KRKONOŠE / Projekt Life Corcontica, na kterém od roku 2012 spolupracuje Správa Krkonošského národního parku, nepomáhá pouze horským loukám. Jedním z jeho cílů je vytvořit lepší podmínky pro život vranky obecné. Tato chráněná ryba sice není v horských řekách kriticky ohrožena, její populace však stagnuje. Stavbaři proto v následujících měsících odstraní překážky na tocích, které brání vrance putovat do dalších partií řek a rozmnožovat se tam.

Ochranáři už vytipovali sedm úseků dlouhých zhruba pět kilometrů, na kterých je celkem 16 migračních bariér. S odstraňováním překážek začnou letos na jaře. Práce potrvají až do roku 2016. „Jedná se o zprůchodňování jezů pomocí rybích přechodů, balvanitých skluzů a vytvoření nových peřejí se zachováním původního převýšení tak, aby spád byl pozvolný,” říká koordinátor projektu Jiří Křesina z institutu aplikované ekologie Daphne ČR.

Opatření budou probíhat především v povodí Úpy, kde je neprostupnost potoků častým problémem. „Pokud je horní úsek řeky odříznutý jezem a populace vranky se zde z nejrůznějších důvodů zmenší nebo vyhyne, nemůže být dotována ze spodního úseku. Ryba se nemůže rozmnožit a z řeky zmizí,” upozorňuje Křesina.

Díky odstranění migračních bariér by se ryba měla vrátit i do Lysečinského potoka, kde vědci v současnosti její výskyt nezaznamenali. „Vranka se tu nevyskytuje, ačkoli by tu historicky měla být. Jsou zde vhodná místa pro vytvoření její populace,” dodává koordinátor projektu. Zprůchodnění krkonošských potoků zároveň zlepší celkové ekologické podmínky. Umožní volný pohyb i dalším vodním živočichům. Vranka obecná je jedním ze symbolů podhorských toků. Objevuje se ve všech hlavních krkonošských řekách. „Pravidelně a místy hojně se vyskytuje například v Jizeře od Poniklé dolů, v Jizerce u Hrabačova, v Labi pod Špindlerovým Mlýnem, nebo v Úpě od Velké Úpy,” upřesňuje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Drobná rybka s nenápadným zbarvením obývá proudící a dobře okysličené potoky, většinu života tráví pod balvany. Kromě velkých úst a nezvykle širokých ploutví ji charakterizuje nezaměnitelný pohyb. Protože nemá plynový měchýř, pohybuje se pouze přískoky u dna. Vranka je celoročně hájena a v Červeném seznamu ČR je hodnocena jako druh téměř zranitelný.

***

O projektu

Cílem je zlepšit péči o krkonošské louky, evropsky významné druhy a vranku obecnou, jejíž populace v krkonoších stagnuje. projekt realizují správa krkonošského národního parku, institut Daphne čr a ministerstvo životního prostředí. celkový rozpočet je zhruba devadesát milionů korun, z toho tři čtvrtiny tvoří dotace z evropské unie.