Michal Kolmaš
Církevní majetek – Cestu k vydávání movitých věcí komplikuje prokazovaní oprávněnosti nároků
Obrazy jsme dostali, ale s pozemky je to horší. S jejich vydáváním stát nespěchá, říká zástupce řádu augustiniánů v Česku Juan Provecho.
* Dvanáctého září podepisujete s Národní galerií předání dvou Rubensových obrazů. To je jistě úspěch, zvlášť když restituce provází řada problémů...
To, že jsme získali Rubensovy obrazy, je určitě skvělé. Rovnou je ale v galerii necháváme, podepíšeme výpůjčku na patnáct let. V galerii se o ně starají dobře a my nemáme důvod si je brát. Horší to je s pozemky. Krom obrazů stát ještě skoro nic nevrátil. Žádáme zhruba patnáct set hektarů lesů a polí a zatím nám vrátili třicet. Jde to tak pomalu, že stát nedodržuje vlastní lhůty. Očekáváme, že po Novém roce začneme podávat žaloby na soud. Není jiná možnost.
* Jak stát spolupracuje?
Pořád říká: chceme další papír. Nutí nás dokládat vše do absurdních detailů. Zkoumá třeba gramatické chyby na žádostech.
* Proč si myslíte, že to dělá?
Stát říká, že nemá lidi, není připravený. Ale je možné, že to úmyslně zdržují. Rozhodně nespěchají. Stát měl dost času, aby se na restituce připravil. Pomalá jsou i jednání s památkových úřadem nebo českými lesy.
* Jak funguje vyplácení kompenzací?
Dostali jsme první splátku, na konci roku čekáme druhou. Ročně to je zhruba 2,8 milionu. Musíme je investovat, protože stát nám pomalu přestane vyplácet příspěvky. Nyní peníze používáme na vybudování školy v Praze. Utrácíme sice část kompenzací, ale je to investice do budoucna.
* Už tušíte, co byste mohli dělat s pozemky, které dostáváte?
Pole se ponechají v pronájmu jako doteď, a to za stejných podmínek. U lesů to zatím není jisté, jestli je necháme v pronájmu Lesům ČR, nebo se spojíme s ostatními řády a nějak je využijeme. Než to ale vyřešíme, je pravděpodobné, že v pronájmu zůstanou.
* Dokážete si představit, že byste více hospodařili? V Rakousku nebo Německu zaměstnávají církve hodně lidí.
Ano, ale je nás málo. Proto zůstaneme u provozování školy a kostela. Budeme ale potřebovat lidi na správu lesů nebo pozemků. Existuje riziko, že kvůli celé této administrativě a správcovství pozemků zapomeneme, kdo jsme. Je cílem hospodaření, práce nebo duchovní činnost? Peníze nejsou důvod, proč jsme tady.
* Bojíte se, že byste mohli přijít kvůli sporům o majetek o část identity?
Ne, ale je to problematické. Je nás tu pět a spoustu času věnujeme vydávání lesů. Navíc nás zřejmě čekají těžká jednání s obchodníky, která pro laskavého faráře nejsou obvyklá. Peníze byly vždy pro církev prostředek, ne cíl.
* Změnil se s restitucemi vztah české společnosti k církvi?
Ano. Ale možná si za to může církev sama. Mám dojem, že od začátku nemluvila jasně. Když se nás ptali, co budeme dělat, nebyli jsme schopni jasně odpovědět. Církve se bály, že se informace v médiích zneužijí. Je nutné, aby vše bylo jasné a průhledné. To restituce nebyly, proto jsou církve odpovědné za to, jak negativně jsou nyní ve společnosti vnímány. Nemůžeme kázat vodu a přitom pít víno. Pokud by církve vše transparentně zveřejňovaly, společnost by k nim byla otevřenější.
* Je pravda, že biskupská konference příliš informací zveřejňovat nechce. Tvrdí například, že by to ublížilo církevnímu podnikání. Zároveň se církve ptají, proč byměly zveřejňovat, že někde dostaly pole nebo les...
Nevím, možná jsou opatrnější. Já strach nemám. Klidně řeknu, o co jsme zažádali a co nám patří. Proč bych se měl bát? Od začátku říkám, že je nutné mluvit. My zveřejňujeme všechno, nejen pozemky, ale i finance. Já třeba beru třináct tisíc čistého a nebojím se to říci. Vztah Čechů k církvi asi není nejlepší, ale jen tohle se dá udělat, aby se zlepšil. Církve by se neměly bát. Vživotě mám takovou zásadu, že nejlepší obrana je dobrý útok. Církve se dobře brání, ale neútočí. Nedostávají sice góly, ale nikdy žádné nevstřelí, takže nikdy nevyhrají.
* Máte radost, že na restituce konečně došlo?
Je to dobrý krok od státu. Je potřeba, aby církve se státem spolupracovaly. Stále tu máme práce jako na kostele. Konečně ale budeme každý na svém místě a vztah církve ke státu se vyčistí.