Projev na 39. schůzi Poslanecké sněmovny dne 20. 1. 2016
Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo.
Kolegyně a kolegové, původně jsem chtěl reagovat jenom faktickou připomínkou, ale přece jenom asi bych čas dvou minut nepovažoval za dostatečný. K tomu, co tady říkal pan poslanec Kučera, Šumava je skutečně tím důvodem. Je to tak bez toho, aniž by zde byl problém v Národním parku Šumava, ve specifickém národním parku, ať už svojí rozlohou nebo obydleností, nebyl by důvod měnit zákon 114, který, jak tady zaznělo, svůj účel plní celkem dobře.
Ještě se jednou, nebo dvakrát vyjádřím k tomu, co říkal kolega Kučera. Mně se líbilo, jak řekl, že cílem všech, kteří podporují zákon, kteří jsou těmi nadšenci pro divočinu na Šumavě, je příroda, zachovat ji, jakou ji známe dnes. To je závažná věc. Jenom několik let nás dělí od doby, kdy Šumava byla nepřehledným zeleným polem, nepřehledným zeleným masivem lesů na naší hranici a takovou Šumavu si samozřejmě přejeme zachovat. Dneska je ale 20 % ze Šumavy suchý les, který, jak pan kolega řekl, není milý zrakům některých lidí, nelíbí se jim, ale asi není ani dobrý pro území, jak napovídají některé indikace. Kterou tedy Šumavu? Kterou tedy přírodu, jakou dnes známe, chceme zachovat?
Pan kolega zmínil odbornou veřejnost. Také existuje celá řada odborníků, kteří tento zákon odmítají. Musím také ještě ocitovat, že podle kolegy Kučery by měl člověk ze Šumavy ustoupit. To říkejte, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, obyvatelům Šumavy, kteří tam žijí a pracují, že by měli odsud ustoupit.
Jedná se o experiment, to je nade vší pochybnost. Tento experiment začal kdysi v polovině doby mezi založením parku a rokem 2007. Pak přišla akcelerace tohoto experimentu, katalyzátor v té chemické laboratoři, a to byl orkán Kyrill. Tehdy pan ministr Bursík rozhodl nevyklidit padlé dřevo z prvních zón a vlastně tím dal základ k novému vývoji procesů, které, kdyby probíhaly pod nějakým recipientem v laboratoři, by byly asi přijatelné, ale ony tyto procesy probíhají v přírodě, která tvoří součást té středoevropské krajiny, kde žijí lidé. Tento experiment se tím vymkl z kontroly a v důsledku toho je 20 % Šumavy suchým lesem. Jenom se pořád nikdo nehlásil k tomu, kdo je ten experimentátor, kdo je ten pokusník. Pan ministr Bursík tehdy řekl na slyšení v Senátu, že bere odpovědnost. Už jsem to tady jednou říkal. Kde je pan ministr Bursík a kde je jeho odpovědnost?
Já bych chtěl ještě zmínit jednu věc a ještě bych se chtěl obrátit k tomu podle mne z hlediska ideového založení zákona klíčovému § 15 odst. 3, který vlastně definuje cíl ochrany přírody. Mimo to, že chce zachovat, tak také chce postupně obnovit přirozené ekosystémy. Ekosystémem je tam les. Říkáme tomu ekosystému les, my, kteří nemáme toto vzdělání, je to les. Jaký les tam tedy chceme? Ten, který tam vznikl před dvěma, třemi lety během kalamity? Nebo les, který tam byl před Kyrillem? Nebo les, který tam nacházeli občané Československa, když poprvé po pádu železné opony mohli chodit zase volně na Šumavu, kdy tam padly dráty a mohlo se tam chodit? Les, který byl vinou komunistického režimu a vinou toho, že to bylo vlastně chráněné hraniční pásmo, v nějaké podobě zachován. Tenhle les?
A nebo tam chceme les, který tam byl a krajinu, která tam byla v 19. století, v 18. století, kdy tam žilo veliké množství původních německých obyvatel, kteří tam hospodařili, žili a vdechli kraji obrovský materiální, ale i duchovní náboj. A nebo chceme obnovit les, který tam nacházeli první kolonisté, první lidé, kteří začali chodit přes masiv? Ten Vítek z Prčice, který se tudy asi ubíral na svých cestách mezi Rakouskem a jeho majetkem v jižních Čechách. Který z těchto lesů chceme obnovit?
To asi nevíme.
Když jsem se vždycky ptal představitelů fundamentálního názoru na to, že Šumava má být nechána sama sobě bez zásahu, co tam tedy má být, tak oni, že co tam bude, budou rádi, že tam bude. Chtějí, co tam samo bude, to chtějí. Já vím, je to pěkné, je to experiment, ale je to experiment na části území České republiky.
Nevím, do jaké míry je tento experiment založen v nějakém duchovním systému naší krajiny. To není území, kde po dlouhá staletí, tisíciletí vývoje civilizace lidé chodili jenom sporadicky, jako jsou ty národní parky v Kanadě, ve Spojených státech. Na Šumavě, znovu opakuji, žili lidé a hospodařili tam.
Vím, že moje žádost k vám nemusí být vyslyšena, ale znovu vás žádám: podpořte zamítnutí zákona, ať je tady možnost připravit zákon, který by skutečně byl zákonem pro Šumavu. Děkuji.
