Navzdory protestům začalo kácení v Bělověžském pralese
Nejstarší evropský prales takový zářez ještě nezažil. Polská vláda rozhodla, že z něj vytěží 180 tisíc kubíků dřeva, což je v hrubém přepočtu asi 70 tisíc vzrostlých stromů se skoro půlmetrovým průměrem kmene.
Protestují ochranářské organizace, obočí zvedá Evropská komise, a nesouhlasí dokonce ani nábytkářský gigant IKEA, který čtvrtinu řeziva pro svoji světovou produkci nakupuje právě z Polska; jeho vedení prohlásilo, že dřevo z Bělověžského pralesa kupovat nebude. Tito všichni mají totiž obavy, že tak rozsáhlá těžba pralesu i jeho obyvatelům uškodí.
Pily začaly řezat minulý týden a polská konzervativní vláda své rozhodnutí hájí argumenty, které známe i z boje o českou Šumavu. Prý se rozmnožil kůrovec a padající stromy by mohly zabít turisty.
Kromě toho vláda vyčítá své předchůdkyni, že stát na pralese prodělával, když dřevo dostatečně netěžil.
Z hlediska zákona má polská vláda relativně volné ruce, protože těžba má probíhat mimo území, kde člověk nesmí zasahovat. Nicméně předchozí vláda uznávala argumenty ochranářů, že prales je důležitý jako celek a nadměrná těžba v méně chráněné zóně by měla negativní vliv i na tu nedotknutelnou.
Nová vláda naopak říká, že chce pralesu pomoci, protože šířící se kůrovec ohrožuje také rezervaci. Na druhé straně ale těžbu rozplánovala na deset let, což na účinný boj proti kůrovci příliš nevypadá, a polovina ze stromů oficiálně určených na výrub kůrovcem napadena není. Vládní plán ovšem podporují lesníci i místní vesničané v této chudé části východního Polska, z nichž mnozí volili konzervativce právě v naději, že jim jejich vláda pomůže najít si práci, třeba jako dřevorubci.
Vědci v Radě pro ochranu přírody, která patří pod ministerstvo životního prostředí, namítali, že prales si s kůrovcem poradí, stejně jako si s ním dokázal poradit po celou dobu své existence. Postavili se proti plánované těžbě a ministr je z rady vyhodil (32 odborníků z 39).
Lepší než Yosemity
Bělověžský prales má rozlohu 1500 kilometrů čtverečních, tedy asi dvojnásobnou než Praha, není tedy příliš velký, nicméně – jak uvádějí autoři na webové stránce National Geographic – ve vědeckých kruzích je populárnější než Yosemitský národní park v USA. Je to totiž poslední evropský prales, který lze studovat jako autentický a vypadá přesně tak, jak vypadala prakticky celá Evropa před deseti tisíci lety před nástupem zemědělství. V relativně velkém počtu v něm žijí nejen zubři, ale také jinak vzácné velké šelmy jako vlci a rysi.
Část pralesa sahá do Běloruska, tam je však kompletně chráněn jako národní rezervace. Na obranu pralesa už se chystají právníci z organizace ClientEarth a podle deníku The Guardian zřejmě podají žalobu u Soudního dvora EU, že je těžba nelegální, protože polská vláda neprovedla před těžbou studii o možném ohrožení původní fauny a flóry, jak přikazují evropské směrnice. Počátkem června se do pralesa chystá na kontrolu také delegace světové organizace UNESCO, která prales v roce 1979 prohlásila za světové přírodní dědictví.
