Obce sousedící s nynějším vojenským újezdem Brdy mají obavy, co bude, až armáda odejde. Někde se bojí o čistotu vody, jinde o práci

Brdy – Brdská vrchovina se táhne osm desítek kilometrů na jihozápad od Prahy. Je jediným skutečným pohořím ve středních Čechách a ukrývá skutečný zázrak­obrovské plochy panenské krajiny. Během posledních pětaosmdesáti let do celé její centrální části totiž člověk téměř nezavítal. Nesměl! Cvičila zde armáda. Zákaz vstupu střežil 260 čtverečních kilometrů. A právě existence vojenského pásma vytvořila z Brd unikátní oblast nedotčené přírody. Jelikož se střílelo jen v některých jejích částech, sloužilo převážně území jako úkryt desítkám druhů vzácných rostlin a živočichů. Táhlý kopcovitý terén si zachoval svůj původní ráz. Dnes ho stále pokrývají zdravé a silné lesy, vřesoviště, mokřady. Pravou chloubou jsou zdejší Padrťské rybníky obklopené velkými plochami rašelinišť nebo louky domodra rozkvetlé sibiřskými kosatci.

Jenže takhle přírodní krása zřejmě nebude věčná. Na začátku letošního roku schválila vláda zrušení vojenského újezdu Brdy a krajinná oblast, kde dosud platila přísná pravidla, se otevře veřejnosti. Celá situace vyvolává mezi místními zděšení. Nezasáhne ruka developerova? Nevymýtí zdejší hvozdy hotely, sjezdovky, turistické stezky, rekreační střediska? A co bude s lidmi, které léta živila přítomnost armády?

Ať vojáci zůstanou!

„V současné době tam nejsou jen vojáci, ale i hodně civilních zaměstnanců. Starají se například o technickou údržbu. V kasárna jsou uklízečky a kuchaři, lokální firmy zajišťují pro armádu služby,” připomíná starosta obce Jince Jan Hála provázanost mezi životem obce a vojáků, kteří si zde navíc pronajímají byty nebo vlastní domky, chodí nakupovat do zdejších krámků a večery tráví s usedlíky v hospůdce.

V nedávné době navíc obec Jince provedla rekonstrukci čistírny odpadních vod, která ji společně s kilometrem vodovodu a kanalizace přišla na 45 miliónů korun. Více než polovina kapacity čističky byla přitom určena pro vojáky. Pokud odejdou, zaplatí občané dvojnásobek za stočné.

Ministr obrany Alexandr Vondra sice přislíbil, že 13. dělostřeleckou brigádu Jince nechá na části prostoru působit dál, ale obec žádné záruky nemá. K tomu se kolem vojenského újezdu rozkládá celá řada dalších obcí, jimž s jeho blížícím se zrušením rostou obavy. Zatímco podnikatele a zaměstnance straší odliv příjmů, milovníky přírody alarmuje příliv turistiky, s ním spojená výstavba a devastace přírody.

Do újezdu nevkročila civilní noha, vyjma víkendů, kdy byly povoleny návštěvy okrajových částí, byl vstup oficiálně zakázán. Přísné regule sice někteří obcházeli, zašli na borůvky, na houby, vyvenčit psa do lesa, ale nikdy nešlo o davové výlety a především ne o využití pro komerční účely. Aby si tento stav po odchodu armády Brdy udržely, žádají už teď podbrdské obce zřízení přírodního parku nebo chráněné krajinné oblasti.

Nedotčená příroda všanc turistům

„Již se objevily představy například o sjezdovce na Třemešné. Jakmile se tam udělá zpevněná plocha a v Brdech spadne více vody, tak budeme pod vodou. Navíc tam máme tři studny, které nás zásobují pitnou vodou. Nestojíme o to, aby se tu cokoliv stavělo,” říká Josef Karas, starosta obce Obecnice, která leží na komunikaci mezi Příbramí a Plzní a funguje jako brána do vojenského újezdu, přes který je dosud průjezd uzavřen.

Občané přilehlých obcí mohou skrz uzavřený vojenský prostor cestovat na povolenku, ostatní k dosažení protilehlého cíle dosud objíždějí jeho hranice.

„Rozšíření dopravního ruchu se neubráníme. Západočeský kraj tlačí na to, aby byl průjezd skrz Brdy otevřen. Pokud se zde začne budovat a provozovat komunikace třetí třídy, bude to pro nás k nevydržení. Máme tu školu pro 180 dětí, hned vedle je školka pro 48 dětí,” děsí se dopravního náporu starosta Obecnice, který upozorňuje také na skutečnost, že v nedalekém Zaječově funguje lom, z nějž nákladní auta vozí kámen a jejich komunikace pro vozidla nad tři a půl tuny nejsou stavěné.

