V článku z minulého týdne s názvem Vytunelované lesy NP Šumava jsou dále těženy, tentokrát za účelem zisku! Petr Martan kritizuje, že dnes se v lesích NP Šumava těží standardní objemy dřeva při přeměně smrkových monokultur na smíšené lesy, přestože je „předtěženo" díky vysokým těžbám při nuceném kácení během kůrovcové kalamity v letech 2007 až 2013.
Skutečnost, že správa parku dnes konečně intenzivněji převádí smrkové monokultury na smíšené lesy v nižších polohách a logicky tam kvůli tomu těží smrky, je zcela v pořádku. Mělo se to však dělat už před dvaceti lety, jak navrhovali ekologové a přírodovědci. Dnes už by tam rostly dvacetileté buky a například riziko kůrovcových kalamit by bylo výrazně menší. Tehdejší ředitel Žlábek ale místo toho „bojoval" s kůrovcem v nejvyšších polohách, kde jsou přirozené horské smrčiny a buky ani jedle tam neporostou. Tím dnešní stav Šumavy zavinil. Jednoznačně bylo totiž dokázáno, že vznik dnešních holin a toho „předtěžení", o kterém Petr Martan mluví, jsou důsledkem těžby kůrovcem napadených stromů v horských smrčinách na hřebenech ve druhé polovině devadesátých let právě za ředitele Žlábka. Tehdy mnohé lokální těžby narušily stabilitu rozsáhlých lesních porostů natolik, že vítr pak mohl daleko snadněji tyto vzniklé holiny rozšiřovat a Kyrill v roce 2007 těžbou narušené porosty úplně rozmetal.
Světe div se – tedy přesně to, co Petr Martan navrhuje jako „recept" či prevenci, bylo naopak důvodem polomů a následných velkých těžeb. Tam, kde se předtím nezasahovalo, Kyrill pokácel jen jednotlivé stromy, nebyly tam plošné polomy. Kdyby ministr životního prostředí Bursík nerozhodl v roce 2007 o ponechání části polomů a došlo by k jejich vytěžení, tak by nově obnažené lesní stěny vyvracel další vítr, a tak by se vše opakovalo, dokud by nebyly šumavské hřebeny zcela holé. Takto se sice rozmnožil kůrovec, avšak suché stromy dnes zároveň fungují jako větrolam i ochrana mladých smrků, které pod nimi vyrůstají. Problém byl, že se pak proti kůrovci zasáhlo v nižších polohách na mnoha místech dříve, než gradace kůrovce samovolně odezněla. Tam vznikly obludné holiny. Za připomenutí stojí, kdo nejvíce k zásahům proti kůrovci, a tím i k těžbě tehdejšího ředitele parku Krejčího nejvíce tlačil – hejtman Zimola a senátor Jirsa, kteří jej teď z velkých těžeb nejvíce obviňují. Pouze na několika místech, kde bylo bezzásahové území dostatečně široké, se potvrdilo, co říkali vědci – kůrovec se sám zastavil, aniž se tam těžilo. A ještě snad pár slov k duchu celého článku pana Martana – neznalý čtenář by z něj totiž mohl nabýt dojmu, že autorovi nejde o nic jiného, než o blaho šumavské nedotčené přírody. Pravdou je však bohužel opět opak – je třeba říci, že pan Martan je dlouholetým bojovníkem proti bezzásahovému vývoji na Šumavě, autorem petice Petice NE35 procent prvních zón v NP Šumava atd. Dokonce i senátní návrh zákona o NP Šumava, předložený senátory Jirsou a Eybertem (ODS), který sněmovna loni zamítla pro jeho vstřícnost k developerům a možnosti zástavby na většině území parku, mu byl příliš vstřícný k přírodě a sám se k němu vymezoval. Asi proto, že se k němu vymezuje rovněž prezident Zeman, jeho velký vzor.
Možná by tak bylo lépe, aby se pan Martan zasadil o to, aby slovo „duchovní" v názvu Komunity pro duchovní rozvoj, pod jejíž hlavičkou svůj článek vydal, nahradil slovem „těžební". Bylo by to pravdě daleko blíže a velmi by to napomohlo srozumitelnosti jeho textů.
Zastánce těžařů v roli kazatele o duchovním rozvoji (Českobudějovický deník)
Monitoring médií
- pátek 19. červenec 2024
- České vrtulníky už bojují s požáry v Bulharsku, potvrdili hasiči (ČTK)
- Reportáž z Bulharska: Lesní požár vypálil vesnici, jinou před plameny chrání sami obyvatelé (novinky.cz)
- Plzeň ošetří injektáží speciálních přípravků ke kořenům devět stoletých stromů (ČTK)
- Kriticky ohrožené tučnici české se na Shnilých loukách na Českolipsku opět daří (ČTK)
- Kampaň se satirickým slovníkem má upozornit na spektrum dopadů klimatické krize (ČTK)
- Lesníci v Jeseníkách spolupracují s dobrovolníky z Hnutí DUHA sedmým rokem (TZ LČR)
- Ochrana Krušných hor bez CHKO nestačí, tvrdí starosta. Věřím v odpovědnost lidí, namítá lesník (ČRo - plus.cz)
- Disturbance – jev, který zajišťuje bohatství (zahradaweb.cz)
- Pomůžete sčítat černé čápy? Ochranáři vědí v Orlických horách o třech hnízdech (nachodsky.denik.cz)
- Koně v Mezně do lesa neposílají, slouží jim dálkově ovládaný lanový naviják (Mělnický deník)
Poslední komentáře
-
České vrtulníky už bojují s požáry v Bulharsku, potvrdili hasiči (ČTK)
A nikde žádný smrkový souše. :sad: https://www.youtube.com/watch?v=TuhElrrQRzs ... -
ASZ ČR požaduje jasné rozlišování státních a soukromých lesů (asz.cz)
Jsem starý vlastník lesa asi jako vy, paměť už tak neslouží, ale před x ... -
ASZ ČR požaduje jasné rozlišování státních a soukromých lesů (asz.cz)
Obávám se, že Vaše odpověď je přesně ve stylu "vlastníkům lesů lesáky a ... -
ASZ ČR požaduje jasné rozlišování státních a soukromých lesů (asz.cz)
Připomínek ASZ bych se rád zastal, jsou vcelku rozumné a u OLH a plateb ... -
„Raději začneme včelařit.“ Myslivci se obávají pokut, které jim chce rozdávat stát (novinky.cz)
Tak páni myslivci včelařte a věřte, že včelky vyžadují péči, což vám ... -
Kladivo na myslivce (MF DNES)
Tak pod "pokličkou našich nimrodů", jak je možné, podobně jak u kůrovců ... -
ASZ ČR požaduje jasné rozlišování státních a soukromých lesů (asz.cz)
Ale ano, dále je upravováno na krajích a ty často požadují platný ... -
Jakub Hruška: Česká krajina zažívá krizi biodiverzity. V přírodě ubývá hmyzu, ptáků, v podstatě všeho (novinky.cz)
Panu profesoru rodinný les nesežral kůrovec, pan profesor rodinný ...