Mnozí si ještě vzpomenou na předloňské manévry Na Ztraceném. Uprostřed Národního parku Šumava se odehrálo drama, které bychom spíše čekali při průniku aktivistů do areálu jaderné elektrárny. Aktivisté blokovali těžaře, policie asistovala při ochraně zdraví a života, místní obyvatelé blokovali aktivisty. Nezapomenutelný zážitek.

V loňském roce protesty aktivistů pokračovaly, ale změnily se ve spršku stížností na správu šumavského parku, adresovanou přímo k Evropské komisi. Mediální kampaň stěžovatelů celé Evropě sdělovala fakta v takové podobě, že eurokomisař pro životní prostředí Janez Potočnik ještě loni na podzim Šumavu navštívil. Vyslechl všechny strany a vrátil se do Bruselu. Po návštěvě jsme se od nevládních organizací dozvěděli: „Jistojistě budou padat hlavy!”

Šumavští starostové nejdříve trpělivě a posléze netrpělivě očekávali verdikt Evropské komise. To jediné, čeho se dočkali, je ono příslovečné ticho po pěšině. Byl by nesmysl očekávat, že komise byla postupem správy šumavského parku pouze nadšena. Takový inspekční orgán by tím snad ani nesplnil zadání, které dostal. Řada doporučení, která správa dostala, má však daleko k noci dlouhých nožů, kterou nevládní organizace slibovaly. Násilí, které aktivisté před dvěma lety použili v lesích Šumavy, se tak loni transformovalo do násilí mediálního.

V těchto dnech je v Poslanecké sněmovně před druhým čtením zákon o Národním parku Šumava. Nikoliv překvapivě tento zákon není z dílny ministra životního prostředí, ale z pera bývalého radního Plzeňského kraje Petra Smutného. Není pochyb, že bude svedena bitva dvou táborů, které předloží komplexní pozměňovací návrhy. Jeden bude výhradně dílem aktivistů, druhý vzniká za podpory šumavských obcí a příznivců rozumných zásahů proti kůrovcům. Spor, který řadu let plní stránky novin, najde svého vítěze. Záměrně píši o vítězi a poraženém, protože zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byl nalezen kompromis. Obě strany jsou totiž vleklým sporem tak vyčerpané, že místo tužky leží u mírové smlouvy bajonet.

Jako předseda svazu šumavských obcí a starosta Modravy si v této situaci přeji jen jediné. Kéž se tato poslední bitva odehraje bez násilí a férově. A hlavně - kéž se už konečně dohraje.