Návrh zákona o Národním parku Šumava, který předkládá ministr životního prostředí, počítá s rozšířením nejpřísněji chráněných zón. Ekologové ale tvrdí, že se v něm nepromítly žádné připomínky aktivistů a vědců.

ŠUMAVA Pro jedny spása, pro druhé pohroma. Tak rozděluje nový návrh zákona o Šumavě národní park.

Právě dnes jde první zákon, který má upravit rozlohu jednotlivých zón a určit péči o lesy na další desítky let, do Poslanecké sněmovny. Boj o to, jestli je vládní návrh tím pravým pro Šumavu, se rozhořel naplno.

Jedno je jisté. Na zákon čeká národní park 22 let. Je proto potřeba, aby jasně určil, jak velké budou první bezzásahové zóny, kde se smí kácet kůrovcem napadené stromy a kam mohou vstupovat turisté.

Návrh ministra životního prostředí Tomáše Chalupy to určuje jasně: první nejcennější zóna parku bude dvakrát tak velká než nyní. Z 68 tisíc hektarů rozlohy parku zabere I. zóna 18 tisíc hektarů. Postupně po 15 letech se budou nejcennější zóny rozšiřovat až na 35 procent rozlohy.

„Zatímco nyní zabírá první zóna 13 procent a má 135 ostrůvků, nově bude mít 35 ostrovů a 26 procent rozlohy. To je nejvíce v historii. Rozloha parku zůstává stejná, žádným developerům se neotvíráme,” obhajuje návrh zákona jeho spoluautor a ředitel parku Jiří Mánek.

Z těchto 26 procent bude 22 procent bezzásahových, kde člověk nebude přírodě nijak pomáhat. Kůrovec se tam už přemnožit nemůže, protože většinu ploch už sežral a mladé smrky nenapadá.

Do zbylých čtyř procent patří třeba okolí Křemelné a Vydry, což jsou zaříznutá údolí řek, kde bude na zvážení správy parku, zda napadené stromy pokácí, oloupe, či nechá stát. Do této kategorie patří i lesy Radvanovického hřbetu nebo části Kvildských a Hornokvildských slatí či prales na Smrčině.

Hnutí DUHA ale zákon ostře torpéduje. Tvrdí o něm, že rozhodně není kompromisem a ministr do něj nepromítl žádné připomínky ekologických aktivistů a vědců. „I přes písemné urgence je ministr zcela ignoroval. Návrh vpouští do chráněného území stavební firmy, protože ochrana přírody v národním parku už nebude mít přednost před developerskými projekty,” říká ekologický aktivista Jaromír Bláha.

Jedním z příkladů, na kterém aktivisté demonstrují snahu o velké investice v parku, je stavba lanovky na Hraničník u Nové Pece. Ta by měla přepravovat lyžaře do rakouského střediska Hochficht. V horní části kopce je dnes první zóna s unikátní přírodou a staletými stromy, jak přiznává sám ředitel parku.

Zákon tam ale z první zóny udělá třetí. Aktivisté dokonce tvrdí, že pod lanovkou vznikne sjezdovka, v oficiálních plánech ale o ní řeč není. „Kvůli projektu mají být vykáceny vzácné horské lesy v místech, kde žijí chránění rysi a hnízdí tetřevi,” doplňuje Bláha.

Zatímco v první zóně parku je striktně stavění budov zakázáno, ve třetí by to pro investory mohlo být snazší. „Předcházet tomu ale musí změna územních plánů a převedení pozemků na stavební parcely. I já si nemyslím, že lanovka je nejšťastnější řešení, ale zase by do oblasti, kde je velká nezaměstnanost, přivedla další turisty a oživila turistický ruch,” říká Mánek.