redaktorka
--------------------
Z podnětu diváka se vydáváme po stopách kolíků, které se objevily na kopci zvaném Zhůří. Kdo je tu vytyčil a proč? Jsme v cenné partii Národního parku Šumava v evropsky významné lokalitě. V katastru nalézáme čerstvé kupní smlouvy a dlouhý seznam vlastníků převážně z Plzně a Prahy. Obchodní rejstřík ukazuje mimo jiné na podnikatele v oblasti stavebnictví. Pozemky tu mají také bývalý zastupitel Rejštejna, kde schvalovali územní plán Zhůří, nebo osoby stejného jména jako vedoucí stavebního úřadu. Jak nedávno zveřejnily internetové noviny, někteří vlastníci tu chtějí stavět.
Radek DAVID, fotograf, novinář
--------------------
Já sem jezdím už 25 let mnohokrát za rok v zimě, v létě, na podzim. Zhůří je místo, kde roste několik druhů orchideí. Jedna z nejvzácnějších vůbec na Šumavě běloprstka bělavá, která se tu počítá na pár kusů, žije tu spousta motýlů, jsou to náhorní pastviny, z kterých jsou krásné výhledy po hlavních hřebenech Šumavy. V podstatě se tu dá spatřit všechny kopce od trojmezí přes Boubín, Černou horu, Roklan až po Ostrý, a je to, je to takový přírodní ráj. Teprve nedávno jsem se dozvěděl, že se tady plánuje nějaká výstavba, byly tu v nabídce asi osm hektarů pozemků i se stavebními parcelami. Tak jsem se o to začal zajímat blíže. A zjistil jsem, že ty pozemky tady vlastní pan Kreuziger a chce tady vystavět asi pět chalup a jeden hotel. Když jsme mailem vznesli dotaz na starostu Rejštejna, jak k tomu došlo, tak nám napsal velice stručnou odpověď, že územní plán byl schválen v rozporu se zákonem, ale platí. No, tak to je taková zvláštní situace, která asi není v právních státech běžná.
Horst HASENÖHRL, starosta Rejštejna
--------------------
Co přesně tam bylo opomenuto nebo nevím, protože to bylo připravené, celý územní plán se začínal připravovat v letech od roku 2000, pak byl první územní plán v roce 2002 a potom byla nějaká úprava v roce 2005. Územní plán byl tvořen za mýho předchůdce, takže přesné detaily vám k tomu neřeknu.
redaktorka
--------------------
Dávala správa parku k tomu nějaké stanovisko?
Mgr. Pavel HUBENÝ, ředitel MP Šumava
--------------------
Dávala nesouhlas, nesouhlas k tomu územnímu plánu a hlavně kvůli tady té oblasti Zhůří.
redaktorka
--------------------
A přesto teda zastupitelé Rejštejna to schválili.
Mgr. Pavel HUBENÝ, ředitel MP Šumava
--------------------
Ano, bylo to takové, řekněme, trochu na truc svévolné usnesení zastupitelstva, ale to usnesení existuje.
Horst HASENÖHRL, starosta Rejštejna
--------------------
Takže já bych k tomu řekl asi věc takovou, že rozhodnutí Nejvyššího soudu a potom rozhodnutí krajského úřadu, kde jsme se dotazovali na platnost našeho územního plánu, takže bylo řečeno, že náš územní plán je platný, avšak byl schválený v rozporu se zákonem.
redaktorka
--------------------
Je územní plán Rejštejna platný, i když byl schválen v rozporu se zákonem?
Ing. arch. Miloslav MICHALEC, odbor regionálního rozvoje, Krajský úřad Plzeňského kraje
--------------------
Je to tak, protože územní plán Rejštejna měl nedostatky v tom, že správa národního parku vyjádřila negativní stanovisko k jeho rozsahu. A z tohoto důvodu územní plán Rejštejna není schválen v souladu se zákonem. Přesto zastupitelstvo obce má tu možnost i přes tento nedostatek územní plán schválit a vydat veřejnou vyhlášku. Krajský úřad se pokoušel v průběhu let vyřešit rozpory mezi obcí a správou národního parku. To se nepodařilo. Takže dal podnět ministerstvu vnitra.
redaktorka
--------------------
Čili ministerstvo vnitra mělo řešit nebo může řešit...
