Praha – Podle očekávání včera Senát schválil návrh zákona o Národním parku Šumava, který předložila dvojice jihočeských senátorů Tomáš Jirsa a Pavel Eybert (oba ODS). Není ovšem jasné, jaký osud tato norma bude mít. Prezident Miloš Zeman totiž před časem uvedl, že bude zákon vetovat, jestliže rozšíří první zónu ochrany.
Senátory schválená norma přitom nejpřísněji chráněnou zónu rozšiřuje ze současných 13 na 26,53 procenta území parku. Ta by ovšem neměla být zcela bezzásahová, protože by v ní návrh umožňoval „časově a prostorově omezené přímé zásahy”. Ty by měly vést k zachování, podpoře nebo obnově funkcí ekosystémů nebo k naplnění poslání národního parku. V budoucnu by měla být první zóna rozšířena o dalších osm procent.
Schválený návrh se příliš nezamlouvá ministerstvu životního prostředí a vyloženě odmítavě se k němu stavějí ekologové. Naopak po zákonu o Šumavě volají někteří šumavští starostové. „Šumavě, ale i národnímu parku chybí řád. Pravidla se tu neustále upravují, s každým novým ředitelem správy parku i ministrem byla jiná,” uvedl například starosta Kvildy Václav Vostradovský s tím, že v současné době pro Šumavu pravidla nestačí. „Zákon je zákon,” doplnil.
Stejně to vidí i modravský starosta a předseda Svazu obcí Národního parku Šumava Antonín Schubert. Právě neustálá změna pravidel podle něho ze Šumavy udělala zostuzovaný národní park. „Senátní návrh zákona proto považujeme za opravdu dobré východisko pro dobrý zákon o Národním parku Šumava,” upřesnil.
Za volnější zákon o ochraně Šumavy se přimlouvají i signatáři petice Občané proti větším prvním zónám na Šumavě. Archy s více než čtrnácti tisíci podpisy, které ve středu do horní komory parlamentu donesl šéf místní organizace SPO ve Čkyni Petr Martan, měly senátory přimět k tomu, aby bezzásahové zóny v národním parku nezabíraly více než 20 procent.
Není to přitom první petice, která v Senátu kvůli Šumavě přistála. Stínová vědecká rada NP Šumava ve středu upozornila na petici, pod níž je přes 25 tisíc podpisů a která požadovala zásadní opravu senátního návrhu. Na petici odkazuje i občanská platforma Šumava domovem, za niž mluví řada místních osobností. Podle nich totiž přijetí zákona povede k trvalému znehodnocení několika nejcennějších území národního parku. „Mnohé z těchto aktivit jsou navíc prosazovány některými podnikateli, senátory i starosty především z důvodu jejich osobních komerčních zájmů,” uvedla platforma ve svém prohlášení.
Jednotný není ani názor všech šumavských starostů. O zbytečnosti senátního návrhu zákona je přesvědčen Libor Pospíšil, starosta Prášil, které jako jediné ze šumavských obcí nejsou členy svazu. „Já osobně necítím potřebu speciálního zákona o Šumavě. Domnívám se,že se to dá řešit obecným zákonem. Myslím si totiž, že speciální zákon o Šumavě by nás příliš svázal a nedokázali bychom z té svěrací kazajky vystoupit. Proto bych volil jen cestu obecného zákona, který bude volnější a bude tam prostor k dalším jednáním,” vysvětlil Pospíšil. Nicméně návrh zákona prošel Senátem poměrně lehce, proti němu se postavilo jen pět senátorů. Sociálnědemokratická členka horní komory Eva Syková neúspěšně navrhovala, aby senátoři návrh projednali až po projednání petice odpůrců předlohy. Senátor Eybert ale uvedl, že podobným peticím i dění v parku se Senát v minulosti věnoval už mnohokrát.
Odhlasováním návrhu Senát nevyslyšel volání ekologů, kteří požadují zvětšení bezzásadové první zóny parku na 50 procent území. S takovou rozlohou se ale neztotožnil ani ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle něhož by první zóna měla zahrnovat 23 procent plochy pro příští tři roky. Pravidla chodu parku by pak měla nastavit novela zákona o ochraně přírody.
