Projev na 19. schůzi Poslanecké sněmovny dne 29. 10. 2014

Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, hezké odpoledne. Já bych nejprve měl jednu faktickou poznámku ke svému předřečníkovi. On zmínil, že Národní park Šumava je pětkrát menší než Bavorský národní... Tam jste chtěl říct (k senátorovi Eybertovi), že je pětkrát větší. Podle posledních údajů Bavorský les je asi zhruba třetinový, co Šumavský národní park. To jen na okraj faktická poznámka.

No, dostalo se nám na stůl poměrně výbušné téma, alespoň soudě podle množství různých emailů a dopisů, které mi došly. Asi i vám došly. Já bych nespekuloval o tom, jestli jsou to výpisy z nějakého automatu nebo jsou to reální lidé. Já jsem se na některé emaily snažil odepisovat a ti lidé na to reagovali, takže já bych tyhle spekulace nechal stranou, jestli jsou to nějaké vygenerované falešné adresy nebo ne.

Ale vraťme se k zákonu. Můj předřečník tady říkal, že zákon byl dobře projednán. Já jsem se tedy sám zúčastnil v minulém volebním období projednávání ministerského návrhu na ministerstvu za ministra Chalupy a musím říct, že tam se toho zúčastnilo mnohem větší spektrum různých skupin, než tady říkal pan senátor - jednak různá občanská sdružení ať už z jedné či z druhé strany, byli tam nejen zástupci řekněme zelených iniciativ, ale i zástupci třeba té protistrany, když bereme tu stranu toho konfliktu nebo toho sporu, byli tam zástupci vědecké obce, univerzit. Takže tady mně trochu tohle zrovna chybí.

A tady bych měl první výtku k projednávání této předlohy - že tam vlastně nebyl zcela dodržen postup, který stanovuje obecná právní norma, kterou je zákon 114 o ochraně přírody a krajiny, který jasně ukládá, že při projednávání takovéto předlohy by se měla účastnit veřejnost a mělo by to být projednáváno s veřejností. Respektuji, že tam byly účastny obce, kraje, ale chybí mi tam i ty další subjekty, které k tomu mají, co říct.

Samozřejmě respektuji to, že tento zákon je svým způsobem kontroverzní právě proto, že se tam střetávají různé zájmy. Je třeba říci, že každá ze zájmových skupin má jiný pohled na to, jak má národní park vypadat. Jiný pohled mají obce, jiný pohled mají kraje, jiný pohled má státní ochrana přírody, jiný pohled mají občanská sdružení. Já se domnívám, že pohled státní ochrany přírody by měl být první, a pak teprve ty ostatní. Můžete se mnou nesouhlasit, nebo naopak, ale je to můj názor na věc.

Teď se vrhneme k samotnému zákonu. Zákon je poměrně stručný. Já to vnímám jako třetí pokus během posledních tří let dát nějaký samostatný zákon k národnímu parku. Otázka je, jestli ho nutně potřebujeme, nebo ne. Park byl vyhlášen nařízením vlády v roce 1991 podobně jako Národní park Podyjí. Existuje tady určitá různorodost ve vyhlašování, protože například Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen zákonem, ale opět se domnívám, že by toto mělo řešit ministerstvo nějakou zastřešující normou, která by potom určovala, jak jednotlivé zákony mají vypadat, a ne, že začneme na základě různých iniciativ, byť dobře míněných, dělat zákony ke každému park zvlášť.

Co se týče paragrafového znění, první paragraf tohoto zákona, který předkládá Senát, v podstatě určuje účel, předmět a vyhlášení, proč park je vlastně vyhlašování. Já jsem zaregistroval různé výtky z různých stran ohledně formulace, ale v podstatě si myslím, že bychom to mohli takto i nechat. Kde je trochu nesrovnalost, je použití pojmů, a to se potom opakuje i v dalších paragrafech tohoto zákona. Pokud znáte zákona 114, tam se v prvních odstavcích vysvětlují různé pojmy, které se tam potom dál používají, což tady není zcela jasně definováno. A to je jedna z mých dalších výtek.

Pak tam máme vymezení národního parku v § 2, což se tam potom děje v příloze. To ponechme stranou, patrně se na tom shodneme.

Pak tam máme § 3, který zřizuje Správu národního parku. Tam se jedná také o standardní paragraf, kde se správa zřizuje.

Následuje § 4, kde je zahrnut plán péče o národní park a členění národního parku. Opět je zde problém s termíny. Používají se termíny, které nejsou nikde předem vysvětleny, což může být zavádějící. Také si myslím, že je tam poměrně sporné určení zonace. Domnívám se, že to by mělo být spíše než zákonem určeno nějakou podzákonnou normou. Je to věc názoru, ale mám k tomu takovýto postoj.

Pak je tam § 5, který udává základní ochranné podmínky. Ten se odkazuje přímo na zákon 114. Je to tak? Ano.

Další je § 6. Potom stanovuje bližší ochranné podmínky a tady se to v některých případech zdvojuje právě se základními ochrannými podmínkami, což by bylo asi možné vychytat. Není to asi tak zásadní věc. Co zaznělo jako další výtka, je, že na základě odst. 4 se určí poměrně velké plochy parku, celkově víc jak 60 %, k možnosti nějaké výstavby, byť ne přímo, že by se tam stavěly hotely nebo nějaké areály, ale určité zásahy to může způsobit.

