JE-LI NĚCO Z DLOUHODOBÉHO HLEDISKA PRO ZACHOVÁNÍ ÚRODNOSTI ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V NAŠÍ ZEMI ZÁSADNÍ, PAK JE TO ZVÝŠENÍ SCHOPNOSTI KRAJINY ZADRŽOVAT VODU A OMEZENÍ RIZIK ZEJMÉNA VODNÍ EROZE. ŘADU OPATŘENÍ STANOVUJÍ INOVOVANÉ ZÁSADY SPRÁVNÉ ZEMĚDĚLSKÉ A ENVIRONMENTÁLNÍ PRÁCE A PODMÍNKY GREENINGU, TY SE VŠAK VZTAHUJÍ SPÍŠE NA INTENZIVNĚ OBHOSPODAŘOVANOU KVALITNÍ ZEMĚDĚLSKOU PŮDU.
Jak ale vyplývá ze společného projektu Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd a České zemědělské univerzity v Praze, v ČR existuje obrovský potenciál pro zlepšení retenční schopnosti krajiny na zemědělské půdě ne zcela vhodné k intenzivní zemědělské produkci například formou zalesňování. Jinými slovy, na méně kvalitních plochách zemědělské půdy.
Uvedený potenciál představuje více než 1 800 000 hektarů méně kvalitních zemědělských půd, které by bylo možné, jak z projektu vyplývá, cíleně zalesnit.
Takového cíle přitom není možné dosáhnout, to bychom se dostali téměř do časů stinných hvozdů, kterými se za svou kořistí prosekával v minulosti Mamutík se svou družinou. Část uvedených ploch ale jistě možné zalesnit je – a díky programu zalesňování v rámci připravovaného Programu rozvoje venkova na roky 2014 až 2020 jde o aktivitu, která je velmi lukrativní. Dokonce tak lukrativní, že celkově vyčleněná částka na podporu zalesňování – zhruba 285 milionů korun, zalesnění naší krajiny téměř neovlivní. Sazby dotací jsou totiž tak vysoké, že i při využití veškerých peněz z programu vzroste v porovnání se současným stavem zalesnění v ČR asi o tisícinu.
Právě to ale může být, a mělo by být, motivací peníze z tohoto programu využít. Ti, kdo tak učiní, sice přijdou o možné zisky z pěstování hospodářských plodin, jenže zisky na nepříliš kvalitní půdě stejně nejsou velké. Kromě toho lze zalesněním vhodných ploch snížit riziko eroze na rizikových pozemcích, a tím nepřímo ovlivnit kvalitu půdy a snížit riziko eroze na jiných pozemcích, které jsou ke skutečně intenzivní produkci vhodnější.
Podpora zalesňování se skládá z celkem tří souvisejících podpor, přičemž pro výši hlavní dotace – založení lesního porostu, je rozhodující druh vysazované dřeviny. V případě, že půjde o založení porostů jedlí, borovic, buků, dubů, lip, douglasek či jasanů, činí sazba na hektar založeného porostu 82 000 korun, v případě jiných dřevin 57 000 korun.
To samo o sobě je velkorysá nabídka, náklady na založení hektaru lesa se obvykle pohybují od 15 000 do 30 000 korun, záleží na dřevině a místních podmínkách. Ti, kdo lesní porost reálně založí, budou mít také nárok na dotaci za ukončení zemědělské výroby po dobu 10 let, sazba dotace přitom činí za ukončení zemědělské výroby na kulturách orná půda, vinice, chmelnice, ovocný sad, školka a jiná trvalá kultura 13 000 korun, na kulturách travní porost, trvalý travní porost, úhor a jiná kultura 4 300 korun.
Kromě toho mají možnost ti, kteří zemědělskou půdu zalesní, nárok na dotaci na péči o založený porost po dobu pěti let, přičemž v tomto případě je sazba dotace 18 000 za rok v případě porostů jedlí, borovic, buků, dubů, lip, douglasek či jasanů a 8 000 za rok u ostatních dřevin. Jde o patření 8.1.1. – Zalesňování a zakládání lesů.
O program takto nastavený by měl být v řadách zemědělců zájem. Navíc za situace, kdy výše zmíněné instituce, které potenciál zalesnění zemědělských půd v ČR vyčíslily, vyvinuly a v praxi otestovaly přípravek, který sám napomáhá zvýšit retenci vody a zároveň snižuje úhyn mladých, nově vysazených stromků. Vytváření zásob dřevní hmoty může být dokonce praktický v souvislosti s deklarovaným cílem EU omezit produkci biopaliv takzvané první generace, tedy z potravinářských surovin, a přesunout část produkce biopaliv do takzvané druhé generace, kde by měla být nosnou surovinou odpadní dřevní hmota. I kdyby se ale záměr EU ohledně biopaliv druhé generace nakonec v zamýšlené podobě neprosadil (což by bylo žádoucí), nějaký ten hektar lesa navíc v naší krajině by rozhodně neuškodil.
