Zdíkov –Odlistopadu se děti z Mateřské školy Zdíkov pravidelně každý čtvrtek účastní „Školky v lese”. Nabízí se otázka, co dává lesní školka dětem?

Lesní školka je součástí předškolního vzdělávání. Jejím úkolem je rozvíjet osobnost dítěte, podporovat jeho tělesný rozvoj a zdraví. Nabízí dětem pohyb v přirozeném prostředí se zaměřením na odhad vlastních možností, rozvíjení schopností, utváření a posouvání vlastních hranic.

Učí děti přirozenou a nenásilnou formou poznávat přírodu a vše kolem ní.

Co na to učitelky?

Činnosti a hry venku pobízí děti k větší fyzické aktivitě a dávají větší prostor k samostatnosti a rozhodování o sobě samém. Děti se učí správně se v přírodě chovat, vnímat zvuky (zpěv ptáčků, zurčení potůčku, ale i ticho), cítit vůně, hrát si s přírodními materiály, které rozvíjí kreativitu dětí, a tím si zlepšují hrubou motoriku. Celé dopoledne tráví děti za každého počasí na čerstvém vzduchu, tím posilují svůj imunitní systém, zlepšují fyzickou kondici a stávají se samostatnějšími.

Po svačině ve školce se děti obléknou, sbalí si batůžky s pitím a malou svačinkou od maminky a před školkou už na ně čekají lektoři Lenka s Jirkou. Všichni se rituálně v kruhu pozdraví, seznámí se s denním programem a pak vyjdou společně do přírody. Teď za pěkného počasí vychází již dříve a svačinu si berou s sebou. Nezbytnou součástí je vozík, ve kterém je kufřík s nářadím, motyčky, lopatky, provazy a lana, plachta na odkládáníbatůžkůapodsedáky,aby děti při činnosti neseděly na zemi. O vozík se děti cestou střídají a pomáhají si s jeho tažením. Když dojdou na určené místo, sesednou se, aby se dozvěděly a naučily něco nového. Poté následují spontánní aktivity dětí dle vlastního zájmu. Pomyslně se dělí na „pracovní skupiny”, kde mají možnost si vybírat, měnit činnosti a vydržet u nich dle vlastního uvážení.

Každý týden jsou pro děti připravena různá témata a činnosti s nimi spojené. Seznamují se s novými pranostikami a tradicemi, poznávají, jak vypadají rostliny a zvířata v jednotlivém ročním období, a učí se pracovat s opravdovýmfunkčním nářadím, které děti vidí a drží v ruce poprvé v životě.

Ve „školce v lese” je trochu volnější režim, přesto musí všichni dodržovat pravidla a vždy jsou seznámeni s tím, jak bezpečně zacházet s nářadím. Zatloukají hřebíky, řezají pilkami klacíky a s lupami bádají pod pařezy, jestli tam nenajdou broučky nebo pavouky. Pomocí provázku staví „domečky”, houpají se na lanových houpačkách a zdolávají různé provazové průlezky i nízké lanové překážky.

Učitelka MŠ se do programu zapojuje jako pozorovatel, je nápomocná dětem, ale má právo veta. Pokud vyhodnotí, že činnost překračuje rámec bezpečnosti, vedoucí lesní školky názor respektují.

Čas ale rychle utíká, a tak se musí vše sbalit, uklidit a společně se všichni vrací do školky na oběd. Před školkou se opět rituálně rozloučí a všechny děti mají možnost se vyjádřit, co se jim nejvíce líbilo, co by si chtěly zopakovat, ale i co se jim nelíbilo, nebo co by si přály dělat příště.

Všichni se do lesní školky vždy těší. Nejen děti, ale i paní učitelky. Spokojeni jsou i rodiče, protože jen málokdo si najde čas chodit s dětmi do přírody.

Co na to děti?

Ve čtvrtek nemůžeme dospat. Sotva přijdeme do mateřské školy, už se ptáme: „Kdy bude ta lesní školka?”Nasvačímese a rychle, rychle do šatny. Oblékneme se, vezmeme batohy na záda a jdeme za Lenkou a Jirkou. Ti mají už přichystaný vozík s nářadím a s různými zajímavými předměty. Lenka nás seznámí s tím, co budeme dnes dělat, připomene, jak se chovat, aby se nám nic nestalo, a vyrazíme. Když jsme na místě, většinou v parku, odložíme si batohy na připravenouplachtu,vezmemesi sedáky a posvačíme. Potom nám Lenka povídá zajímavé věci o přírodě i o zvířátkách. Často hrajeme různé hry a dokonce tvoříme z přírodnin, které jsou kolem nás. Později nám Jirka vyrobí houpačku, natáhne lana a my po nich lezeme. Kromě toho máme po rucepilky,kladívka,hřebíkya sekyru, kdybychom chtěli pracovat třeba se dřevem, které jsme minule našli v lesním porostu. Můžeme také zkoumat přírodu zblízka, protože se na vozíku najde i lupa. Na vše dohlíží paní učitelka. Čas utíká tak rychle, že už musíme odejít. Uklidíme nářadí, napijeme se a odcházíme. Někdo tlačí vozík, někdo ho táhne a někdo se dokonce veze. Ostatní pozorují přírodu ještě po cestě.