Ing. Antonín KUSBACH, Ph.D. ekologie a rozvoj lesů
--------------------
Mongolsko je zemí pouští, stepí a pastvin, ale také hor a lesů. Převážně na severu v horách rostou tyto krásné zelené lesy. Pokud se ale podíváte blíže, vidíte, že lesy jsou zdevastovány, ubývá jich a to je fakt, proč jsme zde a pracujeme na projektu rozvoje lesů a ekotypu místních dřevin.
redaktor
--------------------
Převažující obživou Mongolů je pastevectví. Proč? Téměř 90 % rozlohy země, která je dvacetkrát větší, než Česká republika, je díky suchému kontinentálnímu klimatu bezlesých a z velké části nehostinných. Jako například poušť Gobi. Lesy slouží jako pastviny pro stáda ovcí, koz, hovězího dobytka, jaků, koní a velbloudů. Půda, na které Mongolové kočují, byla vždy všech. Pastevci ji ctí jako přírodu, které jsou součástí. Proto je dodnes jejich práce spojená s mnoha rituály.
Ing. Antonín KUSBACH, Ph.D. ekologie a rozvoj lesů
--------------------
Les Mongolové, pokud byl v dosahu, po staletí využívali. Docházeli do něj pro tenčí dříví, které snadno transportovali, ze kterého vyráběli ohrady, lehké přístřešky na ochranu stád za tuhých zim před vlky, před medvědy, docházeli do něj pro lesní plodiny, někdy také na lov. V současné době v nových sociálně ekonomických poměrech se situace dost zásadně změnila v tom, že se les stal jejich majetkem. Mongolové si mohou les najmout a stal se vlastně střetem zájmu starých, tradičních s novými ekonomickými zájmy. Je velice těžké nomáda, pastevce hospodařit v lese. Je potřeba lesu začít vracet, nejenom z něho stále brát, jako to dělali doposud.
Tuvshinjargal DAGVASUREN, konzultant
--------------------
Vztah pastevců vůbec k přírodě, hlavně k lesu byla omezená, protože pokrytí lesa na mongolské území je jenom 8 %. To, co zůstalo a chtějí to udržet, na to musejí být organizovaně nebo podle dohody místních obyvatel, konkrétní těžba nebo konkrétní obnova lesů musí být zorganizovaná.
osoba
--------------------
Je to jinak malinko, než ...
Ing. Richard SLABÝ, koordinátor projektu
--------------------
Díky spolupráci České vesnické akademie v Trutnově a Darchanské univerzity nám byla už při té /nesrozumitelné/ cestě vytipována tady rodina Arvina a Ojontuiy, což jsou vlastně představitelé družstva "Domogt Sharyn Gol". Čím víc do toho pronikáme, tak tím víc si uvědomujeme, že to je naprosto zásadní a klíčová věc, abysme v lokalitě našli někoho, nějakou firmu, nějaký, nějakou rodinu, která prostě to potáhne, ten projekt za místní a zaručí, že, až ten projekt skončí, takže vlastně neskončí, nezanikne to, co jsme tady do toho projektu investovali a dali jako Česká republika.
osoba
--------------------
Firma Domogt Sharyn Gol dostala mnoho ocenění za péči o les ještě před začátkem projektu a vlastně při řešení každodenních problémů s tím projektem se ukazuje, že jak o ten projekt hodně stáli, tak si ten projekt opravdu zaslouží.
Arvindelger DAMPIL, ředitel Domogt Sharyn Gol
--------------------
Co se týká mé rodiny, jsme už třetí generace, která pracuje v lesnictví. Můj otec Sharap Dampil byl dlouhá léta ředitelem dřevozpracujícího závodu v Bugantu, pak nastoupil na ministerstvo jako lesní inženýr. Já sám jsem také lesním inženýrem. Můj syn Amartuvshin příští rok skončí vysokou školu v oboru lesnictví a velmi bych si přál, aby pokračoval v tom, co jsme s našimi českými kolegy vybudovali a rozvíjel to do budoucna.