Brdy si porcují obce dvou krajů

Ke konečnému zrušení újezdu ještě chybí pár kroků, ale většina úřadů se záměrem již počítá a připravuje se. „Po zrušení újezdu zákonem bude celé území katastrálně rozděleno okolním obcím, dojde ke změně hranic krajů a újezd bude CHKO nebo přírodním parkem se sítí maloplošných zvláště chráněných území. Momentálně probíhá jednání o změnách katastrálních území a úpravách legislativy vymezující hranice vojenských újezdů,” informoval Deník Jiří Štábl z tiskového oddělení Ministerstva obrany.

V současné době spadá Vojenský újezd Brdy pod Středočeský kraj. Některé obce Plzeňského kraje ale sousedí s vojenským prostorem pár desítek metrů za posledním domem. Proto mají na zrušení prostor své zájmy.

„Při prvních informacích jsem měl ze zrušení vojenského újezdu strach, teď už ne. Přikláním se k novému civilnímu řešení. Armáda deklaruje, že újezd nepotřebuje a katastr obce Strašice počítá s návrhem katastrálního členění ministerstva obrany,” říká Jiří Hahner, starosta obce Strašice v Plzeňském kraji, kterého přesvědčil příslib ministerstva o splnění požadavků vznesených obcí.

Kolik to bude stát

Nikdo zatím nenaznačil, na kolik přijde celé zrušení újezdu. Armáda vydala prohlášení, že tímto úsporným řešením ušetří 70 miliónů korun ročně, ale přitom nebylo vyčísleno, na kolik přijdou jednorázové akce, nutné k zajištění provozu v oblasti. Zcela jistě zde vláda utratí desítky milionů za pyrotechnickou asanaci, změny hranic administrativních celků, tedy krajů a nutnou změnu zákona.

***

„Pro nás by byl odchod vojáků velkou katastrofou. Kdyby to bylo třeba před deseti lety, tak by se ještě nechaly vojenské objekty nějak využít na rozvoj podnikání, ale v dnešní době bychom těžko našli někoho, kdo by tam chtěl podnikat. Hodně lidí z Jinců a okolí tam civilně pracuje.” Jan Hála, starosta obce Jince

„Turismus v nějakých rozumných dimenzích mě neděsí. V tomto směru by se stala Obecnice zajímavá, protože lidé odtud mohou vyjíždět na kolech nebo vyrážet na procházky. Co mě děsí, je to, že by se tu začalo stavět. ” Josef Karas, starosta obce Obecnice

„Byli jsme ubezpečeni, že vojenské útvary, které tam působí, budou v této lokalitě působit dál. I když kolem sebe nebudou mít ten vojenský újezd. Sociální dopad v obci by tak byl zmírněn.” Jiří Hahner, starosta obce Strašice

Vojenský újezd Brdy ve zkratce Celková rozloha: 26 034 ha Plocha využívaná pro vojenský výcvik: 3023 ha Plochy využívaná hospodářsky: 22 792 ha

Projekt brdské střelnice byl schválen ministerskou radou 19. února 1926 a následně byla založena v roce 1927 Dělostřelecká střelnice v Brdech. V roce 1950 byl zřízen usnesením vlády na území střelnice Brdy Vojenský újezd Brdy. O dva roky později bylo rozhodnuto o rozšíření vojenského újezdu o území dalších obcí. V současnosti slouží především jako cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí. Vzhledem k tomu, že byl dlouhá leta veřejnosti nepřístupný, má v něm domov řada velmi vzácných rostlin i živočichů.

ANKETA: Jaký je váš názor na zrušení újezdu?

Vlastimil Císař Jince Já vůbec nevím, jestli půjdou vojáci pryč. Nikdo nic neřekl. Já bych chtěl, aby tady zůstali. Bylo to tady pro ně vybudováno a teď mají jít pryč? Máme s vojáky jen dobrou zkušenost, některé osobně znám. Ani oni ale o zrušení nic neví. Aby sem místo nich pak nepřišlo něco horšího...

Dagmar Kalendová Hluboš Je to dobře, že se bude vojenská posádka v Brdech rušit. Líbí se mi ty lesy, celá ta příroda. Roste tam hodně hub a moc ráda budu do Brd chodit. Člověk si ale musí dávat pozor, aby na něco nešlápl, aby to nebouchlo. Teď jsem tam raději chodila na procházky jen o víkendech, jinak jsem se bála.

Václav Scherfer Drahlín Byl bych proto, aby byl zachován současný stav. Nejsem pro žádné povolení vstupu a zpřístupnění veřejnosti. Žije tu řada vzácných živočichů, kteří se mimo Brdy nevyskytují. Určitě bych to vyhlásil chráněnou krajinnou oblastí. Mám strach, jak by to tady za chvíli nevypadalo jako na skládce.