Tam, kde jsou stromy nasázené nahusto, nefunguje podle lesníka Aleše Erbera vodní cyklus. Sucho je pak dvojnásob zničující. Koruna podle něj slouží jako motor stromu a potřebuje místo, aby se dostatečně rozrostla.
Je to, jako by v místě probíhala neviditelná čára, od níž může jít člověk snadno – jako Cimrmani – jednou na sever a podruhé na jih. Ovšem s tím rozdílem, že na jednu stranu jde člověk do zdravého lesa, na druhou do toho hospodářského. Tady v lesích na Pardubicku to vypadá, že si oba přístupy skutečně odporují. Rozdíl mezi lesem přírodě blízkým a tím, který je pěstovaný pro dřevo, je na první pohled patrný.
Celý článek najdete zde.