Amartuvshin ARVINDELGER, syn Arvina
--------------------
Já osobně si nejvíc cením na česko-mongolském projektu pomoci v oblasti nových technologií v boji proti dezertifikaci. Také jsem pochopil, že bez patřičné znalosti a technologie věc nejde dál, i když se člověk sebevíc snaží.
redaktor
--------------------
Každý rok ubývají v Mongolsku tisíce hektarů lesů. Na jejich devastaci se podílí zejména požáry, ale také lesní těžba a důlní činnost. Například od roku 2000 do roku 2012 ubylo téměř 300 tisíc hektarů lesa. Za posledních 30 let bylo registrováno 178 velkých požárů na ploše přes 5 milionů hektarů. To je 36 % rozlohy jehličnatých a listnatých lesů. Tato čísla je nutno brát s velkou rezervou, ale i tak je informace přinejmenším stejně hrozivá jako známé údaje o úbytku tropických pralesů.
Ing. Antonín KUSBACH, Ph.D. ekologie a rozvoj lesů
--------------------
Jsme vyrazili za doktorem Cerendašem, který je tady v regionu uznávaným lesnickým odborníkem. Pracoval dlouhá léta v Akademii věd v Botanickém ústavu v Mongolsku. Jako lidé, kteří neznají specifika v oblasti, jedeme se zeptat, jak to tady vypadá a získat určité znalosti, které zatím nemáme.
Tsedendash GONCHIGJAV, Ph.D., konzultant
--------------------
Přirozené příčiny úbytku lesa nemůžeme ovlivnit. Na druhé straně máme vlivy člověka na les. Je to především těžba, pak požár a třetí je hmyz. A nejškodlivější je holoseč.
Tuvshinjargal DAGVASUREN, konzultant
--------------------
V severní části Mongolska, kde se pastevci nacházejí blízko u lesa, usiluje to ... mojí, že je to špatné, tak to, co zůstalo, oni chtějí udržet. Už v dnešní době začínají vznikat místní spolky a už začaly tyto spolky pronajímávat od státu lesní plochy.
redaktor
--------------------
Náprava devastovaných lesů vede přes osobní motivaci a vztah k lesům lidí, právě takových, jako je rodina pana Arvina, také přes aktivity v podobných firmách, jako je pastevecko-lesnické družstvo Domokt. Členové rodiny, paní Oyuntuya, její syn Amra i zeď Míša, se společně s pracovníky družstva sešli při školkování sazenic dřevin, které jsou důležité pro budoucí zalesňování jejich i cizích lesů.
Oyuntuya ZAGDSUREN, výkonná ředitelka Domogt Sharyn Gol
--------------------
Naše firma Domogt Sharyn Gol provozuje svou činnost v oblasti lesnictví již 20 let. Náš hlavní cíl je chránit les a zalesňovat jej. Mimo to je naším velkým snem dál koncepčně rozvíjet mongolský les do budoucna. Proto jsme nesmírně šťastni, že díky česko-mongolskému projektu se tento náš sen začíná plnit.
Ing. Antonín KUSBACH, Ph.D. ekologie a rozvoj lesů
--------------------
Požár je přírodní faktor, se kterým se tady v mongolské tajze musí počítat. Klimatická změna a globální oteplování způsobuje zvyšování frekvence požáru v kraji. Člověk sám přispívá ke zvýšení frekvence požáru. Požáry jsou tedy problémem v blízkosti velkých lidských sídel, jako je zde v Mongolsku Ulánbátar, ale hoří samozřejmě i zde v těchto přirozených pralesích. Tento modřínový prales vyhořel asi deset, dvacet roků zpět. Dokladují to zbytky, shořelé zbytky kmenů, jako je tento, zčernalé báze kmenů a také přirozené zmlazení modřínů, které vyrostlo díky vlastně starým modřínovým stromům, které přežily požár.
redaktor
--------------------
Les shoří velmi rychle, ale jeho obnova trvá mnoho let. Pokud jej chceme urychlit uměle, tato cesta není lehká a je třeba počítat se spoustou překážek. Ve školce Domogt se o tom Arvinova rodina právě přesvědčila. Líhnou se housenky jednoho z největších škůdců zdejších lesů - můry bekyně. A začínají problémy s houbami na semináčcích. Arvinova rodina je odhodlána udělat pro zdárný růst sazenic vše. Pozvala místního lámu k tradičnímu rodinnému obřadu, jehož účelem je, mimo jiné, získat přízeň přírodních sil po zbytek roku.
