Ve sněmovně proběhne odložené hlasování o senátním návrhu zákona o Národním parku Šumava, který může ochranu našich jižních hor dokonale pohřbít.

Hnutí Duha mobilizuje podporu stejnému postoji, jaký už zaujala vláda, když návrh odmítla. Do sněmovny znovu míří zákon, jehož název klame. Vznikl v Senátu, tváří se, že je o národním parku Šumava, ale fakticky jej hodlá zlikvidovat, píše Zbyněk Fiala, dlouholetý šéfredaktor Ekonomu na portálu vasevec.cz.

Místy je návrh docela šílený, když lesy v národním parku vyjímá z působnosti zákona o ochraně přírody! Kdoví, kdo všechno už je natěšen, protože investičně bezcenná půda, jejíž užití je zatím striktně omezeno, by tento zákon změnil v pravý poklad, ve stavební pozemky s cenou jak na Václavském náměstí. Vláda už senátní návrh senátorů odmítla s argumentem, že úprava národních parků by měla být součástí zákona o ochraně přírody.

Avšak velké prachy neberou vládu moc vážně, takže to ve sněmovně bude kdo s koho. Zákon má být projednáván na schůzi, která začíná již ve středu.

Zbyněk Fiala: Strategické hrozby, na které nejsme připraveni

Hnutí Duha burcuje média na obranu divočiny a vyzývá koaliční poslance, aby, jednání o Šumavě neodkládali a senátní návrh hned v prvním čtení zamítli.

Proč?

Podle důkladně vyargumentované tiskové zprávy Hnutí Duha je senátní návrh zákona nepřijatelný především z těchto důvodů:

- umožňuje až na dvou třetinách národního parku další výstavbu, a to včetně velkých developerských projektů.

V § 1 čteme: Posláním národního parku je vedle naplnění cílů ochrany a zachování typického vzhledu krajiny rovněž umožnit jeho využívání k veřejnému poznání, vzdělávání, rekreaci a turistice, jakož i k podpoře udržitelného rozvoje územně samosprávných celků, na jejichž správním území se národní park rozkládá.

Dále v § 6 odst. 4: Pozemky fyzických a právnických osob, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly zařazeny do I. zóny národního parku podle dosavadních právních předpisů, lze do I. zóny národního parku zařadit pouze s písemným souhlasem jejich vlastníka.

- nezajišťuje vůbec, že v národním parku bude jakékoli místo pro divokou přírodu – tedy účel, kvůli kterému se národní parky zřizují (§ 4);

- vyvádí pozemky z majetku státu (podle § 11 se převedou bezúplatně do vlastnictví obce. Příslušné rozhodnutí se bude opírat o to, co obsahuje plánovací dokumentace obce, tedy že tyto pozemky „neleží v nezastavěném území” a nejsou určeny „k plnění funkce lesa”);

- vychází vstříc spekulantům s pozemky, a tozměnou hranic zón (příloha č. 4);

podporuje developerský projekt lanovky a sjezdovky na Hraničníku, v jedné z nejcennějších částí parku, kde žijí vzácní tetřevi (zákon navrhuje převést pozemky pod plánovanou lanovkou a sjezdovkou rovnou do zóny s nejbenevolentnějšími pravidly pro výstavbu, přestože klíčový expertní posudek, který si objednalo ministerstvo životního prostředí, říká, že tuto stavbu nelze legalizovat);

- snižuje ochranu lesů v NP dokonce na nižší úroveň, než platí pro lesy mimo NP(!); péče o lesy v národním parku podle návrhu nemá nadále podléhat zákonu o ochraně přírody, ale pouze zákonu o lesích – takže by byly dokonce méně chráněné než sousední komerční lesy, kde platí zákony oba (§ 8 odst. 2);

- umožňuje lov zvěře v národním parku, a to všudekromě intravilánů obcí (§ 8 odst. 4).

Jak dále upozorňuje Hnutí Duha, podporu šumavských obcí si senátoři zajistili paragrafem, podle kterého mají již nyní bohaté obce v národním parku dostávat od státu finanční náhradu „za ztížení péče o všestranný rozvoj jejich území a ztížení péče o potřeby jejich občanů". Tento argument je naprosto vylhaný, obce v národním parku mají dvojnásobné příjmy a podstatně nižší nezaměstnanost než obce mimo národní park, protože tam přijíždí ročně téměř dva miliony návštěvníků (Zeman, R.: Výhody a omezení obcí ležících ve správním území Národního parku Šumava z hlediska zdrojů obecních příjmů, Vysoká škola evropských a regionálních studií, o. p. s., České Budějovice, 2008).

Hnutí Duha zaslalo poslancům podrobné informace o tom, jaká rizika senátní návrh obsahuje, včetně publikace, která ukazuje příklady vybraných deseti krásných míst, jež by návrh zákona mohl zničit.

Nejvýmluvnější seznam konkrétních stavebních firem, realitních kanceláří a podnikatelů spjatých s politiky, kteří si už dopředu nakoupili cenné pozemky, jež by senátní návrh proměnil na stavební parcely tím nejjednodušším trikem - převodem do třetí zóny s nižším ochranným režimem.

Senátní návrh na konci července jednomyslně odmítla vláda. Přesto na minulé schůzi poslanců nebyl senátorský návrh zamítnut, ale právě díky hlasům zejména vládních poslanců bylo hlasování odloženo.

Přes 43 tisíc návštěvníků národního parku a lidí z celé republiky i Šumavy samotné přitom apelovalo peticí na zákonodárce, aby jasnými pravidly zajistili ochranu divoké přírody před těžařskými firmami a krásné šumavské krajiny před developery a spekulanty s pozemky. Petici již projednal parlamentní petiční výbor a výbor pro životní prostředí.

Hnutí Duha má kredit, letos dostalo prestižní cenu nadace EuroNatur, mimo jiné i za „mimořádné zapojení do úspěšné ochrany NP Šumava během dvou posledních desetiletí”. Expert Duhy na ochranu lesů Jaromír Bláha, který tuto cenu v minulých dnech ve Švýcarsku přebíral, připomíná, že proti zákonu vytrvale vystupuje ministerstvo životního prostředí, ochránci přírody, vědci, aktivní šumavští obyvatelé i někteří starostové. Poslanci tak podle jeho slov svým hlasováním vyjádří, „zda chtějí na Šumavě národní park s divokou přírodou, za níž jezdí dva miliony turistů ročně, nebo lunapark, kterému zbytky přírody dělají jen jakousi kulisu”.