Pak tady máme § 7, který upravuje vstup a pohyb osob na území národního parku. Tady se shodneme na široké platformě, že vstup by měl být umožněn za určitých podmínek i do prvních zón. Zastávám názor, že přírodu je potřeba ukázat, nemám s tím problém. Domnívám se, že soudný člověk neleze tam, kde nic není, to znamená, aby se prodíral nějakým neprostupným pralesem, to asi málokdo udělá, takže toto lze nějakým způsobem akceptovat. Co tam ovšem vnímám jako určitý rozpor, je stanovení sítě cest. A tady se asi neshodneme. Já si myslím, že to je střet toho, čemu říkáme exekutiva a moc zákonodárná.

Myslím si, že toto by mělo být řešeno v exekutivě, to znamená moci výkonné, a nikoliv přímo zákonem.

Potom zde máme § 8, který řeší péči o les. Jak tady už pan senátor řekl, řeší to několik zákonů. Jednak zákon o lesích a také zákon č. 114 o ochraně přírody a krajiny, který mluví o lesích zvláštního určení, ke kterým patří i lesy v národních parcích, které samozřejmě mají jiný režim než lesy hospodářské. A tady mi chybí odkaz na tento zákon. V odst. 2 je zmínka o speciálních zákonech, je tam zákon o lesích, ale chybí mi tam ta stočtrnáctka, což by taky asi bylo potřeba nějakým způsobem doplnit. Samozřejmě to, že se postupuje podle zákona o lesích, je v podstatě zmíněno už v zákoně o lesích, ale když je to tady vypsané, nic proti tomu nemám.

Co se ovšem může stát konfliktem, je § 4, který vlastně stanovuje výkon práva myslivosti nebo možnost lovu a tam není nějaké konkrétní vymezení. To znamená, že by se tam asi mohlo i losovat (?) v prvních zónách. Já jsem to tam nenašel. Možná to pan senátor vysvětlí nebo nevím, ale vnímám to jako určitý rozpor. Celé toto vnímám jako určitý konflikt s evropskou směrnicí o ochraně ptačích lokalit a jednak i ochraně biotopů zvláště chráněných druhů živočichů.

Ale možná to bude ještě vysvětleno. Nechci tady proti tomu nějak bojovat.

Pak zde máme § 9, který se týká zemědělství. Tam asi nevidím nějaký výrazný konflikt.

§ 10 se týká ostatních pozemků, to znamená pozemků mimolesních a mimo zemědělský půdní fond. Také asi bez nějaké výraznější výtky.

Následuje § 11, který se týká převodu pozemků na obce. Tady zase vnímám určité riziko, že by mohlo dojít například při prodeji pozemku potom, co budou převedeny na obce, asi by to tady chtělo přesněji formulovat. Vnímám to jako určité riziko a nedostatek tohoto zákona.

Máme zde již zmiňovaný příspěvek obcím na zvýšení výkonu státní správy v § 12. Tady se opět dostáváme do určité disproporce s ostatními národními parky, byť jsou menší, jak správně řekl pan senátor, ale myslím, že nemůžeme udělat to, že zvýhodníme jedny obce proti jiným obcím. Je také otázka, jestli to někdo spočítal - jsou to určité dopady na státní rozpočet. To, že obce jsou v národním parku, znamená to, že jsou v určitém stupni omezení, na druhou stranu jim to přináší zase určité nové možnosti. Všichni víme, že je zde potenciálně větší turistický ruch než v jiných obcích. Opět se dostáváme do určitého střetu s jinými obcemi, byť vnímám, že určité omezení to přináší, ale na druhou stranu obce mají i jiné příležitosti na rozdíl od obcí, které jsou mimo národní park.

§ 13 o mimořádných událostech na území národního parku. Já se domnívám, že tady je skoro ten paragraf zbytečný. Řekl bych, že to řeší zákon o integrovaném záchranném systému nebo o požární ochraně. Nevím, jestli je nezbytně nutné to zahrnovat ještě do zákona o národním parku.

Pak je § 14, který zahrnuje přechodná ustanovení.

§ 15 - zrušující ustanovení, který zasahuje do nařízení, kterým se vyhlašoval Národní park Šumava.

A pak tady máme účinnost - § 17.

Pardon, § 16, který zahrnuje změny v obecné normě, kterou je zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

A pak zde máme § 17, který se týká účinnosti.

Domnívám se, že drobných výhrad je tam poměrně velké množství, byť samozřejmě norma je nějakým způsobem zpracovávaná. Vím, že na tom kolegové ze Senátu pracovali, že tam proběhlo i nějaké připomínkové řízení od obcí, krajů, ale nicméně bych se přimlouval k tomu, aby tato norma byla ještě dopracována. Pokud to nenavrhne nikdo jiný, tak budu navrhovat vrácení k přepracování.

Pro tuto chvíli je to asi z mé strany vše a nechám proběhnout diskusi. Děkuji.