Dashdorj YONDON, láma
--------------------
Páni všeho tvorstva jsou též velkorysí k těm, kteří jsou poslušní zákonům přírody, šetrní k přírodě a odměňují je blahobytem a ochraňují jejich rodiny a zdraví.
redaktor
--------------------
Ale ani charismatický láma nedokáže ovlivnit dopady klimatické změny, jejíž účinek v Mongolsku posiluje nadměrná pastva.
Ing. Richard SLABÝ, koordinátor projektu
--------------------
Na bázích svahů v údolí řek hrozí dezertifikace, šíření stepí a pouští, které není typické jenom pro pouštní oblasti v Gobi, ale i tady na severu Mongolska. Toto je mocná duna vátého písku. Roste na něm borovice, případně jilmy. Velmi důležité dřeviny, které zpevňujou tyto dumy a váté písky. Proto je nezbytně nutné nechat řídké lesy, neboli lesostepy na těchto dunách, nekácet, neodstraňovat porosty a zabránit tak šíření toho písku dál.
redaktor
--------------------
Lesní i lesostepní vegetace reaguje na globální oteplování a častější požáry úbytkem množství i kvality. Na změnu vegetace pak reagují pastevci a jejich stáda. Jak? Stěhují se za lepším - blíže k dostupné vodě v bezlesých údolích a tím ještě zahušťují spásání a také blíže k lesu, odkud voda většinou pochází. Těžba dříví je často neřízená a divoká. To znamená, nekontrolovaná a neprofesionální. Probíhá bez dodržování základních ekologických principů. Těží se takzvaně "naholo" - odkrytím povrchu do té doby stíněného stromy - bez následného zalesnění a bez podpory přirozené regenerace lesa. Vytváří se tak vstupní brána k erozi. Ilegální těžba je legislativou málo postihována.
Ing. Richard SLABÝ, koordinátor projektu
--------------------
Tento svah byl v podstatě vytěžen. Byl tu poměrně podle pařezů hustý les. Z neznámého důvodu les vytěžili, pravděpodobně ilegálně, pak si uvědomili chybu, nebo chtěli to napravit tím, že celý svah oplotili pravděpodobně proti dobytku, ale už tady není další fáze, která by měla přijít, dejme tomu, zalesnit tu vytěženou plochu. Chybí tady mladé stromy, které se sem normálně nedostanou, protože les vzdálen, semena, potenciální zdroj přirozené obnovy nejsou, takže nezbývá nic jiného, než to zalesnit uměle, ovšem bude to problém, protože nastupuje eroze, vegetační kryt je stále dobrý, ale ten les se sem pravděpodobně sám nevrátí.
redaktor
--------------------
Těžba a zpracování dříví je jednou z dalších aktivit Arvinovy rodiny. Jako jedni z mála si ale uvědomují, že je potřeba v lese nejen těžit, ale postarat se také o jeho další žádoucí vývoj. Práce v lese, na pile a školce je přerušena nečekanou událostí. Syn pana Arvina objevuje jurtu a rypadlo zlatokopů na pozemcích družstva. Zlatokopové však odmítají pozemek opustit a tak jim dva členové rodiny jedou ukázat oficiální dokumenty, které potvrzují nelegálnost těžby. Dokladem vážnosti situace je zbraň, kterou si oba mladíci berou s sebou.
Ing. Richard SLABÝ, koordinátor projektu
--------------------
Tak uvidíme, jak to dopadne, no. Jestli budou svolný, nebo jestli se to bude muset řešit nějakou úřední cestou.
Nyambat NYAMDAVAA, zeť Arvina
--------------------
Tady vidíte hluboké stopy bagru, který patří soukromé těžební firmě. S tímto strojem pronikli do chráněné oblasti, která je ve vlastnictví firmy Domogt Sharyn Gol. Jelikož tato oblast byla zalesněna, je to činnost mimo zákon. Pokoušejí se zde těžit a bagr pendluje přes tuto oblast. Rypadlem vyhloubili studnu do hloubky asi tři metry, zničili lesní cestu, postavili těžařský tábor a tím vším znečistili chráněné území. Jejich licence platí na území Mongoid a nikoli na Domogt, které je chráněnou oblastí.
