V České republice až na malé výjimky není území, kde by se zcela nevyplatilo těžit dřevo, říká v rozhovoru pro server ekonomika.cz Jan Mičánek, donedávna vlastník největší lesnické firmy v zemi.

To je nedorozumění. Krušné hory jsou zalesněny. To, o čem se teď mluví, je změna, neboli rekonstrukce současných porostů. Krušné hory byly prvním územím za komunistů, začalo to v šedesátých letech, kde lesy plošně chcíply. Díky emisím z elektráren. Plošně celé uschly.

Však oni za to také vždy platili, myslím, že se tomu říkalo emisní poplatky, platilo se to už za komunistů.

Ano. Netýkalo se to jen Krušných hor, ale i Jizerských hor, Krkonoš a dalších území.  A to nejen v České republice. Byl to v šedesátých letech celoevropský problém. Krušné hory byly však strašlivý průšvih. Protože tam byl především smrk, který je po jedli na emise nejcitlivější, uschlo všechno. Tehdy nebyly žádné zkušenosti s obnovou takto zničených porostů, takže se nejprve zalesňovalo znovu smrkem, což se nedařilo. Proto se poté přikročilo k obnově lesa tzv. náhradními dřevinami. Ty byly odolnější vůči emisím a počítalo se s tím, že až se to vše přežene, tak se tyto porosty odstraní a nahradí se zpět smrkem, jedlí, bukem atd. Zalesňovalo se smrkem pichlavým, břízou, jeřábem, které jsou odolnější a dokázaly plnit roli především půdoochrannou, tak aby tam nedocházelo k erozi. Tímto způsobem vzniklo mnoho desítek tisíc hektarů náhradních porostů, které tam ani z přírodních ani z hospodářských hledisek neměly co pohledávat. Pokud se pamatuju, bylo to 70 až 80 tisíc hektarů. Stát tam dodnes vlastní většinu území, protože obecních majetků tam není mnoho a restituce fyzickým osobám tam prakticky neproběhly, byly to většinou majetky sudetských Němců. Stát měl povinnost, vyplývající z původního záměru, tyto náhradní porosty obnovit, zrekonstruovat. Něco už se provedlo, ale ne mnoho. Je to dlouhodobá bolístka, se kterou by měly státní lesy něco udělat. A takhle to celé vzniklo, takže objektivně problém existuje. Pokud se toho někdo populisticky z politiků chopí a řekne: Sakra chlapi, tak pojďme s tím už něco udělat, tak má sice na jedné straně recht, ale na druhé straně taky musí říct jak. Je třeba začít tím, že vznikne nějaký projekt, nějaký rozpočet a ten řekne, čím začneme, jak dlouho to bude trvat, jak se to bude financovat, a jak by měl vypadat výsledek. Podkladů pro takový projekt je, myslím, dostatek, vyřádily se na tom naše i zahraniční vědecké výzkumné ústavy. Je to koneckonců problém i Německa a Polska.

Dnes nejsou peníze, ale paradoxně Lesy ČR mají peněz dost, takže to by neměl být problém. Ale slyšel jsem komentář starosty města Dubí, který říkal, něco jako: „Ježíš, to je dobře, my tady máme 700 nezaměstnaných, okamžitě můžou jít obnovovat ty porosty.“ To je nesmysl. Jednak ti nezaměstnaní jsou v této oblasti z velké části Romové a ti obnovovat lesy nebudou. O tom jsem přesvědčen. Je to komplexní problém. Ti lidé se musí v horách někde ubytovat, krmit, dovážet do práce atd. Největší problém je však v naší branži sezónnost takovýchto prací. To neřeší problém nezaměstnanosti.

Je možné i tak se na to dívat. Ale podstatné je, že stát, jako vlastník hospodářského lesa, je povinen se - jako řádný hospodář - starat o to, aby občané měli z tohoto majetku výnos. To, co tam dnes je, žádný výnos nedává.

Samozřejmě, v ČR až na výjimky není žádné území, kde se nevyplácí pěstovat les. Těžilo se tam dřevo po staletí. Je to jednoznačně dobrá investice, pokud se to udělá správně. Ale je to samozřejmě investice pro naše potomky. Na výsledek si pár generací počkáme.