Aktuální studie v časopise Nature Climate Change, kterou publikoval mezinárodní tým s účastí odborníků z Fakulty lesnické a dřevařské a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze, ukazuje, že probíhající změna klimatu výrazně zvýší frekvenci velkoplošných kalamit hospodářských lesů. Proto je v budoucnu nutné očekávat rostoucí rizika pro hospodářské lesy a negativní vliv na služby, které společnosti poskytují. Informovala o tom ČZU.
„Klimatické změny přinášejí lesům obrovské výzvy a lesnický sektor se tomu bude muset přizpůsobit, i když se zdá být nemožné kalamitám zcela zabránit," uvádějí autoři studie. Jednou z cest je například větší důraz na pěstování smíšených lesů složených z více druhů dřevin. „Zároveň si je třeba uvědomit, že velkoplošná narušení byla a jsou přirozenou a nezastupitelnou součástí dynamiky přirozených lesů a nelze je tedy vnímat pouze negativně, a to zejména v lesích, kde je prioritou ochrana přírody a demonstrace přírodních procesů bez vlivů člověka, např. v národních parcích a národních rezervacích," sdělili Miroslav Svoboda a Jan Wild.
Studie vědců z deseti evropských zemí, včetně tri odborníků z Fakulty lesnické a dřevařské a jednoho z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, analyzovala více než 1600 odborných publikací s cílem najít závislosti mezi velkoplošným poškozením lesa a klimatickými faktory (např. zvyšující se teplotou nebo suchem). Výsledky studie jasně ukazují, že rizika spojená například se vznikem rozsáhlých požárů nebo přemnožením podkorního hmyzu se v důsledku klimatických změn zvýší. Typickým příkladem je vyšší intenzita lesních požárů v Severní Americe a Rusku. V podmínkách střední Evropy (a tedy i Česka) jsou hlavním nebezpečím pro hospodářské lesy vichřice a podkorní hmyz (například lýkožrout smrkový).
Česká republika je bohužel evidentním důkazem těchto zjištění. Podle údajů Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, bylo v roce 2016 zpracováno 4,3 milionu metrů krychlových především smrkového dříví napadeného podkorním hmyzem. Toto množství představuje jednu čtvrtinu celkového množství dřeva, které se v ČR každý rok vytěží. Tyto neplánované těžby dřeva mají negativní dopad na celou řadu funkcí, které les naší společnosti poskytuje. Kromě trvalé produkce obnovitelné suroviny (dříví) se jedná např. o ochranu půdních a vodních zdrojů nebo znehodnocení krajiny pro účely rekreace a turismu.
„Publikovaná analýza jasně ukazuje, že klimatické změny už v současnosti přesahují možnosti využívaných hospodářských postupů a pro lesnictví představují obrovskou výzvu. Lesnický sektor se tomu bude muset přizpůsobit, i když dynamika klimatické změny neumožňuje velkoplošným poškozením lesa zcela zabránit," uvedli autoři studie.
Jednou z možností je například pěstování smíšených lesů (složených z více druhů dřevin) s využitím přírodě bližších hospodářských způsobů, jako je například přirozená obnova. Druhově pestré hospodářské lesy jsou, na rozdíl od smrkových monokultur, které v současnosti podléhají suchu a lýkožroutu smrkovému, odolnější a méně podléhají kalamitám.