Ing. Richard SLABÝ, koordinátor projektu
--------------------
To byli jenom takoví pěšáci, kteří buďto nevědí, anebo nevědí, že nevědí, že jsou na jiným území patrně, než na který mají povolení a 18. údajně teďka července by měl přijet jejich boss a budou si to tady muset vyjasnit.
Ing. Tadeáš ŠTĚRBA, ekologie a rozvoj lesů
--------------------
Těžba zlata v horních částech vodních toků negativně ovlivňuje vodní funkce lesů. Zejména kvalita pitné vody nezbytná pro dobytek a lidi žijící v rozlehlé mongolské krajině je ohrožena.
redaktor
--------------------
Sociálně ekonomické změny po roce 1990 ovlivnily tradiční způsob života kočovných obyvatel. Pastevec je nucen chovat se tržně a myslet na konkurenci souseda - kapitalisty. Tento šok je možná větší než předcházející šok z feudalismu do socialismu. Nomádské obyvatelstvo není schopno se v nových podmínkách tradičně uživit. Nejméně bolestivé východisko z chudoby a nezaměstnanosti je zvýšení počtu chovaných zvířat. Neoficiální odhady se blíží 70 milionům. Stepní krajina těžko snáší nadměrné stavy dobytka. Zvířata pronikají za pastvou do lesů i přes pastevci proklamovaný dohled nad státy.
Tsedendash GONCHIGJAV, Ph.D., konzultant
--------------------
Nyní v současnosti má každý pastevec tisícihlavé stádo a začínají problémy mezi pastevci navzájem a také mezi nimi a lesem.
Narankhuu DORJ, ochránce přírody
--------------------
Volně pohybující se stáda poškozují sadby. Proto se jako státní úředník snažím vysvětlit tuto komplikovanou situaci našim pastevcům a společně s nimi ji řešit. Musím také podotknout, že i postoj pastevců se v této otázce změnil v poslední době k lepšímu. Když se dobře staráte a ochraňujete les, ten pak dobře roste. Tady je jasný důkaz toho, že na straně, kde postavili ploty, aby ochránily stromy, je les a bohužel na protější straně žádné stromy nejsou.
Ing. Antonín KUSBACH, Ph.D. ekologie a rozvoj lesů
--------------------
Rozpor mezi tradičním pastevectvím při neudržitelném počtu zvířat a snahou o zavedení trvale udržitelného hospodaření v lesích, ve zdevastovaných lesích je pravděpodobně největším problémem v současné mongolské krajině.
Tsedendash GONCHIGJAV, Ph.D., konzultant
--------------------
Máme málo peněz, je mnoho problémů. Je potřeba státní lesnický management, to je můj názor. Na místech, kde před 30 lety vytěžili borovici, zůstaly jen březové lesy. Potřebujeme pomoc státu a jeho kontrolu, jinak situaci jako družstvo, jenom několik pastevců nezvládneme!
Tuvshinjargal DAGVASUREN, konzultant
--------------------
Stát má pod kontrolou, jako oficiálně má pod kontrolou ty lesy, ale ta kontrola neboli zaměstnanec, ten lesník sám nestačí to uhlídat a organizovat tuto práci.
Arvindelger DAMPIL, ředitel Domogt Sharyn Gol
--------------------
Mongolsko je tradiční nomádská země. Právě proto dlouhodobě chyběla koncepce lesnictví a zalesňování. Od chvíle, kdy jsme začali se zalesňováním, jsme kvůli volně pasoucím stádům začali mít velké problémy s místními pastevci. Proto jsme nejprve přednostně začali propagaci, jaký má význam pro přírodu zalesňování a ochrana lesů, potom jsme nechali sázet stromy pastevce samotné a to je velmi inspirovalo a věci se změnily k lepšímu.
