A pokud ano, kam – nebo komu, to nakradené jde k duhu? Nebo stát krade ve prospěch státu, potažmo jeho občanů?

Úsměvné nářky majitele padlé skupiny Less, pana Jana Mičánka. Mohl být miliardářem - stal se z něho dlužník. Nechal se okrást, nebo nestačil nakrást? Jeho vysvětlení postupů a praktik v dřevařské branži je velmi zajímavé. Vše by se dalo zahrnout do oblasti podivného kasírování z vyumělkovaného hospodaření státních Lesů české republiky.

Lesy ČR, dle pana Mičánka, ze dne na den přešly z ročního zisku 700 milionů na 5,5 miliardy - což se mu zdá absurdní. Možná ano, podle toho jak je kdo v tom namočen.

On asi někdo vyčuchl konečnou marži z prodeje pana Mičánka a zvýšil si ji pro sebe. Tím pádem záměr z výhodného druhého prodeje padl. Právě kvůli oné marži. V každém případě by to nemělo vliv na tržní cenu dřeva u konečného spotřebitele. Mělo to „pouze” velký vliv na zisky překupníků. Vše tak trochu připomíná volání zloděje, chyťte zloděje.

A že by zlodějem byl stát ve prospěch svých občanů? Ani náhodou. Ten z toho nic nemá a občané to samé nic, protože až na prvním místě podporuje zloděje a příživníky ve službách státu. A to je podstatný rozdíl.

Pravdou je, že pokud by se tak nedělo, mohl být pan Jan Mičánek miliardářem. Namísto toho máme jednoho naříkajícího dlužníka a více rozradostnělých milionářů. Bohužel stále prázdnou státní kasu a možná bude ještě prázdnější. Pan Mičánek posílá svoji firmu Less do insolvence a ta něco stojí. Ale také je možné, že se nějakým způsobem na státu hojí a vše může být úplně jinak.