Ing. arch. Miloslav MICHALEC, odbor regionálního rozvoje, Krajský úřad Plzeňského kraje
--------------------
Ono to řešilo, ono to řešilo, ministerstvo vnitra dalo podnět krajskýmu soudu, krajskej soud to zrušil a Nejvyšší správní soud konstatoval, že teda bohužel, ale musí to vyřešit Ústavní soud. A pak už to usnulo, pak už teda s tím nikdo nic nepracoval.
Horst HASENÖHRL, starosta Rejštejna
--------------------
To jsou vlastně záležitosti, který pravděpodobně budou asi řešit možná soudy nebo pokud tam k nějaké výstavbě někdy dojde, nebo nedojde, takže počkáme, co se bude dít a podle toho se nějakým způsobem k tomu postavíme.
Radek DAVID, fotograf, novinář
--------------------
Konstatují, že je něco v rozporu se zákonem, ale přitom proti tomu vůbec nic nedělají. Nebo dělají a špatně teda. A pak si teda v tomhle státě už můžeme dělat, co chceme, pak se nemůžeme divit, že u nás vzniká 30 tisíc černých staveb ročně, pokud se takovýmhle způsobem k zákonným normám přistupuje.
redaktorka
--------------------
Územní plán umožňující stavět v této lokalitě je přirozeně lákavý. Přestože krajský úřad varuje, že díky nezákonnému postupu při jeho schvalování může být zpochybněna zákonnost následných správných rozhodnutí. Pokud ale zájemce o stavbu na Zhůří získá souhlas právě parku, má šanci, že stavbu prosadí. A jak jsme zjistili, jeden vlastník už souhlas má, přestože zájemce, který žádal před ním, souhlas nedostal.
Mgr. Pavel HUBENÝ, ředitel NP Šumava
--------------------
Ano, to je, to je pravda, to je lokalita támhle za těmi stromy. A tam původně ještě teda zhruba před nějakejma šesti osmi lety si pamatuju, že se uvažovalo o prodeji toho pozemku, město Kašperský Hory o tom uvažovalo. Byl se u nás zeptat potenciální kupec, dozvěděl se, že správa je proti tomu, aby se tady stavělo, že prostě považuje ten územní plán za nesprávně schválenej a že nechceme se tady prolamovat žádnejma stavbama. Pak došlo k výměně vedení na správě národního parku, i k výměně těch úředníků. A ty úředníci dali souhlas. Takže dneska tady máme pravomocný stavební povolení na stavbu jednu a je, co já vím, tak je teďko v přezkumním řízení, ale do toho přezkumnýho řízení to nedávala správa. Takže z hlediska zákona, řekněme, je ta stavba povolena.
redaktorka
--------------------
Stavební úřad v Kašperských Horách nám k tomu bližší informace na kameru sdělit odmítl. Na písemnou žádost pak sdělil, že v lokalitě Zhůří eviduje jedno řízení o umístění stavby. Jak jsme zjistili, jde o vlastníka z okolí Plzně a souhlasné stanovisko mu správa parku vydala před Štědrým dnem roku 2013 za ředitele parku Jiřího Mánka. Souhlas vydal tehdejší vedoucí odboru státní správy Václav Braun, nedávno souzený pro zneužití pravomoci úřední osoby, jehož se dopustil při výkonu funkce v Národním parku Šumava. Zmiňovaný souhlas ke stavbě na Zhůří vydaný za ředitele Mánka nedávno napadl Okrašlovací spolek na ochranu Zdíkovska. Také z internetových diskusí je zřejmé, že záměr výstavby na Zhůří překvapil širokou laickou i odbornou veřejnost. Například podle doktorandky z přírodovědecké fakulty, která na Zhůří prováděla výzkum, je tato lokalita z hlediska výskytu silně ohrožené orchidee Pseudorchis albida na Šumavě jednou z nejcennějších.
