Zobrazení položek podle značky: NP Šumava

Senát bude muset rozřešit spor svých výborů o petici, která kvůli šíření kůrovce žádá omezení plánovaných bezzásahových zón v Národním parku Šumava. Zatímco petiční výbor doporučil horní komoře požadavek odmítnout, výbory zemědělský a pro životní prostředí doporučily záměru petice vyhovět. Senát se bude záležitostí zabývat koncem října.

Představitelé některých lesnických organizací v Bavorsku a v Rakousku požadují razantnější zásah proti kůrovci na Šumavě. Podle nich je jediným řešením odstraňování napadených stromů. Uvedli to na společném setkání v německém Freyungu, jehož se zúčastnili i čeští zástupci. Podle nich kůrovec ze Šumavy ohrožuje i lesy v Německu a Rakousku.

Rada Národního parku Šumava se na svém jednání 7. 6. dohodla se Správou Národního parku Šumava na podobě nové zonace území Národního parku Šumava. Tento návrh nyní Ministerstvo životního prostředí pošle ke standardnímu mezirezortnímu připomínkování, aby jej na jeho konci mohlo vydat ve formě vyhlášky. To by se mohlo stát do konce tohoto roku a nová zonace by tak mohla začít platit od počátku roku 2020.

Z dlouhodobé statistiky těžeb, změn v rychlosti odumírání horního stromového patra v bezzásahových oblastech a přírůstu dřeva, které představila Správa NP Šumava, vyplývá, že v šumavských lesích v posledních 23 letech přirostlo více dřevní hmoty, než se vytěžilo a odumřelo.

Šumavský národní park letos vytěžil 251 000 krychlových metrů dřeva. Je to téměř o 100 procent více než loni. Nárůst způsobilo zpracování polomů z roku 2017.

Jednou z prvotních příčin současné kůrovcové kalamity v lesích ČR (ekologické katastrofy) bylo pode tiskové zprávy Hnutí život, z. s., vyhlášení a rozšiřování bezzásahových území v NP Šumava a tím související vytváření atmosféry "příroda si poradí sama". 

Kvůli polomům v loňském a letošním roce v šumavském národním parku museli tamní pracovníci vytěžit 220 000 krychlových metrů dříví. Jen loni lesníci pokáceli 170 000 krychlových metrů stromů, zbytek připadl na letošní polomy. Kromě toho NP Šumava musel letos vykácet 15 000 metrů krychlových kůrovcového dříví.

Orkán Kyrill, který na Šumavě v lednu roku 2007 způsobil polomy v objemu bezmála jednoho milionu metrů krychlových dříví, zásadně změnil tvář Šumavy. A léta po orkánu Kyrill byla pro lesníky Správy NP Šumava velmi komplikovaná, především kvůli gradaci podkorního hmyzu, která následovala. Za posledních 11 let (2007-2017) se v zásahových územích ve státních lesích NPŠ vytěžilo cca 1,3 mil. m³ (1 294 tis. m³) a v bezzásahových územích odumřelo kůrovci v horním stromovém patře okolo 1,6 mil. m³ smrků.

Na osmi projektech zhruba za 160 milionů korun spolupracují Národní park Šumava a jeho partner Národní park Bavorský les. Před třemi lety, když do funkce nastupoval současný ředitel šumavského parku Pavel Hubený, byla spolupráce na větších projektech skoro na nule. Nyní oba parky díky podpoře evropských dotací z přeshraničního dotačního titulu připravují projekt lesní dílny, rozsáhlý monitoring jelení zvěře, laserové snímkování porostů či monitorování výskytu tetřevů, tetřívků a jeřábků.

Od 1. 6. 2017 začíná platit novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která výrazně ovlivní fungování čtyř českých národních parků v Krkonoších, Českém Švýcarsku, na Šumavě a v Podyjí. Ta nově zastřeší všechny národní parky a jeho prostřednictvím se případně budou vyhlašovat i nová nejvíce chráněná území.