I v závěru září pokračuje houbařská sezóna. O tom co přinesla, anebo ještě přinese, jsme hovořili s předsedou Mykologického klubu Jihlava Jiřím Burelem.

* Dosavadní houbařský rok na Vysočině byl bohatý. Projevilo se to i na tradiční mykologické výstavě, pořádané o víkendu v jihlavském muzeu?

Letos houby opravdu rostly velmi hojně prakticky po celé Vysočině, na rozdíl třeba od Středních Čech. Takže jsme se rozhodli už v předstihu, že akci pojmeme jako výstavu pouze hub Vysočiny. Ale neměli jsme vystaveny jen houby z Jihlavska nebo Žďárských vrchů jako obvykle, ale i z teplejších míst regionu, jako je Bystřicko nebo jižní Vysočina na Třebíčsku.

* Teplomilné houby, jako třeba hřib satan, tedy letos chyběly?

Z těchto teplomilných barevných hřibů jsme tu měli třeba hřib medotrpký a hřib skvrnitý, které už jsou tady a byly objeveny v lokalitách, kde zasahuje řekněme část jižní Moravy. Satan zde ale ještě zaznamenán nebyl.

* Mykologický klub Jihlava se snaží dělat osvětu z hlediska jedovatých hub. Jak se to daří a byly už letos zaznamenány nějaké závažné otravy?

Právě při sbírání hub na letošní jihlavskou výstavu mně volal pán, že jedl bedlu z jihlavských parků a že jemu i manželce je špatně. Byla to ta bedla česká, neboli zahradní, dvojnice jedlé bedly červenající.

* Někteří z mykologů radí bedly raději vůbec nekonzumovat. Ale pro řadu houbařů jde o výtečné a žádané houby...?

V zásadě jsou tři druhy těchto bedel. Nebezpečná může být bedla česká, která barvu do červena mění, ale roste právě v parcích a zahradách. Pokud houbaři bedly dobře neznají, doporučuji je nesbírat, anebo pouze v husté smrčině, kde je riziko malé.

* Jaký je výhled na závěr letní houbařské sezóny?

Při příznivých podmínkách rostou hřiby hnědé, případně smrkové, a podobné jedlé druhy do konce října. Aktuálně bylo relativně příznivé počasí, co se týče teplot, kdy bylo kolem dvaceti stupňů a v noci teplota neklesla k nule. Napršeno je, takže si myslím, že čtrnáct dní, tři týdny ještě hřibovité houby pojedou. Začnou je střídat podzimní druhy hub, jako jsou čirůvky nebo václavky.

* Jaké akce, kromě výstavy a pondělních houbařských poraden v muzeu, letos podnikají pro veřejnost jihlavští mykologové?

Už do výstavy jsme měli tři vycházky a tři přednášky. Průměrný zájem o vycházky je kolem pětadvaceti, třiceti lidí. Myslím si, že je to tak akorát, ale pamatuji i vycházky, kdy s námi šlo padesát lidí. Ještě plánujeme na konec října nebo první polovinu listopadu jednu vycházku, tradiční zamykání lesa. Chceme také ještě uspořádat jednu přednášku. Týkala by se určování kloboukatých lupenatých hub do rodů. To znamená, aby lidé poznali, jestli jde o žampion, bedlu, muchomůrku, čirůvku – jak to poznat ne vysloveně do konkrétních druhů, ale do rodů.

* Občas se objeví poplašné zprávy, že i Česko může potkat oplocování, zákazy vstupu do soukromých lesů, anebo sběru lesních plodů v nich. Jaká je v tom ohledu realita?

U nás jsem v tom směru zatím žádný seriózní návrh nezaznamenal, a to ani v přípravné fázi. Takže nepředpokládám, že by pro národ houbařů bylo v blízké době toto nebezpečí. Po internetu ovšem kolují klasické falešné zprávy, že už to ministr financí zavedl, jenom je tam vždycky jiné jméno. Každopádně ale upozorňuji, že v některých lokalitách se houby sbírat nesmí, což jsou parky první, případně i druhé zóny. Tady na Vysočině je to v národních přírodních rezervacích.