Lesy v Českém Švýcarsku se postupně proměňují ze smrkových monokultur na smíšené lesy, které jsou tomuto kraji bližší
České Švýcarsko – S přicházející zimou začala také sezóna lesních prací. V národním parku se snaží lesníci nahradit smrkové monokultury na smíšené lesy, které zde v minulosti rostly.
Návštěvníci se, podobně jako v předchozích letech, na některých místech národního parku mohou setkat s lesnickou technikou, těžebními zásahy i odvozem dřevní hmoty po lesních cestách.
„Přeměna smrkových monokultur na přírodě bližší porosty bohužel přináší nutnost těžeb s pomocí odpovídající lesnické techniky, na přechodnou dobu může také dojít ke snížení kvality některých lesních cest v důsledku odvozu dřevní hmoty. Proto práce provádíme v období, kdy České Švýcarsko navštěvuje nejméně turistů," říká Pavel Benda, ředitel Správy národního parku České Švýcarsko.
Nezbytné lesnické zásahy jsou cíleně prováděny mimo hlavní turistickou sezónu,aby byly minimalizovány kolize s turistickým ruchem.
„Činíme tak s vědomím, že se lesy po zásazích začínají vyvíjet směrem k přirozenosti bez toho, aby došlo k příliš prudkým výkyvům ve stávajících biotopech. Připravené lesní porosty pak již budou moci být ponechány vlastnímu vývoji a na řadě míst v parku je ozdravení lesa v důsledku zásahů z dřívějších let velmi dobře patrné," dodává Pavel Benda.
Z dlouhodobého pohledu patří přeměna lesních porostů, zejména smrkových monokultur, na lesy přírodě bližší k největším úkolům správy národního parku.
„Smrkové monokultury byly na území Českého Švýcarska v minulosti zakládány za účelem relativně rychlé produkce dřeva, a navíc tyto porosty vyžadují trvalou lesnickou péči. Takto zaměřené lesy však v podmínkách národního parku nepředstavují optimální výchozí stav, neboť cílem zde je bezzásahovost na převážné většině rozlohy," říká mluvčí správy národního parku Tomáš Salov.
Proto jsou nyní stávající smrčiny pomocí lesnických zásahů na převod do bezzásahového režimu postupně připravovány. Lesnické zásahy vypadají v praxi tak, že je takzvanými výběrovými těžbami část smrků pokácena a dřevní hmota je po lesních cestách odvezena. Na místě těžeb zůstává řídký les a větší množství světla v porostech umožňuje rozvoj jeho nižších pater.
„Podpořeny jsou tak zejména stávající mladé dřeviny, které více odpovídají přirozenému složení lesa pro zdejší území, případně jsou tyto dřeviny také cíleně vysazovány. Po ukončení lesnických zásahů jsou na dotčených lokalitách vždy uvedeny lesní cesty do původního stavu tak, aby opět bez omezení byly využitelné i pro turistické účely," dodává Salov.
