Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Národní parky se připravují na zimu. Jejich správci se musí postarat hlavně o lesní zvěř. Přemisťují ji do míst, kde bude dostatek potravy. Během zimy spořádá přes 800 tun krmiva za více než 3 miliony korun. I tak ale zhruba 2 % zvěře tuhé měsíce nepřežijí.
David HAVLENA, redaktor
Tohle je hlavní sklad mrkve a řepy na Srní. Má kapacitu 90 tun. Přikrmovat začnou lesníci už v prosinci. Pokud nebude extrémně krutá zima, zásoby vydrží až do dubna. Pod střechou ale musí být krmivo do prvních mrazů.
Dagmar AIZNEROVÁ, lesní dělnice
To by nevydrželo celou zimu, že jo, to by začalo hnít.
David HAVLENA, redaktor
Plní se také krmelce. Během zimy spořádá lesní zvěř na Šumavě přes 7 stovek balíků sena. Pod střechu naplněný krmelec ale na celou zimu nevystačí.
Petr ZDENĚK, vedoucí ÚP Srní, NP Šumava
Minimálně jednou až dvakrát v průběhu zimy budeme určitě doplňovat.
David HAVLENA, redaktor
Zimní přikrmování stojí Šumavu téměř 2 miliony. Podobně jsou na tom i v Krkonoších. Tady zvěř potřebuje na zimu 6 stovek balíků sena a 55 tun dužnatého krmiva. Pomáhají ale i školy a dobrovolníci, a to hlavně sběrem kaštanů a žaludů, které park dostává zdarma.
Radek DRAHNÝ, mluvčí KRNAP
Každý rok takto vybereme několik set kilogramů kaštanů, žaludů, ale také třeba jablek.
David HAVLENA, redaktor
Přesto během zimy průměrně v parcích uhynou desítky kusů zvěře. Hlavní příčinou ale není mrazivé počasí.
Pavel PECHOUŠEK, mluvčí NP Šumava
Nejčastější příčinou úmrtí bývá srážka s automobilem, anebo se stanou obětí útoku rysa.
David HAVLENA, redaktor
Zvěř ale v zimě také škodí, hlavně na malých porostech. Javory a borovice se teď natírají repelenty, ty zvěři zapáchají. Opravit se musí i veškeré ploty. Stačí jeden větší otvor, aby se zvěř do oplocenky dostala. Během jednoho dne pak dokáže poškodit všechny stromky. Vše se ochránit nepodaří. Do jara zvěř poničí necelých 20 % malých porostů. David Havlena, Česká televize.
