Vláda schválila návrh zákona o podporovaných zdrojích energie, který by měl nahradit zákon o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Energetická legislativa je většinou kontroverzního charakteru, kritizovaná mnohdy ze všech stran. Nejinak je tomu v případě zákona o podporovaných zdrojích energie, který zahrnuje jak obnovitelné zdroje energie, tak druhotné energetické zdroje a kombinovanou výroba elektřiny a tepla. Týká se tedy všech zdrojů, které by měly být podporovány a v tomto smyslu účinnost zákona č. 180/2005 o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů rozšíří. Jde o širší pojetí, než tomu bylo v zákoně doposud.

Energetická trojka

Základní energetickou legislativu tak bude tvořit trojice zákonů: energetický zákon, dále zákon o hospodaření energií a zákon o podporovaných zdrojích energie. Z energetického zákona, který již prošel Poslaneckou sněmovnou, byla naopak vypuštěna všechna stávající ustanovení, týkající kombinované výroby elektřiny a tepla a výroby elektřiny z druhotných energetických zdrojů, stejně jako povinností výkupu tepelné energie z OZE a z druhotných energetických zdrojů.

Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka záměrem vlády není zrušit podporu uvedených energetických zdrojů, ale pravidla pro její uplatňování a poskytování soustředit do jednoho zákona. Důvodem je, že tato podpora se uskutečňuje na stejném základě.

„Zákon o podporovaných zdrojích zatím nebyl postoupen sněmovně. Z legislativně formálních důvodů je zapotřebí do energetického zákona vrátit jak § 32, tak § 80 a jejich zrušení v energetickém zákoně řešit až v zákoně o podporovaných zdrojích. Tato situace vznikla proto, že jsme původně předpokládali, že nejprve bude projednán a přijat zákon o podporovaných zdrojích a následně novela energetického zákona. Situace je však jiná,” uvedl Kocourek.

Nová legislativní norma nahradí v současnosti platný zákon, který je k investorům do zelené energie i na evropské poměry velmi vstřícný. Předkladatel návrhu, kterým je Ministerstvo průmyslu a obchodu, se netají tím, že cílem nového zákona je dosáhnout co možná nejmenších dopadů do cen energie pro konečné spotřebitele. Představil ho už loni v srpnu, ale vzhledem k negativnímu ohlasu ho stáhlo k dopracování.

Pokud parlament schválí zákon v podobě, v jaké ho vláda překládá, někteří výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů nezískají na dotacích ani korunu. Kritici zákona se obávají, že bude naopak nahrávat velkým firmám, kterým by dotoval např. spoluspalování biomasy ve velkých elektrárnách.

Stropy se nelíbí

Nový zákon stanovuje právní závaznost Národního akčního plánu ČR, týkajícího se evropské legislativy v oblasti obnovitelných zdrojů. Jde o náš slib, že v roce 2020 se bude v zemi spotřebovávat 13 procent energie z obnovitelných zdrojů a ve všech druzích dopravy bude podíl této energie desetiprocentní.

Zákon má v návaznosti na dílčí cíle Národního akčního plánu umožnit, aby se například zdroje elektřiny ze slunce, větru nebo biomasy za určitých podmínek finanční podpory vůbec nedočkaly. Ustanovení se týká nových zájemců o připojení svých elektráren do sítě. Pokud Energetický regulační úřad (ERÚ) zjistí do konce dubna určitého roku, že vydal licence na stavbu elektráren o odpovídajícím předpokládaném instalovaném výkonu a ekologický závazek je tím splněný, pro další rok podporu takového zdroje pozastaví.

Někteří výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů (EOZ) tak žádnou podporu nezískají.

Kritici zákona z řad investorů, jejich asociací a ekologických aktivistů odmítají zejména horní stropy výkonu jednotlivých druhů zelené energie. Ty bude vždy po dvou letech určovat Ministerstvo průmyslu a obchodu. Po překročení stropu další investoři ztratí nárok na cenové zvýhodnění vyrobené elektřiny.

To může mnohé z nich odradit od výstavby. „Zákon, který by měl sloužit k podpoře růstu čisté energie, může paradoxně vést k zastavení nového odvětví obnovitelné energetiky. Jestli Petr Nečas nechce udělat z Česka fosilní skanzen Evropy, pak by měl návrh vrátit k přepracování,” uvedl Martin Sedlák z Hnutí Duha.

Horní stropy ponechávají prostor pro další rozvoj výroby elektřiny z větrné energie, biomasy a bioplynu. S vodními elektrárnami střední velikosti ani s geotermálními zdroji naopak nepočítají vůbec. Investoři přitom několik takových projektů připravují.

Nový zákon dává stopku také solární energii. „V případě fotovoltaiky je limit do roku 2020 pro podporu solárních elektráren již vyčerpaný,” dodává mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace Jan Hlaváč. V praxi tak nebude možné stavět ani malé solární elektrárny na střechách budov, pro které přitom zákon zachovává zvýhodněné výkupní ceny.

Biomasa a dotace

Právník Luděk Šikola, který zastupuje investory do obnovitelných zdrojů, upozornil ještě na další nedostatek zákona. Dotace pro spalování dřevní štěpky a další biomasy společně s uhlím ve velkých elektrárnách sice má skončit v lednu 2016, velmi snadno však toto opatření půjde obejít. „Stačí, když majitel elektrárny prokáže, že vyrábí v kombinovaném režimu elektřinu a teplo s úsporou aspoň desetiny paliva. To splní skoro každý,” upozornil Šikola.

Znění zákona vychází vstříc majitelům velkých uhelných elektráren, které vyrábějí také teplo. Patří mezi ně i ČEZ, který spoluspaluje biomasu v řadě svých zdrojů.

