižovat nepříznivé důsledky nedostatečného odbytu dřeva, které bylo v lesích sice zpracováno, ale ponecháno na skládkách a hrozilo by jeho napadení lýkožroutem smrkovým, následně pak i napadení okolních stojících, nepoškozených stromů.

V lesních ekosystémech v chráněných oblastech je možno využít „tradiční" způsoby hospodaření našich předků, a tím zachovat nebo zvýšit jejich druhovou rozmanitost (biodiverzitu). K tomu by měl výrazně přispět projekt s názvem Pěstební opatření pro zvýšení biodiverzity v lesích v chráněných územích, jehož hlavním řešitelem je Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Útvar pěstování lesa (Výzkumná stanice Opočno). Partnery projektu jsou za IDS (Information and data systems) Karel Matějka a zahraniční partner The Norwegian Forest and Landscape Institute.

Pozdní jarní mrazy představují riziko pro rašící pupeny všech dřevin. Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. našli metodu, která nabízí v praxi možnosti zvýšit odolnost dubu vůči pozdním jarním mrazům a zmenšuje tak riziko oslabení a snížení přírůstu této naší významné hospodářské dřeviny v nejcitlivějším růstovém období.

Přesně před dvaceti lety vznikla Lesní ochranná služba jako organizační složka útvaru ochrany lesa Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti na základě pověření Ministerstva zemědělství ČR. Výsledky své dosavadní práce a současnou problematiku výskytu poškození v lesích nastíní odborníci na mezinárodním semináři, který se uskuteční 23. dubna 2015 ve Vzdělávacím a informačním centru Floret v Průhonicích.