Mgr. Zuzana ŠTÍPKOVÁ, Centrum výzkumu globální změny AV ČR
--------------------
Támhle nahoře jsme měli trvalý monitorovací plochy právě na ohroženou orchideji Pseudorchis albida, česky běloprstka bělavá, která teda vlastně hodně ubejvá i z ostatních našich českejch hor, kde zbylo asi 17 % jenom celkovýho výskytu tý rostliny. A právě tady všude kolem na těchhle těch loukách ona roste. Támhle dole, jak jsou ty vrbičky, tam je taková proláklina, takový mokřiště a tam roste další ohrožená orchidej Dactylorhiza majalis, prstnatec májový, taková fialová kytka. Tady kolem tý cestičky, když jsem chodívala právě na ty moje trvalý plochy, tak jsem nacházela různě právě pseudorchis roztroušeně, i sem tady našla Coeloglossum viride, což je vemeníček zelený, taky naše C2, silně ohrožený, silně ohrožený druh naší květeny je C2, stejně jako pseudorchis, má taky C2, Dactylorhiza majalis má C3, což je jen ohrožený druh, ale to neznamená, že se nemůže chránit, že jo, všechno ty orchideje jsou chráněný zákonem Český republiky i ostatních států, a právě že orchideje jsou chráněný i mezinárodní úmluvou CITES, což je docela jako známá věc. I tady u okolo na těch loukách roste třeba jestřábník oranžový, taková krásná oranžová kytka právě v červnu, když jsem sem jezdívala, plný tady ty louky byly právě jestřábníku. I obecně, jak tady dřív bývala ta vesnice, tak je to druhově bohatý, protože se tady pořád něco dělo, byla ta extenzivní pastva, která vlastně těm orchidejím opravdu pomáhá v tom, aby mohly růst.
redaktorka
--------------------
To by nahrávalo těm záměrům, že tady chtějí vlastně obnovit budovy na těch starých místech.
Mgr. Zuzana ŠTÍPKOVÁ, Centrum výzkumu globální změny AV ČR
--------------------
No, a myslím si, že ty budovy, který tady by měly stát, asi tomu úplně nepomůžou, těžká technika jako bagry, to prostě v žádným případě, to ty kytky úplně zničí. Nejlepší je pastva ovcí, koz, protože oni těma kopejtkama různě rozvolňujou ten trávník a bagry to teda úplně na orchideje opravdu jako není.
redaktorka
--------------------
Do roku 1945 tu bývala osada, jejíž obyvatelstvo převážně německé bylo po válce vysídleno. V 50. letech tu vznikla radarová stanice a osada zanikla. V katastru jsou však stále některé pozemky vedeny jako zastavěná plocha a nádvoří a jak se ukazuje, současní vlastníci pozemků chtějí na těchto historických základech stavět.
My jsme si všimli, že tady zřejmě jeden už z vlastníků pozemků začal něco hrabat, víte o tom, ví o tom správa?
Mgr. Pavel HUBENÝ, ředitel NP Šumava
--------------------
Jo, jo. To je, tady si vlastník pozemku objednal archeologickej průzkum, my jsme to zjistili, když teda tady byl bagřík, kterej odkrýval ty vrstvy. A pochopitelně že on pracoval v prostředí těch zvláště chráněných druhů rostlin, takže jsme učinili předběžné opatření, zastavili jsme práce, odeslali jsme je pryč a teď budeme zahajovat správní řízení buď o pokutě, anebo o nějakých nápravných opatřeních.
redaktorka
--------------------
V tom místě, kde je to teď rozvrtaný, mohly by tam být nějaký ty silně ohrožený kytky?
Mgr. Zuzana ŠTÍPKOVÁ, Centrum výzkumu globální změny AV ČR
--------------------
Určitě, právě tady kolem tý cesty sem, já jsem to tu neprocházela systematicky, nedělala jsem žádnej druhovej průzkum, ale jenom když jsem přicházela právě od parkoviště nahoru k těm plochám, tak člověk jde a vidím prostě nějaký pěkný kytky, tak se u nich zastavím a vidím jako, že to je vemeníček a Pseudorchis tady právě kolem tý vyšlapávaný cestičky.
redaktorka
--------------------
To jsou ty orchideje.
Mgr. Zuzana ŠTÍPKOVÁ, Centrum výzkumu globální změny AV ČR
--------------------
To jsou ty orchideje, přesně tak.
Mgr. Pavel HUBENÝ, ředitel NP Šumava
--------------------
Jsou tady pozemky, který jsou soukromý nepochybně a byly soukromý i před pozemkovou úpravou. A jak se k tomu staví správa. No, my jsme nesouhlasili s jakoukoli výstavbou tady v té oblasti už v těch 90. letech, kdy se schvaloval ten územní plán, a důvody byly v podstatě pořád stejný, velká druhová rozmanitost, existence zvláště chráněných druhů, plus ochrana krajinné rázu, protože tady sice vesnice stávala, ale jako z nás už ji prakticky téměř nikdo nepamatuje. A dneska už je to tak významnej krajinnej fenomén, že vlastně i cítíme, že to obecní povědomí je takový, že by vlastně tady žádný domy neměly vzniknout. A další věc je, že v národním parku je zakázán vznik nového sídelního útvaru, takže i kdyby šlo o jakoby rekonstrukci starýho, tak pořád to bude nový sídelní útvar, a protože je to zakázáno, tak by to taky nemělo jít. Takže to jsou takový tři vrstvy, který, na kterých jsme stavěli už tehdy ten nesouhlas. Pochopitelně má to tady ještě nějakou, nějaký další technologický problémy, přístupnost, likvidace odpadních vod, není kam vyústit čistírnu odpadních vod a podobně. Ale to už jsou spíš jako drobnosti. To podstatný je, že jsou tady zvláště chráněný druhy, krajinnej ráz je velice významnej a neměl by tady vznikat nový sídelní útvar.
