Klidné babí léto na Šumavě nečekejme. Letních prokůrovcových a protetřevích taškařic jsme sice tentokrát zůstali ušetřeni, ale podzim to Parku zase spočítá. Ostrá polemika ať s „Bruselem” nebo „Čižpkou” opět vzplála, k Šumavě směřují bruselští experti. Co ale vlastně budou posuzovat – a s kým?  Shodnou se obě strany aspoň na podstatě momentálního dílčího sporu ?

Včerejší „Neviditelný pes” otiskl příspěvek s názvem „Šumava: Inkvizice přijíždí” . Autoři ,pan senátor Ing. Jirsa, paní senátorka JUDr. Rippelová, jsou problému jistě dlouhodobě znalí.Text je čtivý, přesvědčivý, rozhořčený. S jeho naprostou většinou nemohu než souhlasit.

Dovolím si citovat jeden z odstavců:

„ Kdyby nám, senátorům, bylo umožněno se s bruselskou komisí setkat, předložili bychom jí usnesení pléna Senátu požadující zastavení kůrovcové kalamity na Šumavě. Předložili bychom jí usnesení zastupitelstva Jihočeského kraje podporující činnost ředitele Stráského. Ukázali bychom jim petici Zachraňme Šumavu, kterou podepsalo více než 20 tisíc lidí. Také bychom jim předložili doklady o tom, jak hlavní strůjce šumavské "divočiny", bývalý ministr životního prostředí a dnes evropský úředník Ladislav Miko, nasměroval do propagace a obhajoby suchého lesa na Šumavě stovky milionů korun. A hlavně bychom komisařům ukázali naprosto suché a mrtvé lesy na Pramenech Vltavy, suché lesy v okolí Plešného jezera a další tisíce hektarů zdevastovaného lesa uprostřed Evropy.”

Leč - dovolím si také připojit vlastní, alternativní pohled na danou kauzu. Aniž bych podceňoval zejména mediální dopad téhle návštěvy na domácí občanské, odborné či politicko- ekonomické šarády, nesoudím, že přijedou experti na ekologická kacířství. Spíše zkušený tým sira Humprey Appleby-ho, tedy stálého tajemníka ministerstva pro administrativní záležitosti ... A nebude posuzovat reálný stav smrků, tetřevů či jezevců, ale prostě dodržování oněch bodů oněch smluv, jimiž se různí zástupci Česka v Bruselu kdy upsali. Ať už jsou pod nimi jména Miko, Bursík, či jiní.  A na to úředníkům opravdu netřeba diskutovat se senátory a stačí jim k tomu třebas jen osobnosti z Okrašlovacího spolku Zvíkovska. Je, soudím, čistě  „naší” státní chybou, (pokud tedy chybou, nikoliv cílem), že na nás tahle legislativní past mohla být ušita.

Není také pravdou, že „Brusel” komunikuje jen s našimi různými „aktivistickými bonzáky”. Jedním z komunity odborníků, které bych mohl poláčkovsky nazvat „my hoši, co spolu chodíme „ díky naší signatářské spoluúčasti mj. na  otevřeném dopise k šumavské kauze z počátku tohoto roku, je profesor Čermák z brněnské MZLU. A ten si již v době prvých náznaků o tomto blížícím se bruselském zásahu (dopisy z úřadu The  European Commission DG Environment Unit B.3 - Nature chodily tuším Parku i Ministerstvu životního prostředí) začal dopisovat s komisařem Potocnikem. Zhruba v půlce srpna dostal dlouhé psaní  od jeho podřízeného, pana Štefana Leinera. A v něm hned v úvodu stojí „...Let me reiterate that it is not for the Commission but for the Czech authorities to determine which are adequate management measures for the Šumava National Park .....   Tedy, my Vám neurčujeme, jaká opatření v NPŠ realizovat . Jenže – a tady je to jádro pudla. Následuje „The Commision intervention on this issue is related to the compliance with the EU Birds and Habitat Directives, as the National Park is also Natura 2000 site (Šumava has been declared both a SPA and SCI). ...”  Tedy naše intervence je dána faktem, že NPŠ je zařazen do projektu Natura 2000 a že jste podepsali souhlas s evropskými pravidly relevantní ochrany ptáků i území .... A svými současnými „fytosanitárními aktivitami” porušujete článek 5 a 6.2. a 6.3. a 12 ....atd atd

Byl jsem v jedné „bruselské komisi” více jak patnáct let. Ptydepe tamní administrativy mi není neznámé – ale tak to prostě  chodí. Podepsali jsme –někdo, někde, něco.A co vlastně ? Že by to ani senátoři přesně nevěděli ? Ztratily se naše závazky v překladu ? Je v oné „Natuře” celý park ? Či jen konkrétní zony takové či makové? Lze se dobrat i „bruselských” výjimek ? (Koneckonců, ty už máme od světové asociace národních parků – zcela evidentně byl Parku přiznán nějaký status, jemuž realita neodpovídá, viz i dřívější polemiky o jeho kategorizaci). Na tyhle otázky je asi nutno v prvé řadě nalézt  odpověď. Případná trestní oznámení třebas na ČIŽP za podjatost v celé tetřeví záležitosti (co vím, už se rodí) jsou opět jen naší vnitrostátní záležitostí. Možná přijde i kouzelník a vezme to trestně právně gruntu, po slovenském vzoru ?

Pokud se ovšem zbožná přání visionářů šumavské divočiny před dvaceti lety a reálné současné pohledy odborníků nedoberou změny těchto našich podpisů, máme tu prostě neverending story. Trvale vítanou pro masmedia.  Možná i ekonomicky výhodnou pro řadu zúčastněných, mizernou ale pro samu Šumavu. Sama cituplná, byť faktologická vyjádření ať již lesníků, přírodovědců či senátorů na tom, po mém soudu, nic nezmění. Ani různá domácí usnesení, od výborů okrašlovacích spolků po Senát, zřejmě v tomhle nejsou pro Brusel směrodatná. Ale to jistě ví paní JUDr. Rippelová lépe než já.

Osobně nadále vnímám „ohrožení šumavského tetřeva protikůrovcovou asanací” jen jako zástupný problém. Koneckonců, jezevčí lokalitu před bytovou zástavbou v oné ministerské epopeji z Britanie osmdesátých let taky nakonec zachránila jen účelová úřednicko-politická domluva.