Ing. Tadeáš ŠTĚRBA, ekologie a rozvoj lesů
--------------------
Doposud jsme pracovali v lesích, které byly více či méně narušeny těžbou. Proto jsme se vydali do oblasti jezera Chövsgölod, abychom měli srovnání s lesy přírodního nebo pralesovitého charakteru. Právě stojíme v lesích, které skutečně mají pralesovitý charakter. Jsou rozdiferencované jak věkově, tak prostorově. Takže tady potkáme dřeviny od těch nejmladších ročních semenáčků po ty nejstarší. V lesích zdevastovaných lidskou činností a požáry, chybí dříví a pohled na ně není hezký. Tento stav i Mongol vnímá negativně. Cílem naší činnosti v průběhu zří let je přispět k systémové nápravě.
Ing. Antonín KUSBACH, Ph.D. ekologie a rozvoj lesů
--------------------
Jak zastavit ubývání a devastaci lesů v Mongolsku. Je to velice těžký, obtížný úkol, nicméně je řešitelný. Krajinu je potřeba pochopit jako komplex, jako vazbu lesa s pastvinami a lesů a vytvořit systém, který by tyto velké jednotky svazoval. Tento systém je potřeba vytvořit nad skutečnými daty, které budou sesbírány a naměřeny v terénu. Tato skutečná data je možno dále kombinovat i s daty, které se získají novějšími nebo novými technikami, jako je dálkový průzkum země, kdy jsou vlastně data získána ze satelitních snímků. Systém bude sloužit jako rámec pro vytvoření metodiky jednotlivých prací a činností v lesích, jako je například sázení, to znamená umělá obnova lesa, péče o sazenice, ochrana těchto kultur, výchova dospívajících porostů, to znamená, probírky, výchovné zásahy až do dospělosti porostu s následným smýcením dospělého porostu. Tento zásadní nástroj je nutný proto, aby stav lesů v Mongolsku se zlepšil, byla zastavena jejich devastace a jejich úbytek.
redaktor
--------------------
Pro vytvoření solidní a stabilní ekosystémové klasifikace je potřeba měřit a odebírat vzorky na rozsáhlém území. V rámci projektu to představovalo plochu o velikosti asi poloviny Moravy - v západní části pohoří Chentej. Podstatou terénní práce bylo vegetační snímkování zahrnující plný soupis rostlin na ploše 225 metrů čtverečních. Vegetační data byla doplněna o průzkum půdních podmínek s odběrem vzorků pro laboratorní analýzu fyzikálních a chemických vlastností. Důležitou součástí byla rovněž část disturbancí, tedy rušivých vlivů, jako je požár, hmyzí kalamity, pastva a podobně. Za tímto účelem, specielně pro zjištění požárové historie v lesích byl prováděn velmi pracný odběr uhlíků jako důkazů pradávných i nových požárů zjištěných z půdy cestou podobnou rýžování zlata.
Ing. Martin SMOLA, ekologie a rozvoj lesů
--------------------
Došlo v posledních desetiletích k neřízené exploataci v lesích a stát potřebuje regulovat a chybí mu nějaký účinný nástroj, kterým by tu regulaci mohl řídit. Proto jsme tady taky, abychom pomohli kolegům z Mongolska takový nástroj vytvořit a naučit i, jakým způsobem ho používat pro dlouhodobé plánování v hospodaření v lesích.
Ing. Richard SLABÝ, koordinátor projektu
--------------------
Samozřejmě my si uvědomujeme, a je to takhle asi u všech projektů, že nemůžeme spasit mongolské lesnictví, protože Mongolsko má 14 milionů hektarů lesů. Jenom pro představu, to je tolik, co má Česká republika, Slovensko a Polsko dohromady, ale můžeme ukázat v rámci projektů a dlouhodobé spolupráce, která doufejme, bude pokračovat dál mezi Trutnovem a univerzitou v Dachanu, určitý směr, jak ty lesy obhospodařovat a rozvíjet.
redaktor
--------------------
Jaké budou výsledky česko-mongolské spolupráce v úsilí o záchranu lesů, lze v této chvíli jenom těžko odhadnout. Do konce projektu zbývá ještě jeden rok. Největší nadějí pro budoucnost zůstává rodina pana Arvina. Amra, Míša a paní Ojontuia jako vzor - příklad pro ostatní v přístupu, entusiasmu a úsilí.