redaktorka
--------------------
Rozsáhlé pozemky tu podle kupních smluv nedávno nabyl podnikatel Roman Kreuziger. Nám rozhovor odmítl, ale v tisku potvrdil, že tu stavět chce. Jenže cenné partie národního parku před zástavbou dosud částečně chrání zákonný předpis.
Mgr. Pavel HUBENÝ, ředitel NP Šumava
--------------------
Ano, ano. To je v zákoně paragraf 61, všechny nezastavěné pozemky na území národního parku, pokud jsou v soukromých rukou, tak než je ten dotyčný prodá někomu jinému, tak je tam předkupní právo, to znamená, musí je nabídnout správě. Správa má 60 dní na to, aby se vyjádřila, že ty pozemky chce, nebo nechce. Pokud se vyjádří, že chce, tak se potom diskutuje o ceně. A pokud to nevyužije tu možnost, tak se to, tak se to může prodat, komu chce, a pokud se dohodnou na ceně, tak také, že jo.
redaktorka
--------------------
A v případě tady těch pozemků, zrovna mám informace, že je tady jeden velký vlastník, který tu chce i stavět. Došlo tady k tomu?
Mgr. Pavel HUBENÝ, ředitel NP Šumava
--------------------
Ne, ne, ne. Tady právě v tomto případě k tomu využití nebo aplikaci toho předkupního práva nedošlo. My se tomu teďko bráníme nějakou plombou na katastru. A pravděpodobně se tomu budeme bránit i nějakým soudním procesem. Jiný vlastník taky uvažuje o prodeji toho pozemku kousek dál, tak ten už nás vyzval, abychom se vyjádřili, jestli to chceme koupit, nebo nechceme koupit. Takže my jsme se vyjádřili, že chceme. Takže tam to postupuje podle zákona ten druhej případ. V podstatě pro nás to území je tak cenný, že jsme přesvědčeni o tom, že je lepší, aby zůstalo ve státních rukou, a aby stát tady zabezpečoval tu ochranu.
redaktorka
--------------------
I kvůli okolní cenné přírodě nechala v minulosti správa parku odstranit ze Zhůří vojenské objekty bývalé roty. Likvidace a následná rekultivace území stála dle sdělení tiskového mluvčího kolem deseti milionů korun a náklady z 90 % hradila Evropská unie.
Mgr. Pavel HUBENÝ, ředitel NP Šumava
--------------------
Uklidili jsme to místo, vyčistili jsme to místo, ten pozemek byl správy do těch pozemkovejch úprav a právě že pozemkový úpravy vlastně způsobily určitej přesun těch pozemků tak, aby se vydefinovali vlastníci, přístup na ty pozemky a aby se zhojily i ty požadavky na uplatnění historického majetku města Kašperský Hory, takže myslím si, že většina toho pozemku teďko po těch kasárnech je ve vlastnictví města Kašperský Hory.
redaktorka
--------------------
A pokavaď by je Kašperský Hory chtěly prodávat dál, máte předkupní právo?
Mgr. Pavel HUBENÝ, ředitel NP Šumava
--------------------
Předkupní právo, předkupní právo.
Radek DAVID, fotograf, novinář
--------------------
Je tady ohromná nárazová zóna Chráněné krajinné oblasti Šumava, kterou v podstatě nikdo nevyužívá a všechny aktivity stavební, pozemkový všechny se, všechny se hrnou tady do týhle tý centrální Šumavy, kde už v podstatě není pomalu kam utéct. Proto tady vzniká v posledním, já nevím, roce dvou několik občanských aktivit, který mají naprosto diametrálně odlišný názor, než má třeba Svaz obcí šumavského parku, ale bohužel málokdo se jich na to ptá. Já sem na tu lokalitu chodím proto, že je to takové, takové relaxační místo pro oči i pro duši, a nejsem určitě sám. A jako představa, že bych, že bych si tady měl prohlížet nějaké apartmány nebo hotely, mě teda, je pro mě teda vražedná.
