Praha 3. června (ČTK) - Základní informace o majetkovém vyrovnání s církvemi, které dnes potvrdil Ústavní soud:

- Restitucím církevního majetku se věnovaly prakticky všechny polistopadové vlády, byť k nim měly rozdílný přístup a dávaly jim různou prioritu. Například kabinet Miloše Zemana (ČSSD, 1998-2002) přišel s myšlenkou vytvoření fondu, do něhož by se majetek převedl a z výnosů by se hradilo fungování náboženských společností. Dohodu s církvemi se ale nalézt nepodařilo. K řešení problému s restitucemi nedospěly ani koaliční kabinety ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU (2002-2006).

- Později byla velmi blízko majetkovému vypořádání s církvemi koaliční vláda Mirka Topolánka (ODS, 2007-2009), která v lednu 2008 schválila návrh, podle něhož by stát církvím vrátil třetinu majetku, dvě třetiny by tvořila náhrada 83 miliard korun, která by se vyplácela 60 let. I s úroky by částka činila asi 270 miliard korun. Paragrafované znění ztroskotalo ve sněmovně na odporu opozice a části poslanců ODS.

- K majetkovému vyrovnání s církvemi se v červnu 2009 vyjádřil i ÚS. V nálezu v kauze žaloby o navrácení pozemků v Hradištku nedaleko Prahy řádu premonstrátů kritizoval nečinnost zákonodárců, kteří dosud nepřijali žádnou úpravu majetkového vyrovnání s církvemi. ÚS také dodal, že tuto mezeru mají zaplnit soudy při projednávání jednotlivých žalob a soudci by neměli žaloby formalisticky odmítat bez věcného projednání.

- Současná podoba majetkového vyrovnání se začala rodit po volbách v roce 2010, kdy se stala jednou z priorit rodící se koalice ODS, TOP 09 a VV. Loni v létě se pak vláda s církvemi dohodla na vypořádání, kdy bude vráceno 56 procent majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, v celkové hodnotě 75 miliard korun. Sněmovna předlohu schválila v půlce loňského července a v platnost vstoupila začátkem letošního roku. Dnes církevní restituce obstály i u Ústavního soudu.

- Podle odhadů by stát mohl církvím vrátit až 30.000 hektarů zemědělské půdy, Lesy ČR blokují pro restituce asi 142.000 hektarů lesních pozemků. Podle pozemkového úřadu by se mohlo církvím vrátit takřka 900 budov a staveb, z nichž více než 300 představují zemědělské objekty. Restituce se vztahují také asi na 120 bytových domů, tři kláštery, stejný počet zámků a několik set rybníků. Mezi objekty, o které církve žádají, je zatím nejznámější chrám na Zelené hoře, památka UNESCO.

- Za ostatní majetek stát doplatí během 30 let 59 miliard (po započtení inflace by se suma měla vyšplhat na 78,9 až 96,24 miliardy korun). V roce 2030 by také mělo skončit financování církví ze státního rozpočtu, přechodné období, během něhož se bude postupně snižovat státní příspěvek.

- Proti vydání majetku se ale zvedla vlna nevole, a to nejen ze strany opozičních ČSSD a KSČM. Kritici s odvoláním na normy přijaté za Josefa II. například tvrdí, že církev ani před rokem 1948 majetek nevlastnila, ale pouze jej jako veřejnoprávní korporace spravovala; v nakládání s ním totiž byla omezena požadavkem státního souhlasu. Proti tomuto názoru stojí zejména argument, že jednotlivé církevní právnické osoby byly podle občanského zákoníku z roku 1811 uvedeny v pozemkových knihách jako vlastníci. O správnosti knih ale též existují pochyby.

- Terčem kritiky je také klíč pro vydání majetku nebo jeho ocenění. Sociální demokraté například při debatě v horní komoře uváděli, že náhrady jsou údajně nadhodnoceny o 54 miliard korun. Spisovatelka Lenka Procházková, jedna z nejviditelnějších kritiček nové normy, upozorňuje na to, že přímo v zákoně není uveden konkrétní majetek. "Ten zákon je skořepina, do níž se má vejít všechno, co budou chtít," řekla dokonce. Loni v říjnu pak ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09) napsala poslancům, že neexistuje žádný soupis majetku, který by měl být církvím v rámci restitucí vydán.

- Dlouhá léta se táhnoucí jednání o majetkovém vyrovnání přitom není důležité jen kvůli odluce církví od státu. Od počátku 90. let, kdy byla část majetku vrácena takzvanými výčtovými zákony, totiž platí omezení v nakládání s někdejšími církevními nemovitostmi. Kvůli němu mají potíže se svým dalším rozvojem stovky českých obcí. Premiér Petr Nečas (ODS) v této souvislosti hovořil o 1500 městech či vesnicích, které mají například ztížené možnosti územního plánování.

Rozdělení částky 59 miliard korun mezi církve: Církev římskokatolická       47,2 mld Kč  Církev československá husitská       3,085 mld Kč  Českobratrská církev evangelická       2,267 mld Kč  Pravoslavná církev v českých zemích 1,147 mld Kč  Apoštolská církev    1,056 mld Kč  Církev bratrská       761 mil. Kč        Slezská církev evangelická augsburského vyznání 654 mil. Kč        Jednota bratrská       601,7 mil. Kč  Církev adventistů sedmého dne    520,8 mil. Kč  Evangelická církev metodistická         367,6 mil. Kč  Církev řeckokatolická       298,9 mil. Kč  Starokatolická církev v České republice            272,7 mil. Kč  Federace židovských obcí v České republice       272 mil. Kč   Bratrská jednota baptistů        227,9 mil. Kč*        Evangelická církev augsburského vyznání v České republice      118,5 mil. Kč  Luterská evangelická církev a. v. v České republice       113,8 mil. Kč  Náboženská společnost českých unitářů     36 mil. Kč

* Bratrská jednota baptistů se rozhodla, že od státu finanční náhradu v rámci církevních restitucí nebude požadovat