Praha 8. srpna (ČTK) - Růst populace zvyšuje nároky na spotřebu, planeta je ale podle klimatologa Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radima Tolasze schopna uživit všechny, pokud se změní hospodaření s půdou a potravinami. Tolasz, který byl zástupcem České republiky na dnes ukončeném jednání Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o změně klimatu v Ženevě, novinářům řekl, že důležité je, jak se hospodaření s půdou a lesy změní.
Podle zprávy panelu hospodaření s půdou a lesy produkuje až čtvrtinu emisí skleníkových plynů. Odborníci předpokládají, že tyto emise budou ještě růst.
Zpráva panelu OSN je letos věnována nikoli fyzice klimatu, jak tomu bylo v minulých letech, ale konkrétním dopadům změn klimatu na člověka. "Konkrétně analyzuje dopady pro člověka, který chce jíst, pít a užívat krajinu," uvedl Tolasz s tím, že dokument uvádí, jak by se člověk měl chovat, aby mu potřebné zdroje v době změn klimatu zbyly. A z pohledu Česka se změny podle něj dotknou nejen jihu Moravy, což je nejteplejší část státu.
Pro klimatologa bylo při skládání zprávy z jednotlivých příspěvků překvapující, že na Zemi žije stále 820 milionů podvyživených lidí, na druhou stranu miliardy lidí trpí nadváhu. Další problém přináší nespotřebovaná potrava. "Planeta je schopna uživit lidi s přehledem, ale musíme to dělat trochu jinak," uvedl Tolasz s tím, že jednotlivá doporučení pro Českou republiku musejí přinést experti. Ke změně podle Tolasze vybízí také fakt, že zemědělství na světě spotřebovává 70 procent dostupných vodních zdrojů.
Podle Vojtěcha Koteckého z organizace Glopolis dnes zveřejněná zpráva rozebírá roli půdy a přírody v ekonomice, jejíž rozměr si úřady zatím neuvědomují. Novinářům řekl, že zpráva poukazuje také na roli půdy v globálním problému, který oteplování planety znamená. Ukazuje podle něj, že vedle ukončování spotřeby uhlí by ke snížení skleníkových plynů výrazně pomohlo například zvyšování humusu v půdě či zamezení plýtvání s potravinami, kterých se na cestě ke spotřebiteli nyní ztrácí až třetina.
Současný potravinový systém je navíc podle Klimatické koalice, platformy českých nestátních neziskových organizací, velmi zranitelný. Přes 60 procent veškeré sklizně tvoří čtyři plodiny - kukuřice, rýže, pšenice a sója - a produkce potravin je zcela závislá na tom, co se s nimi stane. Například v subsaharské Africe klesne vlivem změny klimatu produkce kukuřice až o 40 procent do poloviny století a úroda pšenice může být o více než třetinu nižší, upozornila platforma.
Zpráva, na které se podílela více než stovka expertů z několika desítek zemí světa, doporučuje mimo jiné lépe chránit lesy. Mělo by se změnit i chování spotřebitelů, například je žádoucí snížení spotřeby masa. To má přispět k omezení množství metanu, který při trávení produkují hospodářská zvířata a který se rovněž podílí na skleníkovém efektu, a přispívá tak ke změně klimatu. Výzvu k přechodu na veganství či vegetariánství ale zpráva neobsahuje.
Zprávou panelu OSN se mají zabývat další zasedání o ochraně životního prostředí, mimo jiné konference OSN o boji s rozšiřováním pouští v září v Indii a konference OSN o změně klimatu v Santiagu de Chile v prosinci.
