Bohumil KLEPETKO, moderátor
Správa Krkonošského Národního parku staví v horách dřevěné přehrážky. Zábrany v příkopech, které se v krkonošských lesích naopak uměle vytvářely před desítkami let, kdy bylo cílem vytěžit co nejvíce dřeva a krajinu odvodňovat, nové přehrážky jdou proti tomu, mají bránit odtoku spodních vod a vysychání rašelinišť.
Věra HOFMANOVÁ, redaktorka
Dřevěné přehrážky, zábrany zadržující vodu, kterou odsud člověk systémem příkopů před zhruba půl stoletím naopak uměle odváděl.
Václav JANSA, vedoucí odboru péče o národní park, KRNAP
V době, kdy bylo cílem získat co nejkvalitnější hospodářské lesy, tak byla snaha takovéhle lokality odvodňovat.
Věra HOFMANOVÁ, redaktorka
Sucho posledních let ale vysoušilo mokřady a ničilo řadu porostů včetně vzácných botanických druhů, jako je i tahle kriticky ohrožená orchidej.
Stanislav BŘEZINA, botanik
Těch rostlin, které jsou vázány na ty podmáčený zrašelinělý biotopy, je tady víc a všechny se dá říct, kdyby tady ten biotop vysychal, tak by postupně zmizely.
Věra HOFMANOVÁ, redaktorka
Jen tady v lesích náhorních plošin východních Krkonoš přes léto vzniknou dvě stovky nových přehrážek, budují se z místního dřeva takovým způsobem, že zásah stavební techniky případný návštěvník ani nepozná. Voda, která by tu při deštích jindy odtekla během několika hodin, se teď udrží v řádu týdnů.
Miroslav JEŽEK, vedoucí stavby
Kluci musí nejdříve postavit takhle /nesrozumitelné/, pak zatlučou ty kůry, zpěvnějí to samozřejmě slabýma hřebíkama.
Václav JANSA, vedoucí odboru péče o národní park, KRNAP
Cílem je vlastně ty přehrávky posadit tak blízko k sobě, aby se vytvořila spojitá hladina vody. Každá voda, která se takto zadrží, vlastně je přínosem.
Věra HOFMANOVÁ, redaktorka
Zábrany v příkopech se teď Národním parku stavějí v nadmořské výšce 800-1200 metrů, kde je nejvíc suchem ohrožených biotopů. Přehrážky svou funkci budou plnit desítky let. Věra Hofmanová, Česká televize, Krkonoše.