Podle bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka by tato podoba zákona vedla k nedostatku biomasy, zvýšení její ceny a likvidaci majitelů malých jednotek na spalování biomasy.

„Česká vláda si opačně vyložila evropskou směrnici, aby každý členský stát připravil plán, jak naplní svůj cíl obnovitelných zdrojů k roku 2020 – pro nás 13 %. Tam jsou stanoveny stropy, které když se překročí, daný obnovitelný zdroj nebude už mít nárok na podporu, žádnou garanci odbytu, takže ti investoři nedosáhnou na úvěry a vše bude v rukou velkých investorů. Zákon o podporovaných zdrojích, který se připravuje, by jejich rozvoj v současné podobě zlikvidoval,” tvrdí Bursík.

Bursíkova slova o tom, že MPO chce umožnit spoluspalování biomasy ve velkých zdrojích, nepopírá i Blahoslav Němeček z Energetického regulačního úřadu:

„Jsou asi tři směry, jimiž je možné se u biomasy vydat,” vysvětluje Němeček. „Buď je možné budovat malé zdroje na biomasu, malé kondenzační elektrárny (bez výroby tepla), nebo vyrobit maximum elektřiny ve stávajících velkých elektrárnách spoluspalováním biomasy. Za třetí je určitá kombinace předchozího, střední cesta určitá – využít biomasu efektivnějším způsobem, ale zároveň tak, aby to zákazníky moc nestálo. Což znamená využít biomasu ve stávajících kogeneračních zdrojích, které vyrábějí elektřinu i teplo, kde se biomasa využije s daleko vyšší účinností než v kondenzačních zdrojích. Ale vzhledem k tomu, že ty zdroje už stojí, není potřeba hradit podporou fixní náklady, jen rozdíl mezi cenou biomasy a uhlí. MPO se při psaní zákona o podporovaných zdrojích přiklonilo k této poslední střední cestě,” uvedl Němeček.

Hlavní změny

Nový zákon obsahuje např. tato ustanovení: * největší obchodníci s elektřinou budou povinni vykupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů (nyní je vykupují provozovatelé sítí), * systém zelených hodinových bonusů nahradí pevné výkupní ceny (ty zůstanou zachovány jen pro nejmenší zdroje o výkonu do 100 kilowattů), * stanovení minimální účinnosti výroby elektřiny ze sluneční energie a biomasy, * vznikne fond, do kterého budou majitelé přispívat na likvidaci vyřazených solárních panelů, * konec podpory pro samostatnou výrobu elektřiny z biomasy (nově zákon podporuje jen kombinovanou výrobu elektřiny a tepla), * pojistka proti rychlému růstu obnovitelných zdrojů (přírůstek musí být nižší, než předpokládá Národní akční plán), * maximální výše výkupní ceny a zeleného bonusu bude činit 6 Kč za 1 kWh.

Podoba zákona ještě nemusí být defi nitivní. Podle Šikoly se odehraje střet o konečnou podobu v obou komorách parlamentu.

Proč budí odpor?

Podle Platformy pro obnovitelné zdroje, sdružující investory do tohoto odvětví, má nový zákon povýšit na prioritu podporu výroby elektřiny a tepla nikoli ze zdrojů šetrných, ale ekologicky nešetrných.

„Pokud legislativní změny přijaté v loňském roce znamenaly pohromu převážně pro fotovoltaiky, ty aktuálně připravované předznamenávají defi nitivní útlum celého odvětví výroby ekologické energie,” tvrdí platforma. Návrh zákona podle investorů svědčí o tom, jak tvrdý je boj o podobu budoucí energetické koncepce státu. „Je ho potřeba vnímat například v kontextu diskuse o odstranění těžebních limitů. Zamýšlená opatření nasvědčují tomu, že v České republice bude potlačena zelená energetika a prioritu dostane využívání ekologicky nešetrných zdrojů. Nový zákon má totiž umožnit prioritní podporu spalování odpadů či fosilních paliv společně s biomasou,” píše se v prohlášení platformy.

Podnikatelé v obnovitelných zdrojích proto zorganizovali Výzvu, ve které žádají vládu a parlament o zamítnutí návrhu tohoto zákona a zkvalitnění stávajícího zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

„Návrh zákona je tak špatný, že lze jen stěží vyjmenovat všechny jeho chyby. Jeho přijetí by znamenalo likvidaci celého odvětví”, říká k návrhu zákona právník Jakub Hájek z advokátní kanceláře NH Partners, který se problematikou obnovitelných zdrojů dlouhodobě zabývá.

Na nové úpravě mu vadí například to, že umožňuje tzv. negativní podporu. V závislosti na vývoji trhu s elektřinou může nastat situace, že výrobce bude doplácet za ekologickou energii, kterou dodává do sítě. V takových podmínkách nelze podle Hájka garantovat návratnost investic. „Tím bude v budoucnu znemožněno plánování, financování a výstavba nových decentrálních elektráren šetrných k životnímu prostředí.,” dodává Hájek.

Platforma pro OZE ve své Výzvě proto požaduje zachování a zkvalitnění stávajícího zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. „Vzorem by nám měl být i nadále německý model, který je v celosvětovém měřítku uznáván a přebírán,” říká Dr. Neela Winkelmann-Heyrovská, odborná konzultantka Platformy. „Stávající zákon, který vychází z německé předlohy, umožnil rozvoj decentrální energetiky v České republice, čímž mimo jiné napomohl oživení ekonomiky v době hospodářské krize”, dodává Winkelmann-Heyrovská. Výzvu podepsalo už více než 90 českých i zahraničních firem.