Novela zákona o ochraně přírody stále budí emoce. Zatím není jasné, zda zvítězí senátní verze, která upřednostňuje rozvoj obcí, nebo verze sněmovní zaměřená více na ochranu krajiny. Příští úterý o tom rozhodnou poslanci.
Obě verze mají své podporovatele i kritiky. Pro přijetí novely se senátními úpravami se přimlouvá prezident republiky Miloš Zeman. V úterý ji přijde podpořit do sněmovny. Podle něj chrání zájmy šumavských obcí.
Naopak odmítnutí senátní verze požaduje platforma Vědci pro Šumavu i ředitelé národních parků. Shodují se na tom, že senátní podoba novely narušuje samotnou podstatu pojmu národní park a právní situaci v ochraně národních parků vrací o 30 let zpátky.
S jejich postojem souhlasí také stínová ministryně životního prostředí KSČM Marie Pěnčíková. »Senátní verze dává přednost rozvoji obcí, turismu a rekreaci před ochranou přírody. Samozřejmě, že rozvoj obcí je nutný, ale starostové jsou si vesměs vědomi toho, že jsou na území národního parku, a že ten rozvoj je tím pádem nějakým způsobem eliminován a omezen,« řekla našemu listu. V národních parcích by se tak podle ní mohly rozjet developerské projekty, rozprodávání pozemků či výstavba rekreačních center, a to vše pod záminkou rozvoje obcí. Pěnčíková věří, že poslanci senátní verzi odmítnou. »Budu ráda, pokud projde původní poslanecká verze, i když i k ní máme řadu připomínek, ale prioritou je momentálně odmítnutí senátní verze, která opravdu vrací ochranu přírody někam do dávné historie,« zdůraznila poslankyně.
V úterý před hlasováním o předloze se zúčastní akce pořádané hnutím Duha na Malostranském náměstí, kde převezme výzvu poslancům k zamítnutí senátní verze.
Primárním cílem parků je ochrana přírody
K odmítnutí předlohy se senátními úpravami vyzývají poslance také ředitelé národních parků. »Senátní verze novely bohužel narušuje samotnou podstatu pojmu národní park, když navrhuje z nich udělat jakési regionální rozvojové agentury.
Všude na světě je ale primárním cílem existence národního parku ochrana přírody a jejích přirozených procesů,« uvedl ředitel Správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka. Pro sněmovní verzi se vyslovila i platforma Vědci pro Šumavu. Výzvu podepsaly stovky českých vědců a zástupců vysokých škol, několik vědeckých ústavů a odborných společností i čtveřice bývalých ministrů životního prostředí. Zatímco poslanecké znění předlohy platforma označuje za kompromis mezi vědeckou obcí a obecními samosprávami, senátní úpravy podle iniciativy nahrávají podnikatelům, lobbistům a developerům. »Senátem navržené změny neberou v potaz nejnovější poznatky o stavu a vývoji přírody a jdou zcela proti evropskému trendu v její ochraně. Ve většině evropských států se neustále zvyšuje jak počet národních parků, tak i rozsah bezzásahových oblastí ponechaných přírodě bez lidských zásahů,« uvedl ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Michal Marek.
Senát chce v předloze například změnit pasáž o účelu národních parků, zvýšit práva tamních obcí a zrušit patnáctileté moratorium na rozdělování parků do jednotlivých zón podle stupně ochrany.
